Všechno teplo dodané do objektu je třeba zaplatit, proto se na zaplacení celkových nákladů za spotřebované teplo v bytovém domě podílejí uživatelé všech bytů. Ti platí jednak tzv. základní složku (je daná výměrou bytu a šetrným nebo nešetrným způsobem vytápění ji nejde ovlivnit), jednak spotřební složku.
Spotřební složka se vypočítává podle naměřených hodnot spotřeby tepla v bytě a lidé ji ovlivňují tím, jak moc nebo málo topí. Má to ale limity, např. proto, že v případě příliš šetrného vytápění v jednom bytě by na to dopláceli uživatelé okolních bytů. Ti by u sebe museli topit o to víc, protože teplo prostupuje skrze zdi do chladnějších místností.
HLAVNÍ VÝHODY NOVELY
Výhoda pro uživatele bytů
- snížení spodního limitu spotřební složky z 80 % na 70 %
Díky tomu si polepší lidé, kteří vytápí úsporně. Zatímco dosud museli ve spotřební složce zaplatit 80 % zprůměrované spotřeby všech bytových jednotek v domě, nyní to bude o 10 % méně. O největší úspory v absolutních číslech pak může jít v domech s horší energetickou náročností (např. staré panelové domy bez zateplení), kde má při rozúčtování tepla větší roli právě spotřební složka než základní – viz dále.
Výhody pro vlastníky bytových domů
- zohlednění energetické náročnosti budov podle PENB
- možnost navýšení poměru základní složky až o 20 % ve srovnání s dneškem
Tím se zvýší atraktivita energeticky šetrných budov, kde bude rozúčtování tepla nejspravedlivější (vzhledem k tomu, že z nich teplo neuniká nebo uniká jen málo do okolního prostředí).
Konkrétně novela váže v Česku poprvé poměr základní složky na Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) – čím vyšší je energetická kvalita budovy, tím vyšší je podíl základní složky na rozúčtování. Zároveň nově umožní tento podíl navýšit až o 20 % oproti současnosti (z dnešních 30–50 % na 30–70 %).
Výhoda pro životní prostředí
- motivace k zateplování budov a modernizaci systému vytápění
Čím více se to odrazí v praxi, tím šetrnější to bude i z ekologického hlediska.