Systém pro administraci dotací MS2014+ nahradil tři rozdílné systémy z předchozího období a postupně do sebe absorboval jejich specifické funkce a potřeby žadatelů. Daní za zavedení jednotného prostředí, vyžadovaného Evropskou komisí, které NKÚ ve své zprávě kritizuje, byla nutnost akceptovat požadavky mnoha různých uživatelských přístupů a metod. To bohužel znásobilo i pravděpodobnost chyb. Za uplynulé dva roky se však řada problémů vyřešila a systém je dál průběžně vylepšován, což dokládá  i aktuální stav systému, v němž nyní pracuje přes 50 tisíc uživatelů a jehož zpřístupněné zdroje dosahují půl bilionu korun. 
 
Proti nekonkrétním výtkám o nefunkčnosti lze postavit například tzv. Audit designace Aplikace MS2014+, který probíhal v období prosinec 2015 – červen 2016 a který prokázal nejenom plnou funkčnost tohoto systému, ale rovněž připravenost jeho prostředí dle technické normy ISO 27000 (kontrolní požadavek ze strany Evropské komise).
 
Veřejnou zakázku na pořízení Aplikace MS2014+ prověřoval i ÚOHS v roce 2016 a neshledal pochybení na straně zadavatele stejně jako následná kontrola vydaných prostředků MMR na tento systém Finančním úřadem hl. m. Prahy, která nedefinovala žádné porušení rozpočtové kázně na straně MMR.
 
NKÚ systém dále neoprávněně kritizuje za to, že je komplikovaný a robustní. To je bohužel následek stovek specifických doplňujících požadavků řídících orgánů. Vzhledem k množství a rozsahu prováděných úprav systému a množství zadávaných dat je proto logické, že i zde se občas objevují problémy, ty jsou však průběžně řešené MMR a dodavatelem aplikace ve spolupráci s řídicími orgány operačních programů.
 
NKÚ dále nesprávně uvádí, že systém MS2014+ byl pořízen souhrnně za 872 milionů korun.  Neuvádí však, že tato částka zahrnuje také výdaje na provoz, rozvoj a hardware, záložní pracoviště a čtyřletou podporu, zajištění licence a služby technického a bezpečnostního dohledu. V současné době je na aktivity spojené s financováním realizace a rozvoje aplikace MS2014+ ze strany Platebního a Certifikačního orgánu uplatněna 25% korekce na veškeré výdaje spojené s realizací.
 
Je dobré také srovnat situaci systému s obdobnými systémy jinde v Evropě. Ze srovnání vyplývá, že ČR čerpá evropské prostředky programového období 2014-2020 zcela obdobným tempem jako jiné středo a východoevropské státy. Protože Česká republika začala čerpat později než v minulém programovém období (z důvodu pozdního schválení příslušné legislativy EU), nelze rychlost jednoduše srovnávat s minulým programovým obdobím. Pro možnost zahájení čerpání prostředků pro programové období 2014-2020 byly ze strany Evropské unie dány také složitější podmínky.
 
Rok 2016 tedy můžeme považovat za první ucelený rok reálné implementace v programovém období 2014-2020. V první polovině roku 2017 se pak čerpání rozběhlo plným tempem a každý měsíc je zaznamenán výrazný pokrok. K 30. dubnu 2017 bylo vyhlášeno za všechny programy již celkem 499 výzev v objemu 512,8 mld. Kč (příspěvek EU), tj. 84,2 % hlavní alokace programového období 2014–2020. Do konce dubna 2017 byly odeslány Evropské komisi žádosti o platbu za většinu programů v celkové hodnotě 26,4 mld. Kč, tj. 4,3 % hlavní alokace. V současné chvíli tedy není zaznamenáno riziko, že by ČR nevyčerpala svěřenou alokaci pro programové období 2014-2020.
 
Jednotné metodické prostředí (JMP) pak bylo připraveno v návaznosti nejen na českou legislativu, ale i na podmínky pro čerpání evropských prostředků dané ze strany Evropské Unie. Pro programové období 2014-2020 byly ze strany Evropské Unie vydány nařízení, rozhodnutí a metodické pokyny v rozsahu přes 4 tisíce stran. Kritiku složitosti prostředí ze strany NKU je tedy třeba chápat spíše jako výhrady NKU vůči legislativním postupům Evropské unie.





Kontakty pro média:
Ing. Vilém Frček, DiS.
e-mail:vilem.frcek@mmr.cz