V rámci memoranda se MŠMT spolu s partnery zavázalo poskytovat cílenou podporu zřizovatelům škol v lokalitách, které jsou nejvíce ohroženy možnou segregací. Těmto zřizovatelům budou nyní k dispozici odborníci, kteří budou spolupracovat s dalšími lokálními aktéry, jako jsou ředitelé a učitelé škol, místní politici, úředníci školských odborů či neziskové organizace. „Cílem našich aktivit je zajistit, aby každé dítě dostalo kvalitní vzdělání ve škole, kterou má nejblíže, a aby mezi jednotlivými školami nebyly výrazné kvalitativní rozdíly,” komentuje meziinstitucionální snahy ředitel odboru rovného přístupu ke vzdělávání a podpory pracovníků v regionálním školství MŠMT Jan Vöröš Mušuta. Intenzivní podpora zřizovatelů škol má zároveň pomoci překonat výzvy roztříštěného vzdělávacího systému, který může komplikovat koordinaci a realizaci opatření. 

Pro naplnění závazku memoranda bude Ministerstvo pro místní rozvoj skrze svoji Agenturu pro sociální začleňování pomáhat v následujících třech letech v Ostravě, Brně, Moravském Berouně, České Kamenici, Tachovu a České Třebové v cílené desegregaci školských soustav. „Společně reagujeme na přetrvávající problém nerovného přístupu ke vzdělávání pro děti se sociálním znevýhodněním. Spolupráce se zaměří zejména na zmapování a odstranění bariér v dostupnosti vzdělávání a vytvoření strategií, které obcím pomohou zpřístupnit kvalitní vzdělávání pro všechny děti. Agentura pro sociální začleňování k tomu poskytne zřizovatelům a školám potřebnou podporu,” uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek. Agentura bude spolupracovat v následujících pěti letech i s realizátory Místních akčních plánů v lokalitách s vysokým podílem romských dětí ve vzdělávání. „Připravili jsme tento program ve spolupráci s MŠMT, NPI a PAQ Research, abychom společně přispěli k systematické desegregaci dětí se sociálním znevýhodněním ve vzdělávání. Program jsme vyhlásili na začátku tohoto roku a zájem obcí o spolupráci byl značný. Jsem velmi rád, že se obce ke spolupráci hlásí, ukazují tím velkou motivaci k řešení, a to i přesto, že řadu důležitých opatření již samy realizují,“ doplňuje ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.

Zástupci institucí, které memorandum podepsali, nyní společně vytvářejí pro zřizovatele škol metodiku, která bude navíc podpořena vzdělávacími, konzultačními a analytickými aktivitami. Ty zajistí například proškolení relevantních aktérů a poskytnou zřizovatelům škol potřebné nástroje a data pro informovanější rozhodování. Web desegregace.cz, který již nyní obsahuje více než čtyřicet konkrétních intervencí, bude dále rozvíjen a poskytne přístup k materiálům, které vycházejí z rozsáhlých zahraničních a českých studií a ze zkušeností místních aktérů. Podporu projektu vyjádřila i vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková: „Mám radost, že se tito významní aktéři na národní úrovni domluvili na spolupráci a společně se zasazují o rovný přístup ke vzdělání pro romské děti. Cílená podpora romských dětí v získání kvalitního vzdělání je prioritou i pro mě.”  

Přestože Česká republika, konkrétně i MŠMT, přijalo mnoho opatření naodstranění nerovného přístupu ke vzdělávání, vyčleňování romských žáků v některých lokalitách a školách přetrvává. Podíl romských žáků je v ČR kolem 3 %, existuje ale téměř 130 základních škol, kde je více než třetina žáků romského původu, přičemž na 46 školách tvoří více než polovinu, a na 16 školách více než 90 % všech žáků. Problém vyčleňování romských žáků souvisí také s dalším fenoménem, kterým je nadměrné začleňování romských žáků do speciálního vzdělávacího proudu. Ve školním roce 2023/24 tvořili romští žáci 10 % žáků ve speciálních školách a 29 % žáků vzdělávaných podle rámcového vzdělávacího programu s upravenými výstupy z důvodu diagnostikovaného lehkého mentálního postižení, který klade na žáky nižší očekávání. Tito žáci tak čelí nerovnému přístupu ke kvalitnímu vzdělání a jsou pak disproporčně ohroženi vzdělávacím neúspěchem, což má neblahé dopady i na jejich další životy včetně případného znevýhodnění na trhu práce.
 
Snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožnit maximální rozvoj potenciálu dětí, žáků a studentů je jedním ze dvou hlavních cílů Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, což je zásadní dokument MŠMT, který určuje práci, cíle a nástroje vzdělávací politiky v příštích letech.