Cestovní ruch je mezinárodně definován jako činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času, obchodu a za jinými účely nevztahujícími se k činnosti, za kterou jsou z navštíveného místa odměňováni.

Cestovní ruch je klíčový pro ekonomiku (tvoří významnou část HDP, vytváří pracovní místa), podporuje regionální rozvoj, přináší devizové příjmy a zlepšuje platební bilanci státu. Kromě ekonomiky má význam i pro regeneraci sil turistů (odpočinek, sport, poznávání) a pro sociální interakci a poznávání kultur, přičemž je to masový jev s dopadem na ekonomiku, životní prostředí i místní komunity.

Podíl cestovního ruchu na tvorbě hrubé přidané hodnoty České republiky v roce 2023 činil 2,30 % (161,0 miliard korun). V oboru bylo zaměstnáno 224,3 tisíce osob, tedy každý 24. pracující obyvatel Česka. Podíl na tvorbě hrubého domácího produktu v národním hospodářství dosáhl 2,36 %.

Ústředním orgánem státní správy v oblasti cestovního ruchu je MMR. S ohledem na průřezový charakter cestovního ruchu se na výkonu politiky cestovního ruchu podílí široké spektrum zainteresovaných subjektů, jako ostatních ústředních orgánů státní správy, územně samosprávních celků, profesních organizací, NNO v cestovním ruchu, akademické veřejnosti i samotných podnikatelských subjektů. 

Cestovní ruch kromě svých pozitivních dopadů na národní hospodářství i regiony může přinášet řadu negativních jevů.
Mezi dlouhodobé výzvy MMR do budoucna patří:

• Klimatická změna a udržitelnost. 
• Digitalizace a nové technologie. 
• Změna preferencí cestovatelů. Změna cestovatelských trendů.
• Socio-ekonomický vývoj a bezpečnost. 
• Zachování kvality a konkurenceschopnosti nabídky ve službách cestovního ruchu. 
• Nedostatek pracovní síly v oboru.