Řešení bypassu je navržené ve dvou rovinách – legislativní a technologické. Legislativní řešení vychází ze Zprávy o stavu digizace stavebního řízení, včetně návrhu dalšího postupu. Spočívá v povinném elektronickém odevzdávání dokumentů přes Portál stavebníka v případě dokumentace zpracované projektantem a zároveň bude zachována možnost používat stávající lokální systémy stavebního řízení pro stavební úřady a dotčené orgány. „K této, mírnější variantě jsme se přiklonili s kolegy z vlády už na jednom z našich říjnových jednání. Přísnější varianta legislativního bypassu počítala s úplným vypnutím systémů digitálního řízení. V rámci částečného legislativního bypassu stanoví zákon přechodné období, ve kterém bude činnost v některých informačních systémech stavební správy ze strany stavebních úřadů a dotčených orgánů dobrovolná. Nedojde tedy k vypnutí funkcionalit všech informačních systémů stavební správy,” řekl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek. Dojde k omezení některých evidenčních povinností ze strany stavebních úřadů, pořizovatelů a orgánů územního plánování a také k rozvolnění náběhu některých funkcionalit informačních systémů.
 
Technologické řešení v úterý senátorům představili na semináři ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek, ministr dopravy Martin Kupka a vrchní ředitel sekce IT Karel Trpkoš. Jde o úpravy systému tak, aby byla zvýšena stabilita a spolehlivost systému a dále doplnění funkcionalit, tak aby systém stavebního řízení byl v souladu s legislativním rámcem dle nového stavebního zákona a se zohledněním legislativního bypassu, mezní termín je 31. 12. 2024. 
 
K 31. 1. 2025 je cílem vytvořit univerzálních technologické rozhraní (API) pro možnost připojení lokálních aplikací (systém pro podporu stavebního řízení, systémy spisové služby atp.) na systém ISSŘ. Tím dojde k zachování práce v lokálních systémech stavebního řízení, zachování práce se stavební dokumentací v digitální podobě a stát nepřijde o centrální pohled na data o stavebních řízení. „Cílem legislativního bypassu zdaleka není dosáhnout optimálního stavu, ale zejména zajistit všem účastníkům stavebního řízení potřebnou právní jistotu. Technologický bypass má pak prolomit bariéru, kterou způsobují systémy DSŘ a věřím, že povede k většímu komfortu práce všech úředníků,” dodal ministr Kulhánek. 
 
Mezitím pokračují práce na stabilizaci a rozvoji systémů digitálního stavebního řízení. „V průběhu listopadu jsme se věnovali zpřístupnění dalších funkčností ISSŘ a zkvalitnění systémové infrastruktury. V prosinci pak podnikneme několik drobných změn a oprav pro zvýšení stability funkčnosti v ISSŘ i Portálu stavebníka. Další funkcionality chceme přidávat od ledna. Půjde například notifikace dotčených orgánů o nových verzích záměrů, možnost aktualizace části dokumentace prostřednictvím Portálu stavebníka či možnost vložení hotového BPP balíčku rovněž do Portálu,” vysvětlil Petr Kulhánek.
 
Přechodné období bude trvat do konce roku 2027. Ministerstvo pro místní rozvoj do této doby provede novou zakázku na vybudování systému digitalizace stavebního řízení (bez NGÚP), včetně procesní a business analýzy. Zakázku očekáváme v hodnotě vyšších stovek milionů korun. Délka přípravy zakázky, soutěžení a vytvoření systému se odhaduje na 32–38 měsíců. Předpokladem tedy je, že plně funkční systém digitálního stavebního řízení bude zprovozněn od 1. ledna 2028. „Stále platí, že nový dodavatel nemusí dosud provedenou práci na DSŘ hodit do koše. Na současných systémech bude možné dál stavět, využít je a dále je rozvíjet,” připomněl ministr Kulhánek. Ministerstvo pro místní rozvoj v současné době čeká na výsledky auditu DSŘ, který zadalo ve spolupráci s MPSV. Audit posoudí dosavadní postupy jak v oblasti právní, tak technické. Výsledek bude známý zhruba v polovině ledna 2025.