Stavební zákon jde do finále

Vládní návrh nového stavebního zákona jde ve sněmovně do finále, dnes prošel II. čtením. Předloha by měla výrazně zredukovat administrativu. Počítá například s tím, že rodinné domky do 150 metrů čtverečních a tří nadzemních podlaží bude zřejmě moci stavebník stavět jen na základě ohlášení. Papírování také ubude při dalších malých stavbách jako například garážích nebo při přestavbách bytů. O definitivní podobě by mohla sněmovna hlasovat již v pátek 16. prosince.

Změny ohledně stavebních povolení jsou jen menší částí změn, které ve stavebním zákonu navrhuje vláda. Kabinet si od předlohy slibuje, že podpoří rozvoj regionů i výstavbu bytů. Stavebníci tvrdí, že předkládaný návrh zákona je vůči platnému právnímu stavu revoluční. V současné době trvá příprava stavby včetně povolení mnohdy déle než samotná realizace. Za hlavní přínos nového zákona považují stavebníci snížení administrativy, která zjednoduší přípravu a provedení staveb.

Nový stavební zákon by měl podle ministerstva pro místní rozvoj stanovit pravidla pro výstavbu nejméně na stejně dlouhou dobu jako dosavadní stavební zákon. To znamená alespoň na dalších 20 až 30 let. Dosud se museli stavebníci přizpůsobovat administrativě s pravidly ze 60. let. Stavební řízení skládající se z několika správních kroků se táhlo měsíce. Novela totiž počítá s tím, že se výrazně omezí administrativa spojená s přípravou velkých staveb.

Zákon o vyvlastnění pozemků je ve sněmovně před schválením

Do závěrečného čtení dnes sněmovna postoupila vládní předlohu, která by měla urychlit výstavbu silnic, dálnic nebo železnic ve veřejném zájmu. Předloha počítá s tím, že soukromé pozemky potřebné pro výstavbu se mají vyvlastňovat za náhradu. Zákon podle předkladatele ministra Radko Martínka přináší garance ve prospěch vyvlastňovaného. "Náhrada bude moci být poskytována také formou náhradního pozemku nebo stavby. Při omezení vlastnického práva, zřízení věcného břemene, bude náhrada poskytnuta ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu," informoval ministr. Zákon umožňuje stanovovat novým způsobem náhradu za vyvlastnění tak, aby byla spravedlivá. "Podle návrhu zákona náhrada za odnětí vlastnického práva bude korespondovat s cenou obvyklou, tedy cenou, které by bylo dosaženo při prodeji stejného, popřípadě obdobného majetku v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění," vysvětlil ministr.

Sněmovna podporuje spolupráci veřejného a privátního sektoru

Do závěrečného čtení dnes Poslanecká sněmovna postoupila vládní návrh zákona o spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Soukromé zdroje by mohly podle představ vlády financovat například dopravní stavby, projekty ve školství či sociální péči. Daňoví poplatníci by tak získali lepší a kvalitnější služby za nižší náklady. Konečnou podobu poslanci schválí zřejmě příští týden. Takzvaný koncesní zákon, který uvedené záměry obsahuje, má posílit právní jistotu a vytvořit rámec pro projekty označované jako PPP tak, aby veřejné a soukromé subjekty získaly jasná pravidla spolupráce. Současně stanoví proceduru pro výběr koncesionáře, tedy dodavatele, a regulační mechanismy.

"Jasně nastavené procesy schvalování zlepší průhlednost ve veřejném zadávání, a tím povedou i k boji proti korupci. Přijetí zákona by mělo podpořit i zahraniční investice. Zároveň předpokládáme, že navrhovaná úprava uspoří veřejné prostředky," řekl ministr Radko Martínek.

Argumentem pro spolupráci státu a soukromého sektoru je například to, že daňoví poplatníci mohou získat služby, které by jim veřejný sektor kvůli nedostatku kapacit nemohl zajistit.

V rámci partnerství se také přesouvají rizika na soukromý sektor, tedy na subjekty, které mají obecně lepší schopnost řízení. Vláda navrhuje, aby zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006. Sněmovní hospodářský výbor ale navrhuje, aby zákon nabyl účinnosti prvním dnem druhého měsíce po dni vyhlášení.

Radka Burketová

tisková mluvčí
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

upraveno dne: 22. 12 2005, Martin Opatrný