Na správu hřbitova neexistují jednoduché šablony, problematika pohřbívání se nevejde do kolonek ekonomů a paragrafů právníků. Přesto si po pečlivé přípravě dovolujeme provozovatelům pohřebišť nabídnout návrh vzorového řádu pohřebiště (v pdf a v docx) v souladu s novelou zákona o pohřebnictví účinnou od 1. září 2017. 

V přechodných ustanoveních novely zákona o pohřebnictví se stanoví, že:

• Provozovatelé krematorií jsou povinni uvést vydaný řád krematoria do souladu se zákonem č. 256/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a zaslat jej ke schválení krajské hygienické stanici příslušné podle sídla provozovatele krematoria do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. do 31. srpna 2018.
• Při změně řádu pohřebiště je provozovatel pohřebiště povinen uvést jej do souladu se zákonem č. 256/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; nevyvstane-li potřeba změny řádu ze strany provozovatele pohřebiště, je povinen tak učinit do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. do 31. srpna 2020.

S ohledem na novelu zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, která nabyla účinnosti dne 1. září 2017, a časté dotazy a žádosti ze strany provozovatelů veřejných pohřebišť, Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti zpracovalo vzorovou smlouvu o nájmu hrobového místa.  Zároveň zveřejňujeme také vzorovou příkazní smlouvu o zajištění hrobnických prací.

Otázka: Na veřejném pohřebišti ve vlastnictví církve se 50 let nepohřbívá, nájemní smlouvy k hrobům nejsou evidovány, existují zde ale hrobová místa navštěvovaná jejich uživateli. Můj dotaz se týká vztahu farnosti a obce, která je dle mého povinna zajistit provozování pohřebiště. Farnost nabídla obci uzavření smlouvy o výpůjčce hřbitova. Z reakce však obce usuzuji, že se necítí být provozovatelem a domnívá se, že provozování pohřebiště by mělo být záležitostí farnosti.
 
Odpověď: Dle zákona o pohřebnictví není povinností obce provozovat veřejné pohřebiště. Jedinou její povinností je v souladu s § 16 odst. 1 zákona o pohřebnictví uzavřít dohodu s jiným provozovatelem veřejného pohřebiště.

K možnosti uzavření smlouvy o výpůjčce hřbitova, kterou církev předložila obci, podotýkáme, že uzavírání smlouvy (obecně) se řídí principy dobrovolnosti a nahradit souhlas jedné smluvní strany rozhodnutím soudu je možné pouze v případě, kdy se již předtím tato smluvní strana zavázala smlouvu uzavřít – např. smlouvou o smlouvě budoucí.

Provozování pohřebiště je službou ve veřejném zájmu a vlastník pozemku, na kterém je tato veřejná infrastruktura umístěna, tento veřejný zájem musí respektovat, zrušit pohřebiště nemůže (obdobně jako nemůže zrušit dálnici nebo železnici).

Pokud má církev zájem na obnovení provozování veřejného pohřebiště na svém pozemku, má právo v souladu s uvedeným ustanovením požádat provozovatele pohřebiště o předání provozu. Obec tuto písemnou žádost církve musí přijmout a provoz hřbitova církvi protokolárně předat.
Jde-li o hřbitov, který již žádná osoba dobrovolně neprovozuje, a ani provozovat nehodlá, vlastník pozemku (zde zároveň bývalý provozovatel) smí požádat o právně administrativní zrušení pohřebiště místně příslušný krajský úřad, stavební úřad a památkový ústav a důkladně svůj návrh zdůvodnit. Rozhodnutí krajského úřadu je v této věci klíčové. Stejně tak důležité je i hledisko ochrany památek. Podle § 24 odst. 3 zákona o pohřebnictví lze provést zrušení hrobů a hrobek prohlášených za kulturní památky pouze po předchozím zrušení jejich prohlášení za památky Ministerstvem kultury.

Metodika k dokumentaci drobných památek
 
Dobrý provozovatel pohřebiště dbá na myšlenkový a estetický soulad hřbitova s krajinou, sídly, stavebními objekty a vegetací. Hřbitovní urbanismus je těsně spjat s památkovou péčí. Obec v roli provozovatele pohřebiště a často i vlastníka dbá o ochranu hřbitovní brány, zdí a drobných památek, které lze na hřbitově pokládat za nejohroženější z důvodu jejich subtilnosti, ale také z důvodu postupné ztráty vazby k pohřbenému, lokální historii a souvztažnost ke společnosti. Řádný provozovatel v řádu pohřebiště čestné hroby zveřejní, ve hřbitovní knize cenné náhrobky označí, jejich hrubé a úmyslné poškození či nedůstojné nakládání s nimi potrestá (smluvní nebo veřejnoprávní pokutou). Nemovité sepulkrální památky nejsou v katastru nemovitostí povinně evidovány, vlastníci jsou zpravidla neznámí a obec se obává pozemek pod nimi pronajmout za účelem dalších pohřbů. Uvedený přístup je však v mnoha případech zbytečně opatrný (samotným pohřbem do hrobu se jeho náhrobek neznehodnotí).

Ve většině případů se dokumentace těchto památek omezuje na pořízení jednotlivých fotografií, vypracování nejednotného a nevyrovnaného popisu a výjimečně je zpracován alespoň kótovaný náčrt. Taková práce hřbitovní komise je zcela nedostatečná. To způsobuje špatný přenos informací pro statutární orgán provozovatele pohřebiště, který jediný je oprávněn kvalifikovaně rozhodovat, zda památku nabude do vlastnictví, postupně ji opraví a zprovozní. To se týká také válečných a německých hrobů.

Nabízíme obcím metodickou pomůcku či alespoň návod, který by přibližoval a osvětloval, jakým způsobem se mají drobné hřbitovní památky dokumentovat. 

Text vznikl na základě dlouholeté zkušenosti dvou autorů (Hrubý, Altová) metodiky s dokumentací drobných památek. Oba autoři jsou zaměstnáni na územním odborném pracovišti Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem, a to v oddělení, jehož hlavní pracovní činností je odborný dohled nad restaurováním movitých a nemovitých kulturních památek, tj. i nad obnovou drobných památek. Při shromažďování podkladů pro tento dohled je kvalitní dokumentace drobných památek zcela nezbytným předpokladem.

Vhodným metodickým návodem je publikace i pro kameníky, sochaře, restaurátory a řemeslníky, kteří v konečném důsledku hrobky, náhrobky a drobné hřbitovní památky obnovují. Věříme, že užívání uvedených metod,a především sjednocení jednotlivých výstupů zásadním způsobem přispěje ke zkvalitnění dokumentace drobných památek u jednotlivých provozovatelů pohřebišť.
 
Metodiku HRUBÝ, Petr – ALTOVÁ,Eva – KADLEC, Antonín, Metodika dokumentace drobných památek, Ústí nad Labem 2015 naleznete ke stažení zde: https://www.npu.cz/cs/e-shop/7737-metodika-dokumentace-drobnych-pamatek
 
Certifikovaná metodika byla schválena odborem výzkumu a vývoje Ministerstva kultury. Ministerstvo kultury a Ministerstvo pro místní rozvoj doporučuje tuto metodiku pro využití při ochraně kulturního dědictví ČR.

Další odpovědi na často kladené otázky o provozování pohřebišť naleznete zde.