Premiér Andrej Babiš ve svém vystoupení zdůraznil význam stavebnictví pro českou ekonomiku a potřebu rozhýbat veřejné i soukromé investice. První vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček uvedl, že připravované změny stavebního práva mají být výsledkem odborné debaty a praktických zkušeností, nikoli politických kompromisů. Zároveň poděkoval zástupcům stavebního sektoru za jejich aktivní zapojení do přípravy novely.

Významným tématem byla také dostupnost bydlení. Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová informovala, že stát vytipoval 33 pozemků vhodných pro bytovou výstavbu o celkové rozloze přes 330 tisíc metrů čtverečních. Na těchto lokalitách by podle odhadů mohlo vzniknout až tisíc nových bytů.

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová představila aktuální harmonogram implementace novely stavebního zákona a budování nové státní stavební správy. Připomněla, že ministerstvo spouští informační portál Nový stavební zákon, který bude sloužit jako centrální zdroj informací pro občany, obce, stavebníky i úředníky. Součástí webu jsou odpovědi na nejčastější otázky a přehled nejčastějších mýtů a faktů souvisejících s reformou. 

Níže přinášíme zkrácený přepis vystoupení ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové:

Harmonogram implementace a změny v územním plánování

První, co bych chtěla zmínit, je harmonogram toho, co máme nyní před sebou. Vedle legislativního procesu, o kterém jsem již mluvila, je to především implementace.
Ráda bych, aby zde zaznělo, že v současné chvíli spouštíme nové webové stránky novystavebnizakon.gov.cz. Naleznete tam všechny informace, které se týkají nejen harmonogramu, ale i přínosů pro občany, samosprávy, stavebníky, úřady a další skupiny. Všechny důležité informace budou soustředěny právě na těchto webových stránkách a budeme rádi za zpětnou vazbu. Máme tam také sekci „Mýty a fakta“, protože některé informace, které se objevují v mediálním prostoru, jednoduše nejsou pravdivé. Odporují jak paragrafovému znění návrhu, tak principům stavebního zákona, jak jej připravujeme.
 
Druhá věc, kterou bych ráda zmínila, je samotný harmonogram implementace. Jak už zde zaznělo, počítáme s tím, že na podzim letošního roku začne vznikat centrální Úřad rozvoje území. Ten bude vycházet z dnešního Dopravního a energetického stavebního úřadu a bude v sobě integrovat další centrální stavební úřady, naše gesční odbory pod Ministerstvem pro místní rozvoj i centrální dotčené orgány.

Tento úřad by měl vzniknout k 1. lednu 2027 a bude povolovat takzvané vyhrazené stavby státu. Patří sem stavby, které dnes znáte – dopravní infrastruktura, energetická infrastruktura – a nově také stavby pro hromadné bydlení nad 10 000 m² hrubé podlahové plochy. Nově mezi ně budou patřit také nemocnice. Vnímáme to jako velmi důležitou oblast, protože právě zde cítíme největší potřebu změn a zároveň největší krizi, kterou je nutné intenzivně řešit.

Během příštího roku se bude připravovat regionální a lokální struktura. Od 1. ledna 2028 by pak měla fungovat celá nová struktura státní stavební správy a také zrychlené a zjednodušené procesy, o kterých hovoříme. Počítáme s tím, že v krajských městech vznikne 14 úřadů rozvoje území kraje. Na obcích s rozšířenou působností, kterých je 205, budou fungovat územní pracoviště. Pracujeme také s tím, že některé obce s rozšířenou působností jsou poměrně velké. Tam, kde dnes fungují stavební úřady I. a II. stupně, by mohla vzniknout takzvaná detašovaná pracoviště. To vše vyplyne z analýzy území, na které nyní intenzivně pracují naši územní koordinátoři. Pokud jsou zde zástupci měst, obcí nebo krajů, chtěla bych jim poděkovat za spolupráci, protože tato data jsou pro nás velmi důležitá.

Zazněla zde také otázka malých úřadů. Počítáme s tím, že základní struktura bude jasně definována: jeden centrální úřad, čtrnáct krajských úřadů rozvoje území, 205 územních pracovišť a k tomu nižší desítky detašovaných pracovišť. Jejich přesný počet budeme znát na podzim letošního roku podle výsledků probíhající analýzy. Věříme však, že i menší úřady budou moci fungovat v plném režimu tam, kde to bude dávat ekonomický i odborný smysl a kde bude dostatečná poptávka po jejich službách. Nebudou tak omezeny pouze na povolování jednoduchých staveb, například rodinných domů, jako je tomu dnes. Díky horizontální spolupráci, zastupitelnosti a zároveň vertikální specializaci v rámci jednotného úřadu budou moci i tato pracoviště zajišťovat plnou škálu povolovacích procesů, které dnes ve své působnosti nemají.

