Vztahuje se na nás zákon o veřejných dražbách i v případě, že se odchýlíme od standardního dražebního postupu?
Jako oddělení veřejných dražeb zastáváme právní názor, že pro určení, zda se na konkrétní právní jednání vztahuje ZVD, je rozhodující, zda dané jednání naplňuje znaky dražby podle § 1771 občanského zákoníku a podle ZVD. Pokud tedy účastníci jednání podávají nabídky a vzájemně na sebe reagují a účelem jednání je uzavření kupní smlouvy, o veřejnou dražbu se jedná vždy.

A když tomu budeme říkat jinak, pak se ZVD řídit nemusíme?
Důležitá je podstata dražebního jednání, nikoli jeho název. I zde tak platí, že pokud budou účastníci jednání podávat nabídky a vzájemně na sebe reagovat a účelem jednání bude uzavření kupní smlouvy, půjde o veřejnou dražbu.

My ale nemůžeme zpeněžovat podle ZVD, protože máme na vydražitele specifické nároky. 
Veřejná dražba je podle ZVD jiným způsobem uzavření kupní smlouvy, tj. v dražební vyhlášce či jejích případných přílohách si lze vymínit cokoliv, co je možné v běžné kupní smlouvě (viz § 13 odst. 1 písm. k) ZVD).
Lze tedy konstruovat různé podmínky, vyhradit si právo odstoupit od smlouvy, stanovit rozvazovací či odkládací podmínku apod. Takto lze veřejnou dražbu lépe přizpůsobit konkrétnímu případu a individuálním potřebám navrhovatele.

Provozujeme elektronický aukční systém, kde aukce slouží pouze k zjištění nabídek zájemců a stanovení jejich pořadí. Po skončení aukce sdělí provozovatel systému navrhovateli aukce kontaktní údaje na vítěze za účelem jednání o uzavření kupní smlouvy a další obsah kupní smlouvy je již předmětem jednání vlastníka a zájemce zcela mimo rámec aukce. Předpokládáme, že v takovém případě se na nás ZVD nevztahuje.
Z právního hlediska nelze tento výklad považovat za správný, váš „aukční“ systém je v očích zákona systémem dražebním. I v tomto případě je totiž podstatným znakem, že účastníci dražby podávají nabídky a vzájemně na sebe reagují a že účelem jednání je uzavření kupní smlouvy. Není rozhodující, že smlouva bude uzavřena až následně, protože její uzavření je úzce napojeno na výsledek dražebního jednání. V § 4 zákona o veřejných dražbách je pak stanoveno, že smlouva je uzavřena příklepem a že od tohoto pravidla se nelze odchýlit.

Obce přes náš systém prodávají obecní majetek, zejména stavební pozemky. Aukce zde slouží ke zjištění zájmu a nabídek, přičemž konečné rozhodnutí o prodeji činí zastupitelstvo. Vzhledem k tomu, že vítěz aukce nemá automatický nárok na uzavření kupní smlouvy, předpokládáme, že tento proces nepodléhá ZVD.
Takový výklad považujeme za mylný, ZVD se samozřejmě vztahuje i na dražby obecního majetku – účelem takového procesu je v konečném důsledku uzavření kupní smlouvy mezi obcí a vydražitelem.
Pokud jde o postupy podle zákona o obcích, tato problematika byla řešena již ve vztahu k předchozímu zákonu č. 26/2000 Sb. a obdobně je tomu i ve vztahu k novému zákonu o veřejných dražbách. Zastupitelstvo obce musí zveřejnit záměr prodat nemovitou věc podle § 39 odst. 1 zákona o obcích a následně schválit dražební vyhlášku před jejím uveřejněním. Poté se postupuje podle zákona o veřejných dražbách. Zastupitelstvo pak samotnou smlouvu uzavřenou příklepem již nijak neschvaluje ani se k ní nebo k osobě vydražitele nevyjadřuje. K potvrzení o uzavření kupní smlouvy příklepem se následně připojí doložka podle § 41 zákona o obcích.
I v tomto případě si navrhovatel dražby (tedy obec) může v rámci jiných ujednání kupní smlouvy vyhradit v dražební vyhlášce např. právo odstoupit od smlouvy, stanovit rozvazovací či odkládací podmínku atp. Takto lze veřejnou dražbu lépe přizpůsobit konkrétnímu případu a individuálním potřebám navrhovatele.

A co kdybychom vytvořili úplně nový proces? Řekněme, že půjde o dvoukolový systém, oficiálně ho nazveme třeba veřejnou soutěží, kdy v prvním kole provedeme na základě určitého kritéria selekci účastníků, a ve druhém kole už půjde o dražbu, nikoli však podle ZVD, neboť dražba bude probíhat mezi „předem určeným okruhem osob“.
I tento postup by byl považován za veřejnou dražbu, přičemž konáním prvního kola by došlo k porušení ZVD. Je nutné mít na zřeteli § 555 občanského zákoníku, podle něhož se právní jednání posuzuje podle svého skutečného obsahu, nikoliv podle svého názvu. V popisovaném dvoukolovém systému nelze hovořit o předem určeném okruhu osob, neboť ten ve skutečnosti předem určený není, pokud je „první kolo“ za splnění určitých podmínek otevřené široké veřejnosti. Veřejná soutěž by tedy v takovém případě pouze zastírala veřejnou dražbu. O dražbu konanou v uzavřeném okruhu osob by šlo např. u dražby mezi spoluvlastníky věci nebo členy spolku.

Po léta jsme úspěšně prováděli elektronické aukce a nehodláme na tom nic měnit. Do našeho elektronického systému je nutné se nejdříve registrovat, máme tedy za to, že dražba bude probíhat mezi „předem určeným okruhem osob“, a ZVD se na ni tudíž nevztahuje.
Ani tento model nevede k vyhnutí se povinnostem podle ZVD. Je-li registrace do systému otevřená široké veřejnosti, konáte veřejnou dražbu podle ZVD. O dražbu konanou v uzavřeném okruhu osob by šlo např. u dražby mezi spoluvlastníky věci nebo členy spolku.