NSS konstatoval, že Krajský soud v Brně ani Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se dosud dostatečně nezabývaly všemi okolnostmi, které vedly k využití jednacího řízení bez uveřejnění. Podle NSS je nutné znovu posoudit zejména skutečný vliv legislativních změn, technických důvodů a změny architektury systému na vznik krajně naléhavé situace, a také to, zda Ministerstvo pro místní rozvoj mohlo těmto okolnostem objektivně předejít.

Rozhodnutí NSS tedy neznamená, že by byly zpochybněny závěry o závažných problémech a selháních, k nimž v oblasti digitalizace stavebního řízení došlo v minulosti. Soud se věcně nezabýval odpovědností za chybná rozhodnutí, která vedla k výrazným komplikacím, časovým prodlevám a finančním dopadům na Českou republiku. Zabýval se výhradně tím, zda byly tyto okolnosti v předchozím soudním a správním řízení dostatečně zohledněny.

Ministerstvo pro místní rozvoj dlouhodobě upozorňuje, že problémy spojené s digitalizací stavebního řízení nejsou náhodné ani technického rázu, ale jsou důsledkem špatných rozhodnutí a chybného postupu předchozího vedení ministerstva. Tyto chyby vedly k zásadnímu ohrožení funkčnosti systému, k právní nejistotě a k významným škodám pro stát i veřejnost.

Současné vedení MMR se od těchto kroků jednoznačně vymezuje. Cílem ministerstva je nejen dokončit nápravu digitalizace stavebního řízení, ale také jasně pojmenovat odpovědnost za kroky, které Českou republiku do této situace dostaly. Rozhodnutí NSS je v tomto směru procesním krokem, který umožní, aby byly všechny relevantní okolnosti řádně a úplně posouzeny.

Ministerstvo bude i nadále postupovat transparentně a v souladu se zákonem a bude usilovat o to, aby byly chyby minulosti plně objasněny a aby se podobná selhání nemohla opakovat.