19. 5. 2014
Za nejefektivnější zdroj zakázek považují ředitelé stavebních společností osobní kontakty. Průměrná marže stavebních firem na zakázce je aktuálně sedm procent. Až čtyři z deseti firem jsou ochotny vzít i zakázku s nulovou nebo zápornou marží, aby si zajistily práci, u velkých stavebních společností je to dokonce každá druhá. Polovina firem je ochotna riskovat a porušovat své interní předpisy kvůli zajištění práce pro své pracovníky. Vyplývá to z nejnovější Kvartální analýzy českého stavebnictví Q2/2014 zpracované analytickou společností CEEC Research ve spolupráci s poradenskou společností KPMG Česká republika.
Podle vedoucích představitelů stavebních firem jsou aktuálně nejefektivnějším způsobem získávání zakázek osobní kontakty. Jejich využívání potvrzuje až 97 procent ředitelů stavebních společností. Naopak výběrová řízení jsou hodnocena jako nejméně efektivní.
„Ve výběrových řízeních, a zejména v těch financovaných z veřejných prostředků, je cena zpravidla jediným kritériem rozhodujícím o vítězi. Aktuální nedostatek práce na trhu však způsobuje, že se často najde firma ochotná nabídnout i dumpingovou cenu, a díky tomu zakázku vyhrát. Pro firmy, které nechtějí jít touto cestou, je pak účast ve výběrovém řízení jen ztrátou času a nákladů. Na druhé straně jsou některé firmy schopné získat informace o připravovaných zakázkách, na které ani nemusí být vyhlašováno standardní výběrové řízení. V takových případech buď zadavatel osloví jen několik jím vybraných firem, nebo pokud se výběrové řízení koná, získají tyto firmy větší časový náskok a na zakázku se mohou lépe a detailněji připravit,“ vysvětluje aktuální praxi na trhu Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research.
„V kontextu výše uvedeného si hodně slibujeme od nového zákona o veřejných zakázkách, který by mohl být zaměřen na výběr kvalitních projektů pod heslem „Value for Money“ (hodnota za peníze) za jasně stanovených podmínek. Celá Evropa zpružňuje systém zadávání veřejných zakázek, a tak by se ani ČR neměla bát inovativních změn v této oblasti. Přijměme tedy nový zákon pro výběr kvalitních nabídek a oprostěme se od aktivit, které se mylně domnívají, že vyřeší korupci v této zemi. K tomu by měly sloužit jiné mechanismy, jako například kontrolní a auditní systémy,“ komentuje nejnovější Kvartální analýzu českého stavebnictví ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová.
Podíl společností, které jsou ochotny nabídnout cenu s nulovou nebo zápornou marží, se ve srovnání se situací v minulém roce výrazněji nezměnil (pokles jen o tři procentní body). Aktuálně jsou ochotny přijmout takovouto zakázku téměř až čtyři z deseti stavebních firem (38 %), což vytváří zmíněný extrémní tlak na cenu ve výběrových řízeních. U velkých společností se jedná dokonce o každý druhý podnik (50 %).
Stavební společnosti jsou aktuálně ochotné častěji riskovat kvůli získání zakázky a porušovat svůj vlastní risk management (předpisy). Aktuálně se jedná až o 52 % společností (49 % v roce 2013). Porušování svých předpisů pro získání zakázky nejčastěji potvrzují velké stavební společnosti, a to až čtyři z pěti firem (79 %).
Situace s korupcí se podle ředitelů stavebních firem dále zlepšila. Podle nejnovějších výsledků Kvartální analýzy českého stavebnictví potvrzuje 71 % ředitelů, že jejich firma nebyla požádána v minulém roce o úplatek při získávání zakázky (60 % v roce 2013). Historicky se tak za celou dobu sledování této problematiky jedná o nejlepší výsledek. Situace je ale rozdílná ve velkých, nebo naopak malých a středních firmách. Tři čtvrtiny malých a středních firem (75 %) uvádějí, že nebyly požádány o úplatek. Z velkých firem nebylo o úplatek požádáno pouze 58 % společností.
Co čeká české stavebnictví a jaké klíčové kroky pro jeho další směřování se připravují, budou s více než 450 řediteli stavebních společností diskutovat na Setkání lídrů českého stavebnictví 2014 prezident České republiky Miloš Zeman, předseda Vlády ČR Bohuslav Sobotka, ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová, ministr dopravy Antonín Prachař a ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Více na
www.ceec.eu
