Úprava těla zemřelého

1. Při sjednání pohřbení jsme výslovně uvedli, že si přejeme zesnulou maminku na začátku smutečního obřadu v krematoriu vidět v otevřené rakvi. Očekávali jsme, že úprava obličeje bude provedena s ohledem na rozloučení širší rodiny. Přesto byla tvář zemřelé nenalíčena, hematomy neretušovány, jako by byla vystavena ve stavu odpovídajícím podle našeho názoru bezprostředně po provedení pitvy. 

• V obličeji byly zřetelně patrné rozsáhlé hematomy, zejména v oblasti tváří a kolem očí,
• obličej působil výrazně oteklým dojmem a byl asymetrický,
• barva kůže v obličeji byla nerovnoměrná, s tmavými až fialovými plochami,
• rysy obličeje byly výrazně změněné oproti přirozenému vzhledu zesnulé a nepůsobily klidně ani přirozeně,
• nebyla provedena žádná vizuální úprava, která by tyto změny alespoň částečně zmírnila při vystavení těla v rakvi.

Na tuto skutečnost jsme nebyli předem upozorněni. Na naše námitky po skončení obřadu nám pohřební služba sdělila, že z její strany je vše v pořádku, jelikož jsme si od ní nevyžádali provedení nadstandartních kosmetických úprav. Došlo v tomto případě ze strany pohřební služby k porušení zákona o pohřebnictví?

Pro objektivní vyhodnocení uvedené situace ze strany MMR chybí možnost posouzení stavu těla zemřelé při nálezu v bytě, ve kterém bydlela sama a ležela tam na pohovce bez známek života v poloze na břiše v obývacím pokoji při pokojové teplotě možná až dvě desítky hodin (den A) a stavu těla při jeho převzetí pohřební službou po zdravotní pitvě (den A + 4 dny), tak i v den pietního obřadu (den A + 8 dnů). Ve výše uvedených rozhodných časech nám chybí jakákoli dokumentace, tj. důkazní stav těla zemřelé včetně fotodokumentace. Fotodokumentaci z pitvy lze zajisté získat z ústavu soudního lékařství. Z korespondence s vámi objednanou pohřební službou, kterou jste nám poskytla, vyplývá, že již při prohlídce těla zemřelé v místě úmrtí byly u zemřelé patrné změny v obličejové části. Posmrtné skvrny (livores mortis), které jsou obvykle zabarvené do modrofialova až červenofialova a připomínají hematomy, byly tedy přítomny ještě před odvozem na pitvu.

Jako orgán dozoru již máme značné zkušenosti s dokazováním, a proto máme velmi důvodné pochybnosti o tom, že bychom mohli v této věci oprávněně rozhodnout. Jsme s vámi zajedno, že alespoň před obřadem mohla být rodina upozorněna, že po základní úpravě těla zemřelé bez výrazného líčení obličeje není vhodné provést vystavení, jelikož by to mohlo být traumatizující. Také lze připustit, že tato skutečnost mohla být komunikována s rodinou dříve, a pohřební služba mohla navrhnout důkladnější tanatopraxi a tanatoestetiku. Z etického i profesního hlediska je možné připustit pochybení, nikoli však porušení zákona.

Za porušení zákona o pohřebnictví lze v takovéto souvislosti považovat stav těla zemřelého, u něhož jsou při vystavení v rakvi patrné takové následky pitvy, jakými jsou viditelné stehy po šití (nejčastěji v oblasti horní části hrudníku) a také zřetelné stopy po odříznutí a znovu nasazení kalvy (lebeční klenby), kdy je hlava v horní části zdeformována, případně jednotlivé části jsou navzájem posunuty. Nezamaskování hematomů nebo posmrtných skvrn k porušení zákona o pohřebnictví nenáleží, jelikož make-up či jakékoli líčení nejsou povinnou součástí úpravy těla zemřelého.

