Překlad i originál naleznete zde.

"Anotace:

Nástroje pro hodnocení města mohou sloužit jako podpora v rozhodovacím procesu v oblasti rozvoje měst, protože jejich metodiky hodnocení ukazují pokrok města ve vztahu k definovaným cílům. V jednadvacátém století došlo k posunu od hodnocení udržitelnosti směrem k cílům v oblasti smart city/chytrého města. Analyzujeme 16 souborů pro rámcové hodnocení měst (osm na téma smart city a osm k udržitelnosti měst), které tvoří celkem 958 indikátorů, rozdělených do tří kategorií podle dopadu na město a do 12 sektorů. Z analýzy vyplývají následující nejdůležitější závěry: podle očekávání je v rámcích pro hodnocení chytrých měst kladen větší důraz na moderní a „smart“ technologie než v rámcích pro hodnocení udržitelných měst. Dále jsme zjistili, že rámce pro hodnocení udržitelnosti měst obsahují značný počet indikátorů, které měří environmentální udržitelnost, zatímco rámce pro hodnocení chytrých měst tyto environmentální indikátory postrádají a zdůrazňují především sociální a ekonomické aspekty. Obecným cílem koncepce chytrých měst je pomocí technologií zlepšit udržitelnost. Proto doporučujeme používat mnohem přesnější termín „chytrá udržitelná města“/“smart sustainable cities“ místo termínu „chytrá města“/“smart cities“. Současná obrovská mezera mezi rámcem pro chytrá města a rámcem pro udržitelná města však naznačuje, že je nutné nadále rozvíjet rámce pro hodnocení chytrých měst nebo znovu definovat koncepce chytrých měst. Doporučujeme, aby hodnocení chytrých měst nevyužívalo jen indikátory, které měří efektivitu realizace chytrých opatření, ale také indikátory dopadu, které měří, nakolik opatření přispívá k dosažení konečných cílů např. v oblasti environmentální, ekonomické nebo sociální udržitelnosti."