1. Návrh reformy dostal v meziresortním připomínkovém řízení stovky připomínek, takže je to návrh špatný. 

U podobně složitých návrhů a zákonů může být připomínek i několik tisíc. Důležitý je především jejich obsah. Konkrétní připomínky mohou být souhlasné, nesouhlasné, gramatické, nebo může být i připomínka tzv. „bez připomínek”. Často se jedná i o výslovnou podporu reformy. Meziresortní připomínkové řízení reformy o přezkumu veřejných zakázek probíhá zcela standardně a připomínky jsou postupně vypořádávány.  

Reforma prochází odbornou oponenturou od právních expertů, zástupců zadavatelů i zhotovitelů. Za poslední rok proběhlo přes 30 jednání, kterých se většinou zúčastnili i zástupci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Snahou ministerstva pro místní rozvoj je rychlejší a předvídatelný přezkum veřejných zakázek na základě shody většiny odborné veřejnosti. 

2. Současný systém přezkumu veřejných zakázek je dobrý a změny nejsou třeba.
 
Celkově stojí veřejné rozpočty každý jeden den, o který je rozhodování v průměru delší, zhruba 6 milionů korun. Každý rok se tak zakázky prodražují o desítky miliard korun. Zpoždění veřejných zakázek ovlivňuje obyvatele řady míst, kteří čekají na nové dopravní a další důležité stavby i jiné veřejné projekty. Současný systém je neudržitelný. Proto je našim cílem systém přezkumu veřejných zakázek zrychlit.

3. ÚOHS navrhl vlastní změny přezkumného řízení, ale ministerstvo pro místní rozvoj je oslyšelo. Místo toho chystá reformu, kterou nikdo nechce.
 
Ministerstvo pro místní rozvoj zapracovalo řadu podnětů, které vzešly z návrhu ÚOHS. S čím nešlo souhlasit byla snaha o další posílení monokratického rozhodování formou plné apelace (tj. možnost zcela změnit rozhodnutí) a nastavení kaucí i pro zadavatele. 

Návrh reformy ministerstva pro místní rozvoj je odpovědí na žádosti zadavatelů, zhotovitelů a protikorupčních organizací. Ministerstvo pro místní rozvoj vyšlo z doporučení expertů, osvědčené zahraniční praxe a z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (6 As 338/2021 - 52). 

4. ÚOHS rozhoduje zhruba o procentu zakázek z jejich celkového počtu cca 17 000 ročně. Předseda ÚOHS sám rozhoduje ve 2. stupni jen o půl procentu z nich.

Není důležitý pouze celkový počet zakázek, ale i finanční hodnota těch, které jsou přerušeny přezkumným řízením, a jejich význam pro stát nebo samosprávu. V roce 2022 rozhodoval předseda ÚOHS o rozkladu 45 % všech sporů. Je vysoce nestandardní, aby jediný člověk rozhodoval o přezkumu desítek miliard z veřejných peněz. 

Zadavatelé se obávají zdlouhavého rozhodování ÚOHS, většina veřejných zakázek se tak zadává především na cenu, nikoliv na kvalitu.

5. Monokratický model rozhodování je v ČR zcela běžný. 

Žádný jiný státní úředník nerozhoduje sám o vysokých desítkách případů celostátního nebo regionálního významu a zároveň až o desítkách miliard ročně. Ze všech srovnávacích analýz vyplývá, že nikde jinde v EU takovou moc jedna osoba nemá. Všude jinde rozhoduje úřad, senáty nebo komise.
 
Předseda ÚOHS v roce 2022 rozhodoval v 85 rozkladových řízeních o 75 veřejných zakázkách. Ten vždy obdrží doporučení rozkladové komise, konečné rozhodnutí je ale nakonec na předsedovi ÚOHS, který se od doporučení může odchýlit. Na každý týden v roce připadají v průměru dvě rozhodnutí sporů ve veřejných zakázkách. K tomu předseda ÚOHS rozhoduje i v řízeních o přestupcích a v dalších agendách (hospodářská soutěž, významná tržní síla, veřejná podpora, dopravní infrastruktura), reprezentuje úřad a manažersky jej řídí. Na to je potřeba vysoká odbornost a kapacita k pročtení podkladů a zvážení všech okolností. Proto ministerstvo pro místní rozvoj navrhlo zrušit rozkladový stupeň v řízení před ÚOHS a posílit kvalitu rozhodování zavedením tříčlenných senátů. 

6. V České republice je vždy dvouinstanční rozhodování, nemá logiku zavádět u veřejných zakázek jednoinstanční. 
 
Přezkum dle správního řádu je skutečně historicky dvouinstanční. Nepůjde ale o novinku, už dnes je ve více než 10 správních řízeních jednoinstančnost zavedena. Podle ministerstva pro místní rozvoj je to logická a efektivní cesta ke zrychlení přezkumu a ke snížení byrokratické zátěže. 

