Především obce, kraje a další subjekty mohou od 13. srpna do konce dubna příštího roku čerpat peníze z Operačního programu Životní prostředí. Ve výzvě č. 87 je připraveno celkem 100 milionů korun na zpracování digitálních povodňových plánů, analýzy odtokových poměrů či pořízení protipovodňových varovných systémů.
Preventivní protipovodňová opatření pomáhají snižovat náklady na opravy a obnovu po povodních, a umožňují obcím připravit se na krizové situace včas, než vůbec nastanou. Díky digitálnímu plánování a modelování mohou lépe porozumět chování vody v krajině, minimalizovat škody a chránit lidské životy. Jejich zpracování má smysl nejen v oblastech často ohrožovaných povodněmi, ale i tam, kde se kvůli změně klimatu objevují výjimečné srážky stále častěji. Dotace na preventivní protipovodňová opatření poskytuje ministerstvo dlouhodobě. Jen za aktuální programové období Operačního programu Životní prostředí bylo podpořeno 100 projektů částkou přes 747 milionů korun.
Digitální povodňové plány, analýzy odtokových poměrů a kvalitní varovné systémy dohromady tvoří moderní a efektivní systém prevence před povodněmi, na které je možné získat dotaci ve výši až 85 % z celkových způsobilých výdajů. Analýza odtokových poměrů naopak pomáhá odhalit místa, kde hrozí největší riziko rychlého odtoku vody, tvorby přívalových povodní nebo nebezpečného stékání vody do zástavby. Díky ní je pak možné navrhovat efektivní technická a přírodě blízká opatření – například zasakovací plochy, retenční prvky nebo přesměrování toků mimo ohrožená místa.
S povodněmi a přívalovými dešti úzce souvisí sesuvy půdy a řícení skal, které mohou být důsledkem povodní, ale i jejich příčinou. Na nápravu nebezpečných svahových nestabilit a sanaci vyčlenil resort životního prostředí 150 milionů korun (výzva č. 89). Žádosti o dotace bude Státní fond životního prostředí ČR přijímat od 13. srpna 2025 do 30. ledna 2026.
Prudké srážky mají sílu uvolňovat nestabilní svahy a spouštět nebezpečné sesuvy, které mohou představovat vážné ohrožení života i infrastruktury. Proto jsou podporovány projekty na jejich stabilizaci, a to částkou až do výše 80 % způsobilých výdajů. Podmínkou je, aby lokalita byla dokumentována Českou geologickou službou, zanesena v Registru svahových deformací a zařazena do kategorie rizika III, tedy nejvyššího rizika. Typicky jde o svahy či skály, jejichž nestabilita je způsobena přirozenými geologickými procesy v kombinaci s extrémními meteorologickými jevy, jako jsou právě přívalové deště nebo prudká tání.
(Zdroj a další podrobnosti: web MŽP)
Odkazy na výzvy na webu MŽP
87. výzva - Protipovodňová opatření - Podpora preventivních opatření proti povodním a suchu, zejména budování, rozšíření, zkvalitnění a obnova monitorovacích, předpovědních, hlásných, výstražných a varovných systémů; zpracování digitálních povodňových plánů, zpracování analýzy odtokových poměrů
89. výzva - Obnova stability svahů - Výzva se zaměřuje na podporu aktivit vedoucích ke stabilizaci a sanaci extrémních svahových nestabilit vzniklých v důsledku přírodních jevů