Jednání zahájil ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek, který Výboru předsedá. Ve svém úvodním vystoupení zdůraznil, že regionální politika musí být vnímána jako průřezová agenda celé vlády, ne pouze jednoho resortu. „Regionální politika je o tom, že nikdo nezůstane pozadu – a že silná místa potáhnou celou zemi. Potřebujeme strategii, která rozliší role metropolitních oblastí, regionálních center i periferií. Potřebujeme nástroje, které dokážou zároveň zvyšovat konkurenční výkonnost Česka a snižovat nespravedlivé rozdíly v přístupu ke službám, vzdělání a práci. A potřebujeme instituce a partnerství, která udrží v čase potřebnou kontinuitu, přes volby i rozpočtové cykly. Věřím, že k tomu přispěje i toto setkání,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.

Na začátku jednání účastníci shrnuli témata, kterým se Výbor věnoval v uplynulých měsících – od školství, dopravní obslužnosti, dostupnosti bydlení až po financování samospráv. Na pracovní úrovni projednal například revizi veřejných výdajů v oblasti regionální politiky – ukázal možné cesty, jak zvýšit efektivitu využívání veřejných prostředků. Proběhla také diskuse o spravedlivém financování obcí a o možnostech podpory podnikání v regionech. Na vládní úrovni se výbor zabýval i projektem vysoké školy v Karlovarském kraji. „Karlovarský kraj dlouhodobě patří mezi regiony s omezenou dostupností vysokoškolského vzdělávání. Výbor proto otevřel diskusi o dvou možných cestách – buď zřízení nové vysoké školy, nebo spolupráce se Západočeskou univerzitou, která má potřebné akreditace i personální zázemí. Obě varianty mají své výhody, ale klíčové je, aby se mladí lidé nemuseli stěhovat za vzděláním a aby kraj získal stabilní akademické zázemí,“ doplnil ministr Kulhánek. Významnou roli sehrála i Transformační komise, která se zabývá strukturálně postiženými regiony a připravuje návrhy pro nové programové období po roce 2027. Na jednání zazněl také důraz na cílenou podporu těchto regionů a jejich společné stanovisko k budoucímu víceletému finančnímu rámci.

Jedním z klíčových bodů jednání byla příprava Strategie regionálního rozvoje 2028+, která má definovat hlavní cíle regionální politiky v horizontu sedmi až deseti let. Strategie má ambici usměrňovat sektorové politiky tak, aby zohledňovaly specifika jednotlivých typů území, a zároveň vytvářet vlastní nástroje pro rozvoj specifických oblastí. V rámci metodiky se klade důraz na územně specifický přístup – tedy na to, že intervence státu musí být nastavovány odlišně podle typu území, jeho potřeb a potenciálu.

Velká část jednání se věnovala Regionům příležitostí – tedy hospodářsky a sociálně ohroženým územím a strukturálně postiženým krajům, které čelí nízké ekonomické aktivitě, demografickému útlumu, nedostatku kvalifikované pracovní síly nebo negativnímu vnímání ze strany veřejnosti. Výbor připomněl plán podpory těchto regionů, který vznikl ve spolupráci s ostatními ministerstvy, s kraji, místními akčními skupinami a dalšími partnery – TO DO list. Dalším velmi důležitým krokem tohoto plánu byla prioritizace, kdy zástupci všech krajů, ministerstev a územních partnerů hodnotili ty nejpalčivější a nejdůležitější opatření. Výsledky se na výboru podrobně prezentovaly.

V rámci prioritizace opatření se jako nejdůležitější ukázaly návrat kvalifikovaných osob a absolventů vysokých škol do Regionů příležitostí, zajištění dostupnosti veřejných služeb v území, podpora podnikání, rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch a zjednodušení legislativy. Zazněla také potřeba posílit absorpční kapacitu regionů, zejména tam, kde dosud nefungují podpůrné mechanismy. Podle Ministerstva pro místní rozvoj není efektivní plošné rozdělování prostředků – je třeba cílit podporu tam, kde může přinést skutečný rozvoj. Členové Výboru zároveň zdůraznili potřebu úpravy rozpočtového určení daní, která by lépe reflektovala specifické potřeby regionů. Nyní Ministerstvo pro místní rozvoj na základě představení prioritizace vybere ve spolupráci se zástupci krajů TOP 5 opatření a začne je uvádět do praxe prostřednictvím konkrétních kroků a řešení.

Významná část jednání byla také věnována problematice Territorial Impact Assessment (TIA) neboli hodnocení územních dopadů, což je téma, ve kterém má státní správa dlouhodobý dluh. Téma se řešilo a diskutovalo na příkladech z oblastí vzdělávání, vědy a výzkumu a bydlení. V oblasti vzdělávání se diskuse vedla o nerovnoměrném nedostatku kvalifikovaných učitelů, speciálních pedagogů a psychologů. Veřejná intervence se proto zaměří zejména na šest nejvíce zasažených krajů (Karlovarský, Ústecký, Plzeňský, Liberecký, Středočeský, Praha). V oblasti výzkumu a inovací se diskuze zaměřila na podporu startupů, která bude soustředěna především do Prahy a Jihomoravského kraje. Výbor však upozornil na nutnost vytvořit specifické programy i pro ostatní regiony, aby nedocházelo k prohlubování rozdílů.

V oblasti bydlení se diskuse vedla zejména o dostupném bydlení a doporučení OECD k tématu. Podle prezentovaných dat vydávají domácnosti v Praze a Brně až třetinu svých příjmů na nájem. Řešením by mohly být nové formy dostupného nájemního bydlení prostřednictvím obchodních korporací se specifickým právním statusem. Podpora se bude lišit podle regionálních podmínek – vyšší podpora se bude soustředit do regionů s vysokými tržními nájmy a nižší tam, kde jsou náklady na bydlení menší. Inspirací je například rakouský model.