„Bydlení je jedna z mých největších priorit. Jeden z cílů je nastartovat investice do dostupného nájemního bydlení. A já si troufám říct, že po zhruba dvou letech – ne úplně jednoduché práce a vyjednávání – tu s kolegy vyhlížíme cílovou pásku. Základem pro rozhodování v oblasti bydlení jsou především solidní data. Díky širokému analytickému záběru víme jak o problémech, které v oblasti bydlení máme, ale i o jejich rozsahu nebo územních specificích. Některá data má stát k dispozici vůbec poprvé. Kromě vlastnického bydlení se soustředíme i na bydlení nájemní,“ zahájil setkání s novináři vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. 

„Dali jsme dohromady data z ověřených zdrojů, která ukazují problematiku dostupnosti bydlení v pěti různých indikátorech. Dva z nich, ty úplně základní, máme v členění dle obcí s rozšířenou působností. Bereme průměrné příjmy v daném území a dáváme je do poměru s průměrnou cenou nemovitosti a průměrným nájmem. Zde jsme založili časovou řadu a budeme sledovat a komentovat vývoj. Další tři indikátory jsme mohli zpětně dopočítat za dvacet let, na webu najdete jejich vývoj,“ uvedl vedoucí oddělení analýz a strategie bytové politiky MMR Štěpán Ripka.

Nedostupnost bydlení je problém v celé Evropě. Jak ukazují statistická data, průměrné výdaje na bydlení tvoří v ČR podle výpočtu MMR 23 % čistých příjmů domácností, napříč EU je to 20 %. Ze sousedních států vydávají na bydlení menší část svých příjmů v Polsku, Rakousku a na Slovensku (18 až 19 %). Naopak třeba německé domácnosti na bydlení vynakládají více (25 %). Větší část svých příjmů vydávají na bydlení domácnosti v Nizozemsku, Švédsku, Norsku, Dánsku nebo Lucembursku, kde je to mezi 23–28 %. Nejvíc je to pak v Řecku (35 %). Za domácnosti nadměrně zatížené výdaji na bydlení považujeme ty, které na bydlení vydávají více než 40 % svých čistých příjmů. Nadměrně zatížených výdaji na bydlení je v ČR podle výpočtu MMR 13 % domácností, napříč EU to je 9 %.

        

Průměrná česká domácnost potřebuje na koupi bytu o velikosti 60 m² 5 svých čistých ročních příjmů. Na pronájem stejného bytu by průměrná domácnost vynaložila 26 % svých čistých příjmů. „Díky množství shromážděných dat se můžeme na tuto otázku podívat z různých úhlů a v detailu. Velké rozdíly jsou v ČR mezi regiony. Podle dat ministerstva je nejméně dostupné bydlení v Praze, kde domácnosti potřebují 8 svých čistých ročních příjmů na koupi bytu a 34 % svých čistých příjmů na jeho pronájem. Následuje Brno s potřebou více než 7 ročních čistých příjmů na koupi a 31 % na pronájem. Ve městech je i přes vyšší příjmy bydlení hůře finančně dostupné. Nejnižší hodnoty, do tří průměrných čistých ročních příjmů domácnosti v dané lokalitě na koupi bytu a do 20 % na pronájem, jsou zejména v některých oblastech Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje,“ řekl Štěpán Ripka.

 

Dalších velkých rozdílů si můžeme všimnout také mezi různými skupinami domácností. Oproti průměru jsou výrazně víc výdaji na bydlení zatížené samoživitelky a samoživitelé (nadměrně jich je zatíženo 30 %). Také mladé domácnosti a domácnosti seniorů jsou zatížené nadprůměrně.



Cesta od dotační ekonomiky k chytrému veřejnému investování 

Česká republika se dlouhodobě potýká s nedostatečnou výstavbou nových bytů. Celkem jich stavebníci dokončili v loňském roce 38 067 a zahájili výstavbu 35 704 bytů. Jejich aktivita se soustředí zejména do větších měst a jejich zázemí. Více než polovina dokončených bytů (20 052) je v rodinných domech pro vlastnické bydlení. Také většina dokončených bytových domů je prodávána do soukromého vlastnictví. „Jedním z řešení, jak zlepšit bytovou dostupnost napříč v ČR, je podpora investic do dostupného nájemního – především obecního bydlení. Právě obce díky státní podpoře mohou stavět v oblastech, kde je to potřeba, ale pro soukromé developery nejsou tyto projekty dostatečně ekonomicky zajímavé,” uvedl Jan Schneider, vrchní ředitel sekce strategií a analýz regionální politiky a politiky bydlení MMR.

Z výsledků loňského průzkumu MMR ale vyplývá, že jen asi třetina větších obcí u nás měla v posledních osmi letech nějakou zkušenost s vlastní bytovou výstavbou. Se svým bytovým fondem je přitom nespokojeno zhruba 70 % všech obcí. „Přípravu výstavby bytů v obcích bohužel často brzdí nebo úplně zastaví nedostatek financí nebo chybějící odborníci. Snažíme se proto tyto bariéry odstranit. Ministerstvo pro místní rozvoj už nabídlo na přípravu projektů, architektonické nebo urbanistické studie samospráv přes 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy. A nejen na realizaci těchto projektů je možné využít podporu z programu Dostupné bydlení, který spolu se SFPI vyhlásíme v průběhu září,“ dodal ministr Bartoš. O podrobnostech programu MMR informovalo v červencové tiskové zprávě.

V regionech nyní evidujeme 167 projektů dostupného nájemního bydlení, které počítají s výstavbou zhruba 3300 bytů. Více než třetina z těchto projektů má již stavební povolení a jsou vhodné pro získání finanční podpory z připravovaného programu Dostupné bydlení. „Díky tomuto programu chceme podpořit výstavbu nebo rekonstrukci až 5000 nájemních bytů. Určené budou pro mladé rodiny, seniory, středně příjmové rodiny i potřebné profese, jako jsou hasiči, policisté nebo zdravotníci. Jde o dlouhodobou investici, peníze půjdou do dostupných bytů hlavně v podobě výhodných úvěrů a do státního rozpočtu se zase vrátí. Cesta od dotační ekonomiky k chytrému veřejnému investování může začít,“ uvedl ministr Bartoš. Z uplynulých nebo ještě běžících programů už MMR přispělo na výstavbu 4688 bytů jak v centrálních, tak okrajových regionech.