7. Reforma je příliš velkou změnou, která celý systém přezkumu rozkolísá a dojde k zahození rozhodovací praxe.
 
Reforma upravuje způsob dokazování a zpřesňuje pravidla pro účastníky sporu. I nadále bude ÚOHS mít možnost doplnit dokazování, ale mělo by jít o výjimečné případy. Už dnes se tak děje jen zhruba v třetině případů, zbytek je na aktivitě stran sporu. 

8. Ministerstvo pro místní rozvoj chce v ČR implementovat tzv. chorvatský model, který kritizuje i sama předsedkyně chorvatského úřadu. 
 
Ministerstvo pro místní rozvoj nechce zavádět chorvatský model. Chorvatsko již 17 let rozhoduje v radách, které vedou předseda a 2 místopředsedové Státní komise a do kterých jsou vždy další 2 členové jmenováni parlamentem. Politický vliv podle chorvatských zkušeností v praxi snižuje jejich odbornost a působí nesoulad v názorech.

Ministerstvo pro místní rozvoj navrhlo zásadně odlišný model. Členy senátu by volila komise s důrazem na jejich odbornost. V komisi by své zástupce měl i ÚOHS a NKÚ. Pro první funkční období by se členy senátu automaticky stali odborníci z řad současných ředitelů ÚOHS, aby byla zachována kontinuita. Rozhodování by se pojilo s konkrétními uznávanými autoritami.  Návrh ministerstva pro místní rozvoj obsahuje jasné pojistky, aby senáty ve stejném případě nerozhodovaly rozdílně. Zadavatelé i zhotovitelé musí vědět, co od přezkumu mohou očekávat, časově i věcně. 

9. V Německu sice rozhodují rychleji, ale jedná se pouze o nadlimitní zakázky, to se s českou praxí nedá srovnávat, mají jiný model. Ale 40 dní, jak tvrdí ministerstvo pro místní rozvoj, nemají reálně ani v Německu. 
 
Komory v Německu rozhodují výrazně rychleji než v České republice, ačkoli rozhodují pouze o nadlimitních zakázkách, tedy těch významnějších, které jsou často složitější než podlimitní. A přesto zvládají přezkum výrazně (cca 4×) rychleji a s menším aparátem než u nás. 40 dní je údaj ze zprávy Německa pro Evropskou komisi a ministerstvo pro místní rozvoj jej ověřilo přepočtem délky rozhodnutí federální komory pro spolkové zakázky (VK Bund). Není zřejmé, proč a na základě čeho je tento údaj zpochybňován. 

10. ÚOHS rozhoduje dostatečně rychle. Podle reformy se rozhodne v jedné instanci a zadavatel nebude po dobu 15 dnů po pravomocném rozhodnutí moci s vítězným dodavatelem uzavřít smlouvu, pokud náhodou nevydá Krajský soud v Brně předběžné opatření. Rozhodování Krajského soudu v Brně průměrně trvá cca 550 dní. 
 
V současnosti jsou zakázky v řízení před ÚOHS blokovány v průměru 5 měsíců. V případě, že je podán rozklad (45 % sporů v roce 2022), se čekání prodlužuje na 7 až 9 měsíců. Zakázky jsou dnes blokovány i tam, kde má návrh zásadní vady nebo nebyla zaplacena kauce. Toto chce ministerstvo pro místní rozvoj reformou odstranit. 

Navíc by ÚOHS měl vždy do 20 pracovních dnů od podání návrhu stranám sdělit svůj předběžný právní názor, aby strany věděly, jak senát na jejich spor nahlíží. V zahraničí je to obvyklý způsob, jak umožnit stěžovateli, aby vzal svůj návrh zpět a ušetřil kauci, nebo aby zadavatel sám včas provedl nápravu. Veřejné zakázky by tak byly blokovány výrazně kratší dobu a ÚOHS by byl méně zatížen rozhodováním. Pouze tam, kde by stěžovatel nevzal návrh sám zpět, ale neuspěl před Úřadem a dál se chtěl bránit před soudem, by byl tendr nadále blokován. K tomu by stěžovatel musel znovu uhradit kauci a Krajský soud v Brně by musel vydat předběžné opatření. 
Průměrná doba řízení před Krajským soudem v Brně je zavádějící, neboť se týká všech řízení.
Případů týkajících se sporů, které blokují zadávací řízení, jsou dnes pouze malé jednotky ročně a ministerstvo pro místní rozvoj navrhuje, aby o nich Krajský soud v Brně rozhodoval ve lhůtě do 60, max. 90 dnů. 

(MMR, srpen 2024)