Ranní ministerskou rozpravu u kulatého stolu na téma Role tradičních politik v kontextu nového víceletého finančního rámce vedl rumunský ministr Evropských investic a projektů Dragoș Pîslaru za účasti dalších významných představitelů. Debata se zaměřila mj. na to, jak by měla politika soudržnosti reagovat na rostoucí tlak na konkurenceschopnost Evropy při současném zachování ekonomické, sociální a územní rovnováhy mezi regiony. Evropská komise v tomto ohledu přichází s vizí tzv. „Evropského fondu“, který by měl pod jednotná pravidla zahrnout různé oblasti včetně zemědělství a politiky soudržnosti.

V této souvislosti ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek zdůraznil, že návrh Evropské komise na nové programové období přichází v době zásadních geopolitických, hospodářských i sociálních výzev. Podle něj je nezbytné, aby se jejich řešení neodehrávalo na úkor tradičních politik EU – především politiky soudržnosti a společné zemědělské politiky. „Z mého pohledu představuje největší riziko navrhované sloučení odlišných politik do jednoho společného fondu. Politika soudržnosti a společná zemědělská politika mají zcela odlišnou DNA. Mají odlišné cíle, logiku i skupiny příjemců a jejich sjednocení by vedlo ke ztrátě cílenosti a efektivity. Jejich nucené začlenění do jednotného souboru pravidel by nevyhnutelně vedlo k příliš obecným rámcům, které by ztratily schopnost reagovat na specifické potřeby našich regionů a našich zemědělců. To by oslabilo strategické zaměření politiky soudržnosti a podkopalo její hlavní poslání,“ uvedl Kulhánek.

Česká republika dlouhodobě volá po zjednodušení administrativy, ale varuje před kroky, které by systém spíše zkomplikovaly. Podle ministra Kulhánka navrhovaný model Národních a regionálních partnerských plánů (NRPP) sice na jedné straně působí flexibilně a komplexně, avšak na straně druhé členským státům svazuje ruce značným množstvím podmínek a strategií, které musí být naplněny. Místo skutečného rozhodování o prioritách by se tak administrativa mohla změnit v pouhé odškrtávání splněných kolonek ve formulářích.

Dalším důležitým bodem debaty byl způsob financování. Návrhy legislativy nově počítají s tím, že čerpání fondů bude probíhat prostřednictvím výkonnostního modelu, a to na základě plnění milníků a cílů. Ačkoliv Česko princip důrazu na výkon neodmítá, upozorňuje na určitá rizika s ním spojená a bude usilovat o jejich eliminaci a vhodné nastavení tohoto modelu. Ministr k této problematice připomněl, že flexibilita nesmí být zaměňována za nestabilitu: „Státy i regionální partneři potřebují vědět, s jakými prostředky mohou v příštích letech počítat. Bez jasných alokací nelze plánovat strategické projekty, ať už jde o infrastrukturu, inovace nebo podporu veřejných služeb,“ vysvětlil ministr s tím, že předvídatelný rámec je nutnou podmínkou pro to, aby státy mohly nést odpovědnost za výsledky.

Účastníci konference se shodli, že Evropa musí investovat do obrany a strategické odolnosti. Česká delegace však zdůraznila, že tyto nové priority nesmějí být realizovány na úkor snižování nerovností mezi regiony. Politika soudržnosti by měla nové cíle doplňovat, nikoliv s nimi o finance soutěžit v rámci jednoho nepřehledného balíku. „Podporujeme chytrou a efektivní politiku, ne radikální fúzi, která vytvoří nové překážky. Nejlepší cestou k prosperitě všech regionů je zachovat politiku soudržnosti jako samostatný a strategický nástroj,“ uzavřel ministr Kulhánek.
Setkání v Bukurešti se účastnili zástupci Evropské komise, Evropského parlamentu a ministři členských zemí EU. Výstupy z této konference poslouží jako podklad pro další vyjednávání o víceletém finančním rámci a navazující legislativě pro období 2028 až 2034.