„Není to překvapivé,“ komentuje výsledky ředitel Agentury, Martin Šimáček: „Na sociální a ekonomické situaci českých domácností se projevily krize – epidemie Covid, dramatický nárůst cen energií a enormní inflace. Reálné příjmy se propadly v Česku propadly více než jinde v Evropě.“

Značný nárůst byl zaznamenán zejména u počtu vyplacených příspěvků na bydlení. V průměrném měsíci roku 2023 bylo vyplaceno o 81 tisíc příspěvků více oproti průměrnému měsíci roku 2022. Stejně tak došlo k nárůstu vyplacených příspěvků na živobytí, a to o 3 tisíce příspěvků více než v předchozím roce. „Nárůst vyplacených příspěvků ukazuje na propad domácností, které v minulých letech dokázaly náklady na bydlení hradit, ale jejich standard byl nízko. Nyní by už bydlení bez dávky hradit nemohly,“ uvedl Martin Šimáček.

Navzdory celkovému zhoršení situace došlo k mírnému zlepšení v oblastech předčasných odchodů žáků ze základního vzdělávání a exekucí. Agentura však také eviduje zhoršení u tzv. předlužených osob, tedy lidí s třemi a více exekucemi.  „Insolvenční řízení je nadále téměř nedostupné pro lidi s nízkými příjmy a multiexekucemi. Ti nejchudší a nejzadluženější se nemohou oddlužit, i když mají motivaci a chtěli by svou situaci řešit,“ uvedl Šimáček. I proto zůstává v Česku více než 621 tisíc lidí s jednou či více evidovanými exekucemi. „Přesto je meziroční snížení celkového počtu lidí s exekucí o více než 30 tisíc mimořádně důležitá zpráva. Takový pokles jsme dosud nezaznamenali, jde o pozitivní trend v návaznosti na systémové změny v insolvenčním řízení,“ doplnil Šimáček.

Meziročně došlo k nárůstu počtu obcí v nejvyšším pásmu zatížení sociálním vyloučením (12 až 30 bodů) o 50 obcí. Počet obcí ve dvou nejvíce zatížených pásmech (8 až 11 bodů a 12 až 30 bodů) vzrostl na 539 oproti 459 obcím evidovaným v roce 2022.

„Zhoršení situace v obcích evidujeme již v druhém roce po sobě. Zátěž se nadále koncentruje zejména na severu Čech, Moravy a ve Slezsku, v tzv. vnějších a vnitřních periferiích. To ukazuje na potřebu koncentrované podpory obcím v nejvíce postižených oblastech a dobré koordinace státních politik sociálního začleňování. Agentura nyní pracuje v 66 z nich. V letošním roce jsme navíc zahájily nové programy, včetně programu desegregace v bydlení, který pomůže vybraným obcím řešit zátěže zón residenční segregace,“ uzavřel Šimáček.

Index sociálního vyloučení umožňuje měření míry zatížení sociálním vyloučením v celorepublikovém rozsahu, změn v jednotlivých oblastech a také místních a regionálních odlišností. Index zahrnuje ukazatele z pěti oblastí (příjemci příspěvku na živobytí, příjemci příspěvku na bydlení, osoby v exekuci, dlouhodobě nezaměstnaní, předčasné odchody ze vzdělávání). Rozsah hodnot indexu se pohybuje v rozmezí 0 až 30 bodů, kdy 30 bodů indikuje maximální rozsah sociálního vyloučení v obci, 0 bodů pak žádný, nebo minimální. Díky indexu je možné cílit vládní politiky do oblastí s vysokou zátěží sociálním vyloučením a koordinovat podporu jak mezi resorty, tak do území a k obcím.

O Agentuře pro sociální začleňování

Odbor pro sociální začleňování (Agentura) je součástí Ministerstva pro místní rozvoj a specializuje se na podporu a posilování nástrojů a politik, které pomáhají v procesu sociální integrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením v České republice. Spolupracuje s ostatními vládními institucemi, obcemi a dalšími partnery na zlepšení životních podmínek občanů a na podpoře sociálního začleňování.