Podle ČSN EN 15017 Pohřební služby – Požadavky rozlišujeme zaopatření těla zemřelého (preparation of the deceased), tj. kroky k zaopatření těla zemřelého podle požadavků zákona o pohřebnictví, které zahrnuje pouze pomocné služby, jako jsou umývání, důkladná očista, holení, stříhání, svlékání a oblékání, nikoli tanatopraktickou úpravu (cosmetic treatment), spočívající ve vnější úpravě, zakrytí a zachování přirozených rysů zemřelého líčením, make-upem, manikúrou, tedy prováděním časově náročných estetických úprav lidských pozůstatků pro jejich veřejné vystavení. Tyto ze zákona nepovinné úpravy (tanatopraxe a tanatoestetika) zahrnují zejména: „Provést hygienu dutiny ústní, nasadit zubní náhradu nebo vytvořit chybějící chrup, provést ligaturu dutiny ústní pomocí chirurgických jehel a nití, vyčistit pleť, oční jamky, koutky úst, osušit tvář, ostříhat chloupky v nose a v uších. Podle portrétní fotografie esteticky upravit obličej, vlasy a ruce zemřelého, nanést make-up a zakrýt posmrtné změny tak, aby byla obnovena přirozená barva a vzhled viditelných částí zemřelého. Provést manikúru nehtů, upravit tvar a délku nehtu, popřípadě ošetřit kůžičku kolem nehtu.“ Viz Národní soustava kvalifikací.

Péčí o tělo zemřelého a jeho úpravou se zabývá také Metodické doporučení Ministerstva zdravotnictví k zacházení s tělem zemřelého, které bylo vydáno dne 30. srpna 2024 ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, Částka 10/2024: „… holení, stříhání, oblékání do vybraných šatů, kosmetické úpravy, dekorování těla a jeho ukládání do obřadní konečné rakve jsou úkony soukromoprávní povahy. Pokud bylo tělo zemřelého upraveno již v rámci zdravotní péče kompetentními pracovníky či osobami blízkými, provozovatel pohřební služby nemusí tělo opětovně svléknout a provádět jakékoli další úkony. Tyto duplicitní činnosti vykoná pouze na základě výslovného přání vypravitele pohřbu.“ 

Mezi kosmetické úpravy zmíněné ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví (viz výše) a v § 2 písm. j) zákona o pohřebnictví zahrnujeme v souladu s ČSN EN 15017 Pohřební služby – Požadavky kapitolou 9.2.1 „Prvotní úkony“ pouze učesání a úpravu účesu. Tyto dva úkony v zákoně totiž chybí, přestože se běžně provádí. Zákon o pohřebnictví požaduje jako veřejnoprávní předpis pouze počáteční, bazální péči o celé tělo zemřelého, nikoli speciálně úpravu obličeje. Nepožaduje, aby pohřební služba v obličeji vždy zaretušovala zřetelně patrné rozsáhlé hematomy. Výstav nevhodně upravené tváře během obřadu je soukromoprávní oblastí, s podáním je možné se obrátit nejen na ČOI, ale i na soud s žalobou satisfakční. Náhradu újmy, kterou Vám provozovatel pohřební služby způsobil, lze podle našeho názoru úspěšně vysoudit.

Pozůstalým, kteří hodlají u pohřební služby objednat veřejné vystavení těla zemřelého v otevřené rakvi, doporučujeme, aby si zjistili jeho stav po pitvě již ve zdravotnickém zařízení a poté se rozhodli, zda je vhodné k vystavení. Pokud se rozhodnou pro vystavení těla před smutečním obřadem či během něho, musejí při sjednání pohřbení uvést požadavek na provedení estetických úprav obličeje včetně make-upu a dalších tanatopraktických zákroků. S pohřební službou se pozůstalí mohou rovněž domluvit, že tělo zemřelého upraví a nalíčí sami. V případě, že vypravitel pohřbu není spokojený s úrovní odvedených úkonů zajišťovaných pohřebních službou, měl by pořídit fotodokumentaci, kterou připojí k satisfakční žalobě.


Zveřejněné odpovědi vyjadřují právní názor Ministerstva pro místní rozvoj a nelze je považovat za výklad zákona.