Pokud jde o územní plánování, do novely přenášíme řadu návrhů, o nichž se dlouhodobě diskutovalo například v pracovní skupině pro rekodifikaci územního plánování. Řešených problémů byla celá řada, nicméně na mnoha z nich panovala rozdílná stanoviska, a proto jsme je do novely nezařadili. Promítli jsme pouze ta témata, na nichž existovala širší odborná shoda.
Jedním z nich je převedení územně plánovací činnosti do samostatné působnosti obcí, aby si obce samy řídily pořizování územně plánovací dokumentace. Právo na rozvoj obce se nově stává veřejným zájmem. Stejně tak se veřejným zájmem stává kvalita života lidí, tedy právo na bydlení, práci a veřejné služby. Tyto zájmy budou při pořizování územně plánovací dokumentace i při povolování staveb váženy stejně jako dnes chráněné zájmy v oblasti životního prostředí nebo památkové péče.

Myslíme si, že je důležité, aby právo na život a právo na rozvoj měly odpovídající váhu. Zároveň jsme přesvědčeni, že o rozvoji území by měli primárně rozhodovat zastupitelé, kteří byli zvoleni občany, znají své území a nesou za jeho rozvoj odpovědnost, nikoliv úředníci dotčených orgánů.

Další změnou v oblasti územního plánování je návrat zrychleného procesu pořizování změn. Nově také navrhujeme, aby zcela dílčí a drobné úpravy, které často vycházejí pouze z technických nepřesností nebo chyb v územně plánovací dokumentaci, mohla schvalovat rada města. Rada města nebude moci schvalovat velké změny územních plánů, které se dotýkají práv třetích osob. Bude moci schvalovat pouze drobné změny, které se práv třetích osob nedotýkají. Jako příklad lze uvést posunutí vjezdu k nemovitosti, kdy je potřeba přesunout vjezd z plochy dopravní infrastruktury do plochy zeleně, nebo umístění rodinného domu na pozemku, který není celý veden jako stavební, ale je rozdělen na stavební část a plochu zeleně. Právě takové případy považujeme za drobné změny. Pokud se nebudou dotýkat práv třetích osob ani jiných veřejných zájmů, bude je moci schvalovat rada města. Občas se objevují tvrzení, že rada města bude nově schvalovat velké změny územních plánů nebo významné stavby. To není pravda. Tyto záležitosti nadále zůstávají v působnosti zastupitelstev, tak jak celý proces znáte dnes.

K odvolacím procesům, personálnímu zajištění a nákladům

U vyhrazených staveb nebude možné odvolání. Zachována bude možnost soudního přezkumu, což je ostatně fáze, ve které dnes řada velkých případů stejně končí.

Pokud jde o personální zajištění, již jsem naznačila, že počítáme s rozsáhlým školením zaměstnanců i s náborem nových pracovníků. Jako dlouholetá starostka vím, že personální problém na stavebních úřadech existuje již dnes. Není to problém, který by přinášela novela. Naopak jde o jeden z důvodů, proč je reforma potřebná. Musíme zajistit zastupitelnost zaměstnanců i vyšší míru specializace. Není možné, aby na šesti stech stavebních úřadech byli specialisté na dopravní stavby, pozemní stavby a všechny další specializované agendy. Právě zde vidíme jeden z hlavních přínosů nové struktury. Umožní efektivnější využití odborníků a sníží potřebu rozsáhlého personálního obsazení na každém jednotlivém úřadu.

Současně připravujeme v rámci expertních skupin vzory rozhodnutí a další metodické materiály. Cílem je, aby zaměstnanci nemuseli stále znovu vytvářet obdobná rozhodnutí, hledat rady v neformálních skupinách nebo složitě zjišťovat zkušenosti kolegů. Všechny potřebné informace a zkušenosti budou k dispozici v rámci horizontální i vertikální struktury nového úřadu rozvoje území.

Společně s Ministerstvem práce a sociálních věcí intenzivně řešíme také převod zaměstnanců do nové státní stavební správy a způsob jejich financování. Nikdo ze zaměstnanců, kteří přejdou do centrální stavební správy, by si neměl finančně pohoršit.

V současné době vycházíme z aktualizované analýzy, která navazuje na podklad zpracovaný v roce 2021. Náklady na fungování systému jsou odhadovány přibližně na 7,1 miliardy korun. Na druhé straně přínosy pro státní rozpočet dosahují podle odhadů přibližně 7,6 miliardy korun ročně. Jsme přesvědčeni, že díky zrychlení a zjednodušení povolovacích procesů budou celkové přínosy pro ekonomiku vyšší než náklady spojené s reformou.