Jednání se zúčastnilo více než 140 zástupců krajů, měst, obcí a pohřebních služeb, kteří v diskuzi hovořili o svých zkušenostech z praxe, o konkrétní situaci v jednotlivých regionech, a především o překážkách, na které jejich záměry narážejí.
Financování oprav hrobů německých rodáků není zajištěno
Martin Herbert Dzingel, prezident Shromáždění německých spolků v České republice informoval, že pracovní skupina pro řešení situace německých (a dalších) hrobů působící při Úřadu vlády ČR dlouhodobě usiluje o zavedení národního dotačního programu, z něhož by obce mohly čerpat finance na péči o německé hroby. Zatím ovšem marně.
V diskusi, která následovala po příspěvcích Marka Hanáka z Kanceláře veřejného ochránce práv, který nutnost péče o německé hroby zdůraznil (příspěvek zde), Reného Zeithamla z Krajského úřadu Plzeňského kraje, který se věnoval přesunu pomníků z německých hrobů ke zdi pohřebiště v Mnichově-Pivoni) a Petry Hečkové z Univerzity Pardubice (prezentace Historická paměť hřbitovů na území bývalých Sudet je dostupná zde), vystoupil mj. Jaroslav Drbohlav, zastupitel města Duchcov, který poukázal na nutnost bezodkladného zajištění financí pro péči o německé hroby: „Stát se roku 1992 zavázal česko-německou smlouvou (viz zde), že má pečovat o německé hroby, čímž zasáhl bez předchozí konzultace do pravomoci samosprávných územních celků, protože sám neprovozuje jediné pohřebiště. Přitom obcím neposkytl ani finance, ani metodiku. Do zákona z roku 2001 se tato speciální mezinárodní úprava nepromítla. Metodika vyšla až v roce 2017…“ Jeho názor podpořili i další diskutující, kteří potvrdili, že příčinou neutěšeného stavu péče o německé hroby není neochota ze stran provozovatelů pohřebišť, ale absence financí.
Jedná se zejména o malé hřbitovy v pohraničí. „Má-li starosta malé obce zvolit, jestli vydá peníze z už tak skromného rozpočtu na vodovod, kanalizaci nebo chodníky, či na péči o německé hroby, jak se asi rozhodne?“ shrnula nejpalčivější problém Romana Špindlerová z Krajského úřadu Karlovarského kraje. Tomáš Kotrlý, vedoucí oddělení pohřebnictví MMR, doplnil, že za vyhnání Němců nese odpovědnost stát, nikoli obce a města; jedná se tedy o typickou přenesenou působnost obce v roli provozovatele německých hrobů podobně jako u péče o válečné hroby.
MMR s návrhem MF na deregulací cen sociálních pohřbů nesouhlasí
Se záměrem MF zavést deregulaci cen seznámil přítomné Lukáš Teklý, ředitel odboru sektorové politiky MF, který uvedl, že kontrola cen je a bude i nadále zajišťována jednak při nákupu těchto služeb obcemi a rovněž ze strany MMR při refundacích obcí účelně vynaložených nákladů. Nepůjde však již o kontrolu cenotvorby jako doposud. Podle jeho názoru dosavadní regulace cen sociálních pohřbů věcným usměrňováním omezuje vstup některých pohřebních služeb na trh, a zvyšuje tak cenu tohoto druhu pohřbů. Jak dodal, jde o ochranu podnikatelů, kteří se obávají kontrol ze strany Specializovaného finančního úřadu a jeho vysokých pokut.
Cenová rozhodnutí budou od nového roku vydávána v podobě opatření obecné povahy, nikoli v podobě zákonem blíže nepojmenovaného podzákonného právního předpisu, jak tomu bylo doposud. Jednotlivé případy cenové regulace kvůli tomu budou muset být v širší míře odůvodňovány a rozhodnutí o cenové regulaci bude nově podléhat soudnímu přezkumu podle § 101a a následujících soudního řádu správního.
Ministerstvo pro místní rozvoj, které kontroluje účelnost vynaložených finančních prostředků na sociální pohřby, se naopak skokového růstu cen a tím i zatížení státního rozpočtu obává. MMR sice legitimně neuhradí pohřební výlohy obci z důvodu neodůvodněně vysokých cen (od 1,15 násobně vyšší částky než činil průměr v předcházejícím roce v daném regionu), tím ale obec nijak nevychová k lepšímu hospodaření s veřejnými prostředky. Naopak se obce zpravidla zatvrdí a nadále již po MMR refundaci v dalších letech nepožadují. Jedná se o nezákonný postup obce, zákonem o pohřebnictví nevymahatelný. Regulovat cenu přímo u provozovatele pohřební služby MMR považuje za efektivnější způsob ingerence státu do cenotvorby. Dále pokud by mělo MMR prostřednictvím obcí vyžadovat po pohřebních ústavech položkově vedené faktury, jak doporučuje MF, opět to povede ke zdražení. Paušální vyúčtování šetří peníze oběma stranám.
Názor MMR podpořila Zuzana Fidrmucová ze Specializovaného finančního úřadu. Specializovaný finanční úřad společně s MMR dlouhodobě nesouhlasí se zamýšlenou deregulací cen u tzv. sociálních pohřbů, kterou od 1. ledna roku 2025 navrhuje zavést Ministerstvo financí z dalšího důležitého důvodu. Neustále se zvyšující částky na zajištění slušného pohřbení jsou vždy hrazeny z obecního nebo státního rozpočtu. Je to poslední odvětví čistě financované z veřejných prostředků, které Specializovaný finanční úřad z tohoto veřejnoprávního důvodu kontroluje z hlediska kalkulace cen. Stát by měl mít možnost výši výdajů regulovat i nadále tak, jak tomu je od roku 2012. Před dvanácti lety MF regulaci zavedlo za stejného právního prostředí, jaké je i dnes, jen svůj cenový výměr tehdy nemuselo projednávat s dotčenou veřejností. Novela zákona o cenách nic věcně zásadního od nového roku nepřináší, jen zvyšuje pokuty a mění procesní pravidla pro vydávání cenových výměrů.