Východiska reformy

Programové prohlášení vlády: 

• „Připravíme reformu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a posílíme jeho metodickou roli tak, aby byl garantem férové soutěže umožňující rozvoj investic veřejným zadavatelům, včetně obcí a krajů.“
• „Zlepšíme přípravu, kontrolu a zrychlíme postup přezkumu výběrových řízení a veřejných zakázek.“

Srovnání s jinými členskými státy: 

• Spolu se Slovenskem – 5 stupňů přezkumu (námitky, 2x ÚOHS, 2x správní soud)
• 24 z 27 států EU má 3 a méně instancí přezkumu
• Široké možnosti procesních nástrojů pro blokování zadávacího řízení a zaměstnání Úřadu
• Obtížná možnost plánování plnění smluv v reálných lhůtách 
• Jenom v ČR rozhoduje monokratický orgán (i SK má ve 2. stupni kolektivní rozhodování)

Cíl: 

• Efektivnější strategické investice
• Rychlejší cesta k rozhodnutí při zajištění jeho kvality a vyšší míry akceptace, 
• Možnost dřívější nápravy a časová předvídatelnost rozhodnutí 
• Větší atraktivita veřejného zadávání

Hlavní pilíře reformy přezkumu

1) Jednoinstanční rozhodování v návrhových řízeních (ukončení instančního ping-pongu)
Dnes je možné proti rozhodnutí ÚOHS (I. stupeň) podat rozklad k předsedovi ÚOHS. Ten ve věci rozhodne, nebo věc vrátí I. stupni. Názor rozkladové komise nemusí respektovat. Ani napodruhé se nemusí jednat o finální rozhodnutí. Ačkoliv se jedná o běžný postup podle správního řádu, v oblasti veřejných zakázek je dvouinstanční správní přezkum v rámci Evropských zemí raritou (obdobně jako na Slovensku). 
Řešení: Zrušení II. stupně (rozklad). Proti rozhodnutí ÚOHS by bylo možné podat přímo žalobu ke správnímu soudu. Podání žaloby by neblokovalo uzavření smlouvy, pokud by soud nevydal předběžné opatření. 

2) Kolektivní rozhodování (nikoliv kolektivní řízení)
Dnes rozhoduje za ÚOHS v I. stupni místopředsedkyně úřadu, ve druhém stupni předseda ÚOHS po projednání v jedné z rozkladových komisí (což má pouze doporučující charakter). 
Řešení: Zavedení rozhodování individuálních případů ve 3členných komisích, složených ze dvou stálých členů a individuálně určeného externího experta (obdoba „přísedících“ v soudních senátech).V případě veřejných zakázek s předpokládanou hodnotou přesahující 300 mil. Kč by rozhodovala komise složená z 5 členů (z toho dvou externích expertů).  Byla by odstraněna koncentrace rozhodovacích pravomocí. Řízení by bylo koncentrováno na ústní projednání s předem danou lhůtou, což by celý proces výrazně urychlilo.  
Příklad: Německo – Lhůta pro vydání rozhodnutí komory, coby orgánu přezkumu (Vergabekammer) a jeho odůvodnění činí 5 týdnů; prodloužení je možné jen výjimečně s odůvodněním předsedy komory. Zásadně se v 3.-4. týdnu koná ústní projednání, na kterém předseda komory formuluje názor na výsledek a proběhne diskuse o argumentech. Strana, která nemá ve věci úspěch, hradí náklady řízení (ve výši 2.500 EUR - 50.000 EUR, podle hodnoty sporu a náročnosti řízení). Více jak polovina přezkumu zakázek spolkové republiky končí jinak než vydáním rozhodnutí (v případě zpětvzetí návrhu se hradí polovina nákladů, popř. dále snížená část). 

3) Role ÚOHS v řízení o návrhu - více rozhodce, méně vyšetřovatel (sporné řízení)
ÚOHS dnes uplatňuje „vyšetřovací“ zásadu. Ačkoliv obdrží stanovisko zadavatele i stěžovatele, má povinnost zjistit „materiální pravdu“. Na základě té pak rozhodne. Důsledkem je nutnost prověřovat a zajišťovat v široké míře argumenty a podklady pro rozhodnutí i nad rámec tvrzení navrhovatele, které je časově náročné a zásadním způsobem vytěžuje kapacity pracovníků ÚOHS.  
Řešení: ÚOHS by vycházel z důkazů, které byly účastníky sporu navrženy. Pokud navržené důkazy nepostačují ke zjištění stavu věci, může ÚOHS provést i důkazy jiné. 
Klasický „vyšetřovací“ postup podle správního řádu by byl zachován v řízeních ex offo. 

4) Soudní přezkum se lhůtou pro rozhodnutí, pokud brání uzavření smlouvy
Soudní přezkum nepodléhá aktuálně žádným lhůtám pro rozhodnutí. Proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. 
Řešení: Lhůta pro podání žaloby by mohla být zkrácena ze současných 2 měsíců na 2 týdny. 
Lhůty pro vydání předběžného opatření. V případě jeho nařízení by byl krajský soud povinen rozhodnout v zákonné lhůtě; předběžným opatřením by tak nebylo zadávací řízení blokováno na neurčitou dobu. 
Kasační stížnost k NSS by neměla odkladný účinek. 
     

