Stavební zákon umožňuje za splnění zákonem stanovených podmínek dodatečně povolit stavbu, která je prováděná nebo byla provedena bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním (tzv. „černá stavba“). Na tom nic nezměnila ani novela stavebního zákona[1], která však upřesnila důvody pro nařízení odstranění stavby, postup stavebního úřadu v řízení o dodatečném povolení stavby, včetně přikládaných náležitostí.
Stavebník nebo vlastník nepovolené stavby („černé stavby“) nemůže být žádným způsobem zvýhodňován, proto podle provedené úpravy § 129 odstavce 2 stavebního zákona přikládá k žádosti o dodatečné povolení stavby doklady v rozsahu jako k řádnému povolení (k žádosti o dodatečné povolení stavby vyžadující ohlášení předkládá podklady jako k ohlášení, k žádosti o dodatečné povolení stavby vyžadující stavební povolení, přikládá doklady jako k žádosti o stavební povolení, k žádosti o dodatečné povolení stavby vyžadující pouze územní rozhodnutí předkládá podklady jako k žádosti o územní rozhodnutí).
Stejný přístup se uplatní také v případě povolování užívání dodatečně povolené stavby, přičemž není rozhodné, zda byla dodatečně povolena stavba rozestavěná nebo již dokončená. Stavebník nebo vlastník dodatečně povolené stavby musí v případě, že se jedná o stavbu, kterou lze užívat pouze na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo kolaudačního souhlasu, oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s užívání stavby nebo požádat o vydání kolaudačního souhlasu stejně, jako to musí udělat „řádný“ stavebník. Stavební zákon již neumožňuje vydat současně s dodatečným povolením dokončené stavby i souhlas s jejím užíváním. O skutečnosti, že užívání dodatečně povolené stavby bude vyžadovat oznámení stavebnímu úřadu nebo kolaudační souhlas, by měl být stavebník v dodatečném povolení stavby poučen.