Autor článku například uvádí: „Je projektová dokumentace k vašemu domu zastaralá a neaktuální? Anebo ji vůbec nemáte? Pak budete platit.“ Ministerstvo pro místní rozvoj v této souvislosti upozorňuje, že uložení pokuty stavebním úřadem není automatické. Jak je obvyklé i v jiných případech, pokud úřad zjistí nedostatky, v tomto případě, že vlastník nemá dokumentaci, majitele stavby na to nejprve upozorní a vyzve ho k doplnění nebo k vypracování pasportu stavby. Pokuta je až poslední řešení, například pokud majitel stavby nereaguje na opakované výzvy úřadu.  
 
„Doposud se to tolerovalo. Nutnost mít papíry v pořádku však vyplynula z loňské úpravy stavebního zákona, který pokuty za chyby v dokumentaci zdvojnásobil.“ Povinnost vlastníka uchovávat ověřenou dokumentaci stavby obsahoval už zákon 50/1976 Sb., platí tedy déle než 20 let. Nejde o žádnou nově zavedenou povinnost. Jediný rozdíl ve srovnání s takzvaným novým stavebním zákonem spočívá v navýšení maximální výše pokuty z 200 tisíc korun na 400 tisíc korun. Ke zvýšení došlo v roce 2021 s přijetím nového stavebního zákona. Ten obecně zvýšil pokuty za jeho porušení v reakci na rostoucí ceny.
 
„Stavební úřad má podle loni novelizovaného stavebního zákona pravomoc vám uložit pokutu až 400 tisíc korun.“ Stavební úřad musí ze zákona dbát na to, aby pokuta byla přiměřená závažnosti přestupku a zohledňuje také finanční situaci pokutované fyzické nebo právnické osoby. Částka 400 tisíc korun dle našich informací nebyla nikdy uložena, stejně jako pokuta 200 tisíc podle starého stavebního zákona.
 
„V klidu nemůže být ani ten, kdo do stavební dokumentace nezanesl sebemenší úpravu, kterou na bytě či domě provedl. Netoleruje se nic.“ Dokumentace musí odpovídat stavu povolení, resp. kolaudace stavby. Všechny změny vyžadující povolení tak musí mít zpracovanou dokumentaci. Změna dokončené stavby je například její přístavba, nástavba, změna účelu užívání stavby, případně stavební úpravy, které nemění výšku ani půdorys stavby. Může jít například o změnu velikosti oken nebo dveří.
 
Proč je důležité mít dokumentaci stavby v pořádku?
Stavební úřad nemá povinnost uchovávat dokumentaci ke stavbám po neomezenou dobu. Je tedy v zájmu vlastníka tuto dokumentaci uchovávat, protože slouží jako doklad, že stávající stavba odpovídá legálnímu povolenému stavu a nedošlo k nepovoleným úpravám. Dokumentace také může obsahovat důležité údaje o návrhu stavby, materiálech, konstrukcích, technologiích použitých při realizaci stavby atd. Pokud by se v budoucnu zjistilo, že některé materiály, konstrukční prvky nebo i vlastní projekční návrh jsou problematické z hlediska požadavků na stavby (mechanická odolnost a stabilita, ochrana zdraví, životního prostředí, bezpečnost atd.), dá se na základě uchované dokumentace určit, jestli se problém dotýká i konkrétní stavby. Také pokud by na stávající stavbě došlo k havárii (např. selhání statiky) a bylo by třeba řešit odpovědnost, je důležité vědět, zda stavba odpovídala projekčnímu návrhu a stavebním úřadem povolenému stavu, nebo jestli došlo k nepovoleným zásahům. Dokumentace může stavebníkovi do budoucna také sloužit jako projekční podklad pro změnu dokončené stavby (nástavba, přístavba, stavební úprava), nebo při obnově stavby zničené nebo poškozené mimořádnou událostí.
 
Co je to pasport stavby?
Pokud dokumentace není aktuální, je potřeba ji ze strany vlastníka doplnit. Pokud se dokumentace nedochovala, což se může stát především u starších nemovitostí, měl by si její vlastník nechat vypracovat tzv. pasport stavby. Jeho náležitosti stanoví vyhláška č. 131/2024 Sb. (příloha č. 11). De facto jde o zjednodušenou dokumentaci skutečného stavu stavby, jejich rozměrů a celkového provedení a nahrazuje původní projektovou dokumentaci.

Kdo může vyhotovit pasport stavby?
Ze své podstaty může pasport stavby zpracovat pouze kvalifikovaný odborník. Územně plánovací dokumentace, územní studie a projektové dokumentace musí být zpracovány projektantem. Dokumentaci jednoduchých staveb a dokumentaci stávajícího stavu stavby („pasport stavby“) může zpracovat také osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Pokud zjistíte, že vaše stavební či projektová dokumentace už není aktuální, případně, že vám chybí úplně, kontaktujte některého z výše zmíněných odborníků.