Při politické debatě byla představena společná deklarace 11 členských zemí, kterou připravila Česká republika v rámci předsednictví zemí Visegrádu. Podle ní by EU měla nadále zůstat strukturálním nástrojem pro všechny regiony a zároveň podporovat celkovou hospodářskou výkonnost na globální úrovni. „EU musí upustit od jednotného přístupu a více využívat územně založené a na míru šité přístupy rozvoje regionů. Jednoznačně podporujeme i pokračování podpory uhelných regionů. Kromě toho jsme připraveni zapojit se do debaty o širším využívání finančních nástrojů jakožto nástroje umožňujícího opětovnou investici vložených prostředků,“ uvedl náměstek ministra pro místní rozvoj Radim Sršeň, který ČR na jednání zastupoval. Připomněl také Karlovarskou deklaraci z června 2023, která nastavuje cestu pro spolupráci zasažených uhelných regionů napříč Evropou.

Rada dále přijala společné závěry k 9. Kohezní zprávě, ve které se Evropská komise zabývá bilancí a významem politiky soudržnosti a zdůrazňuje její úlohu jako hlavního investičního nástroje, který umožňuje rozvoj na úrovni nejbližší občanům a podnikům. V rámci další diskuze bylo projednáno užší propojení územního přístupu, investic a reforem v rámci politiky soudržnosti v budoucnosti.

V posledních 30 letech byla politika soudržnosti hybnou silou pro udržitelný růst v rámci EU, snižování rozdílů mezi členskými státy a regiony a posilování jednotného trhu. Její role zůstává, zejména vzhledem k potenciálnímu rozšíření EU, geopolitickému kontextu a rozsahu budoucích výzev, nadále zásadní. Jedním z hlavních úkolů teď pro EU bude plnit strategické cíle a zajistit, aby se transformace účastnily všechny regiony. Vazba mezi prioritami politiky soudržnosti a novou Strategickou agendou EU 2024–2029, která bude přijata na zasedání Evropské rady příští týden, je proto klíčová.