Prohlídka těla zemřelého, pitva a úkony s pitvou související jsou ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona o zdravotních službách zdravotními službami a poskytovatelé mají obecnou povinnost tyto služby poskytovat na náležité odborné úrovni (srov. § 45 odst. 1 zákona o zdravotních službách). Část osmá zákona o zdravotních službách upravuje možnost podání stížnosti proti postupu poskytovatele při poskytování zdravotních služeb nebo proti činnostem souvisejícím se zdravotními službami (dále jen „stížnost“); v souladu s § 2 odst. 2 písm. c) zákona o zdravotních službách je možné tuto stížnost podat i proti postupu poskytovatele při nakládání s tělem zemřelého.
V souladu s § 93 odst. 1 zákona o zdravotních službách může tuto stížnost vedle pacienta podat i osoba pacientovi blízká v případě, že pacient zemřel. Pacientem se dle § 3 odst. 1 zákona o zdravotních službách rozumí fyzická osoba, které jsou poskytovány zdravotní služby; v případě nakládání s tělem zemřelého je pacientem tento zemřelý. Osoba blízká zemřelému tak může proti postupu poskytovatele při nakládání s tělem tohoto zemřelého podat stížnost.
Stížnost se podává poskytovateli, proti kterému směřuje; tím není dotčena možnost podat stížnost podle jiných právních předpisů. Podání stížnosti nesmí být osobě, která ji podala, nebo pacientovi, jehož se stížnost týká, na újmu (srov. § 93 odst. 1 in fine zákona o zdravotních službách). Poskytovatel je povinen vyřídit stížnost do 30 dnů ode dne jejího obdržení; tuto lhůtu může odůvodněně prodloužit o dalších 30 dnů; jde-li o stížnost, k jejímuž vyřízení je nepříslušný, je povinen ji do 5 dnů ode dne jejího obdržení prokazatelně postoupit věcně příslušnému subjektu; o prodloužení lhůty a postoupení stížnosti je povinen informovat stěžovatele.
Poskytovatel lůžkové nebo jednodenní zdravotní péče je dále povinen vypracovat postup pro vyřizování stížností a tento postup a informaci o možnosti podat stížnost uveřejnit ve zdravotnickém zařízení na veřejně přístupném místě a na svých internetových stránkách. Pokud stěžovatel s vyřízením své stížnosti ze strany poskytovatele nesouhlasí, může následně podat stížnost správnímu orgánu, který tomuto poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb (zejména místně příslušnému krajskému úřadu, resp. Magistrátu hlavního města Prahy). Zároveň stěžovatel v této stížnosti uvede důvody nesouhlasu s vyřízením stížnosti poskytovatelem.
Správní orgány příslušné k přijímání stížností jsou rovněž povinné na svých úředních deskách uveřejnit postup pro vyřizování stížností společně s určením konkrétního pracoviště příslušného k přijímání těchto stížností včetně kontaktu na toto pracoviště.
Jestliže bude výsledkem stížnosti zjištění porušení práv nebo povinností při poskytování zdravotních služeb nebo činnostech s tím souvisejících anebo jiná pochybení dotýkající se práv a zájmů zemřelého, poskytovateli lze uložit nápravná opatření s uvedením lhůty pro jejich splnění, popřípadě lze výsledek prošetření stížnosti chápat jako podnět k zahájení dalšího řízení z moci úřední (například řízení o přestupku). Tento podnět lze také postoupit příslušné profesní komoře, a to za předpokladu, že je zjištěno takové pochybení zdravotnickým pracovníkem, který je členem této komory, které přísluší šetřit toto pochopení.
Stanovisko Ministerstva zdravotnictví k možnosti podat stížnost podle části osmé zákona o zdravotních službách proti postupu poskytovatele zdravotních služeb při nakládání s tělem zemřelého, č. j. MZDR 17026/2023-1/OZP, vychází z právní úpravy účinné ke dni 1. červnu 2023.