5) V případě podnětu či z moci úřední může Úřad zablokovat uzavření smlouvy pouze ve výjimečných případech
ÚOHS dnes může zrušit rozhodnutí zadavatele či celé zadávací řízení nejen na návrh stěžovatele, ale i v řízení zahájeném na podnět či z moci úřední. Může zabránit uzavření smlouvy, ačkoliv nikdo z relevantních dodavatelů nic proti uzavření smlouvy nenamítá.
Řešení: Úřad bude moci vydat předběžné opatření a zablokovat uzavření smlouvy nejenom na základě návrhu stěžovatele, ale rovněž na základě podnětu či z moci úřední ovšem pouze ve výjimečných případech. Původně MMR zvažoval několik variant, jak by Úřad postupoval v případě podnětů: a) nezahajuje na podnět, b) zahájí, ale (b1) nenařizuje předběžné opatření b2) předběžné opatření jen jako výjimečná alternativa: c) zvláštní právo podat návrh (státní zástupce, NKÚ…) 

Reálná doba přezkumu veřejných zakázek (2022)

Z dat o rozhodnutích o návrhu, která nabyla právní moci v roce 2022 lze dovodit, že rozhodnutí ve věci může zadavatel očekávat nejdříve až ve třetím měsíci po podání návrhu stěžovatelem k ÚOHS. Přestože v prvních dvou měsících ÚOHS odbaví 1/3 své návrhové agendy, většina těchto rozhodnutí je spíše procesního charakteru, rozhodnutích ve věci jsou pouze 2 %. 

Rozhodnutí ve věci lze očekávat mezi 3-7 měsícem, není však výjimkou ani překročení 9 měsíců. Takových případů bylo více než 10 %, nad 1 rok pak 5 %. 



Zkrácení délky rozhodování by výrazně nepomohlo ani zavedení plné apelace (II. stupeň nemůže vrátit, ale musí rozhodnout), ani pouhé zrušení II. stupně. Jak ilustruje graf, i délka rozhodování I. stupně je výrazně delší než v jiných členských státech, kterými se MMR inspiruje. Rezervy a zefektivnění jsou proto hledány v nastavení správního řízení a zefektivnění procesu přezkumu na ÚOHS. 
 

Historický vývoj a současný stav

MMR zpracovalo v roce 2020 na základě jednání Rady vlády pro koordinace boje s korupcí analýzu „Komparace fungování orgánů dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v členských státech EU“. 

Podněty k revizi stávajícího systému rozhodování ÚOHS přicházely již v roce 2019 a 2020 ze strany nevládních neziskových organizací (Transparency International, Rekonstrukce státu). Z jejich iniciativy byl v roce 2020 uspořádán kulatý stůl v PSP, a v roce 2021 se uskutečnil v Poslanecké sněmovně seminář. 

V roce 2020 byl podán poslanecký návrh zákona. Projednání však skončilo v prvním čtení.  

V průběhu roku 2023 byly připravovány podklady monitorující praxi přezkumu v jiných členských státech. Díky Rekonstrukci státu vznikla Srovnávací analýza porovnávající systémy v jednotlivých státech. Navrhovaný model se inspiruje některými znaky německého a chorvatského vzoru. 

MMR projednávalo Teze reformy na pracovních skupinách Vládního výboru pro strategické investice, Teze reformy byly 19. 12. 2023 odsouhlaseny na jednání K5. 

K veřejnému projednání Tezí reformy došlo na kulatém stole na Právnické fakultě MUNI 24. 1. 2024, který byl pořádán časopisem Veřejné zakázky. Následně proběhla prezenční a on-line setkání s vybranými soudci, zástupci ÚOHS, právníky, praktiky a zástupci protikorupčních neziskových organizací nad jednotlivými tématy, zejména nad problematikou sporného řízení (14. 2. 2024). 

22. 2. 2024 proběhl Kulatý stůl se zástupci stavebního sektoru v ABF – zúčastnili se ho zástupci Asociace pro rozvoj infrastruktury, Svaz podnikatelů ve stavebnictví a Svazu průmyslu a dopravy. 

26. 2. 2024 proběhl Kulatý stůl se zástupci sektorových zadavatelů na MMR (ČD, SŽ, Letiště Praha). 

Reforma byla dále probíraná například dne 13.3.2024 na Kulatém stolu Unie administrátorů veřejných zakázek anebo 14.3.2024 na Pracovní skupině legislativa Vládního výboru pro strategické investice. MMR zároveň komunikuje se zahraničními úřady, které mají v kompetenci přezkum veřejných zakázek a v dubnu 2024 proběhlo jednání se zástupci německého úřadu, který popsal využívání předběžného vyjádření, díky kterému byla vyřešena většina jejich případů.

Resort při přípravě reformy zohlednil více než tři desítky jednání se zainteresovanými stranami za poslední rok a 11.6.2024 poslal reformu do meziresortního připomínkového řízení. Návrh samozřejmě obsahuje rovněž pečlivě zpracovanou RIA analýzu. K této důležité události vydalo MMR podrobnou tiskovou zprávu.

MMR obdrželo k návrhu zákona téměř 600 připomínek, z toho většinu zásadních. Podstatná část připomínek byla vypořádána, nicméně s některými připomínkovými místy se nepovedlo odstranit rozpory, které se týkají zejména koncepčních východisek návrhu (pilířů). Návrh novely byl dne 30. 9. 2024 odeslán vládě a je v současnosti předmětem projednávání v Legislativní radě vlády.

Shrnutí rozporů je uvedeno v předkládací zprávě k zákonu.

Reforma přezkumu veřejných zakázek má zrychlit a zefektivnit rozhodování sporů mezi zadavateli a zájemci o veřejné zakázky, které dnes probíhá až v pěti stupních. Bohužel se v souvislosti s reformou ve veřejném prostoru objevuje řada nepřesností a zavádějících vyjádření, které bychom rádi uvedli na pravou míru. Více ko tomu se dozvíte v článku Deset mýtů o reformě přezkumu VZ na našem webu.