Evropskou komisi zastupovali mimo jiné pracovníci Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku (DG REGIO) v čele s Emmou Toledano Laredo a Generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (DG EMPL) v čele s Laurentem Sensem. Za českou stranu se zapojili zástupci MMR, Ministerstva financí a řídicích orgánů jednotlivých programů, například ministerstev průmyslu a obchodu, školství, práce a sociálních věcí, dopravy a životního prostředí.
 

Česko je v tempu čerpání evropských fondů třetí v EU

Jedním z hlavních témat bylo finanční plnění programů politiky soudržnosti v období 2021–2027. Podle údajů představených na jednání je Česko v tempu čerpání evropských fondů třetí nejúspěšnější zemí Evropské unie.

K 30. září 2026 odeslalo Česko Evropské komisi žádosti o platbu v celkové výši přibližně 7,94 miliardy eur. Podpora požadovaná v žádostech o podporu dosáhla 30,5 miliardy eur. U projektů za 19,8 miliardy eur už bylo vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace a jejich příjemci obdrželi 9,7 miliardy eur.

Zástupci institucí se věnovali také plnění pravidla n+3, podle kterého musí být prostředky přidělené na konkrétní rok vyčerpány během následujících tří let, a objemu plateb, který lze očekávat do konce roku. Pravidlo n+3 pro rok 2026 již splnilo šest programů a Česko tak dosud nepřišlo o žádnou část prostředků přidělených pro současné období.

Řídicí orgány představily výsledky a aktuální stav jednotlivých programů, mimo jiné v oblastech podnikání a inovací, vzdělávání, zaměstnanosti, dopravy, životního prostředí a regionálního rozvoje. Hovořilo se také o plnění indikátorů a o překážkách, kterým musí v další fázi čerpání čelit jak příjemci, tak poskytovatelé podpory.
 

Evropské fondy financují téměř polovinu veřejných investic

Analýza veřejných výdajů za období 2015–2024 ukázala, že evropské fondy představují přibližně šest procent veřejných výdajů, podílejí se však zhruba na 44 procentech veřejných investic. Jejich význam pro rozvoj infrastruktury a další investiční projekty je tak mimořádný.

Představené hodnocení administrace programů potvrdilo, že národní metodické prostředí je obecně stabilní a funkční. Pozitivně byly hodnoceny také zjednodušené metody vykazování nákladů, které šetří čas a snižují administrativní zátěž i chybovost. Prostor ke zlepšení zůstává například v omezení opakovaného dokládání dokumentů, větším využívání digitálních nástrojů a lepší koordinaci kontrol.

Mezi další témata patřily administrativní kapacity, auditní zjištění, uzavírání programového období 2014–2020 a komunikace a zajištění viditelnosti přínosů evropských fondů a podpořených projektů.

Závěr jednání se věnoval přípravě budoucího víceletého finančního rámce EU na období 2028–2034 a Národního a regionálního partnerského plánu České republiky. Ten má podle návrhu nového evropského rámce nahradit dosavadní Dohodu o partnerství a jednotlivé programy.

Evropská komise ocenila otevřenou diskusi s českými zástupci a dobrý průběh čerpání v porovnání s dalšími členskými státy.