Z důvodu šíření onemocnění covid-19 se v netradičním počtu – pouze jeden referent za každý kraj – a za přísných hygienických opatření sešli zástupci Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a krajských úřadů z celé republiky na pravidelném konzultačním dni k pohřebnictví. Jednání, kterého se dále zúčastnili zástupci ministerstev vnitra a financí, se uskutečnilo dne 8. září 2020.
Úmrtí spojené s vysoce nakažlivou nemocí
Prvním bodem programu byly zkušenosti i dotazy zástupců krajů související s aplikací Směrnice MMR pro nakládání s tělem zemřelého s vysoce nakažlivou nemocí (Směrnice MMR) do praxe. Připomeňme, že Směrnice MMR byla zveřejněna ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí č. 3/2020 a nabyla účinnosti 13. července 2020. Uplatní se výhradně v situaci, kdy dojde k úmrtí spojenému s vysoce nakažlivou nemocí a zároveň zemřelému ve lhůtě 96 hodin od oznámení úmrtí nikdo nesjedná pohřeb, a pohřbívací povinnost proto přejde na obec (obec vypraví tzv. sociální pohřeb). Přičemž vysoce nakažlivá nemoc je takové infekční onemocnění, které je schopné šířit se velmi rychle mezi lidmi, ohrožuje populaci a má vysokou smrtnost (např. mor, cholera, žlutá zimnice, antrax, ebola). Nemoc covid-19 se do této skupiny neřadí. Z uvedeného je zřejmé, že případů, na něž se Směrnice MMR vztahuje, bude v běžné praxi zatím minimum. Přesto je nutné se na tuto eventualitu předem odpovědně připravit.
Vedoucí oddělení pohřebnictví MMR Tomáš Kotrlý informoval přítomné o dopisu ředitele Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, v němž se ohradil proti způsobu projednávání obsahu Směrnice MMR těsně před jejím zveřejněním. Tomáš Kotrlý uvedl, že k textu Směrnice MMR, který krajské úřady a další dotčené instituce obdržely dne 3. června 2020, nevznesl nikdo z obeslaných připomínky, o kterých by bylo MMR informováno. Z této verze doporučil krajům využívat zejména tři schémata, která nejlépe ilustrují doporučený postup MMR. Po projednání návrhu textu Směrnice MMR Koordinační komisí pro přípravu směrnic ministerstev a jiných ústředních správních úřadů týkajících se orgánů krajů a orgánů obcí na úseku výkonu státní správy ve dnech 10. června 2020 a 17. června 2020 se její obsah výrazně zkrátil (schémata byla vypuštěna), ovšem úkoly vyplývající pro kraje se nezměnily.
Z diskuse vyplynulo, že referenti většiny krajských úřadů se Směrnicí MMR pracují. Na jednání jim byl rozdán návrh smlouvy o spolupráci při zajištění pohřebních služeb pro zemřelou osobou s vysoce nakažlivou nemocí, kterou dle požadavků Směrnice MMR uzavírá kraj s provozovatelem pohřební služby. Připomínky k navrhovanému textu očekává MMR od krajů do konce měsíce září letošního roku.
Schvalování řádů pohřebišť nabralo zpoždění
Spolu s úkoly vyplývajícími ze Směrnice MMR se pracovníci krajských úřadů působící v oblasti pohřebnictví musejí také vypořádat s řády pohřebišť, které měly mít obce schválené do 31. srpna 2020, ale některé z nich řády krajům dosud nezaslaly. Průměrně bylo na každém kraji schváleno zatím pouze kolem 60 % řádů veřejných pohřebišť. Zbylé obce je třeba k zaslání řádů písemně a důrazně vybídnout, přestože je v případě dalších prodlev za to nelze nijak sankcionovat.
Nešvarem se stává také praxe, kdy jednotlivé obce od sebe řády navzájem „opisují“, čímž se z nich vytrácejí místní zvyky a tradice. Účastníci také poukázali na skutečnost, že kvůli nedostatku hrobníků zaniká mnoho klasických kostrových hřbitovů – stávají se z nich hřbitovy urnové. MMR se domnívá, že takovýto trend není v souladu se zákonem o pohřebnictví a zcela jistě odporuje ústavnímu právu na respektování soukromého a rodinného života. V některých krajích čelí tomuto problému tím, že neschválí takové řády tradičních kostrových hřbitovů, které od 1. září 2020 nezaručí možnost pohřbení lidských pozůstatků do země. MMR eviduje v této věci již jedno odvolání, a to městyse proti Kraji Vysočina. O rozhodnutí MMR budou účastníci včas informováni.
Zákaz pohřbívání do země je upraven v zákoně o pohřebnictví tak, že jej schvaluje místně příslušná krajská hygienická stanice (KHS), nikoli krajský úřad. Nestačí neuvést do řádu pohřebiště „výkopové práce související s pohřbíváním“, a tím zlegalizovat nepohřbívání do země. Takto jednoduché to není, nájemci hrobových míst mají svá práva. Ta základní stanoví, že je-li jejich hrob kostrový, mají právo na pohřeb do země, dokud to nezakáže KHS z důvodu ochrany veřejného zdraví.
Etika a rozptyl lidských ostatků
Na program konzultačního dne se dostaly rovněž otázky související se změnou podoby rozptylů zpopelněných lidských ostatků. Toto téma vyplynulo z dopisů, které MMR a Ministerstvu zdravotnictví adresovala Asociace pohřebních služeb. Konkrétně by se mělo jednat o nabídku nových komerčních služeb, a to rozptylu zpopelněných těl zemřelých z dronů a mimo areály veřejných pohřebišť.
Z diskuse účastníků vyplynulo, a to na základě vyjádření konkrétních orgánů ochrany životního prostředí, že nejsou nakloněni těmto podnikatelským aktivitám, jelikož již pouhé emise z krematorií bývají veřejností vnímány kriticky, tím více pak rozptylování lidského popela z dronů, které by o to více mohlo mít negativní dopad na místní životní prostředí a veřejné mínění jako takové. Zástupci krajů dále uvedli, že je prokázán negativní vliv lidského popela na některé rostlinné druhy, neboť obsahuje mnoho fosfátů narušující faunu a floru. Například Ústecký kraj z tohoto důvodu omezil rozptyl popela ke kořenům stromů v maximálním počtu tří zemřelých.
Na jednání zazněl názor, že ideální forma nakládání s popelem je ruční, nikoli strojová. Jako místo uložení lidských pozůstatků a zpopelněných lidských ostatků zákon o pohřebnictví považuje veřejné (či neveřejné) pohřebiště, které je za tímto účelem výhradně zřízené, a které současně de facto zřetelně vymezuje i místo a prostor pro zachování piety vůči zemřelým.
K chystané úpravě cenové regulace
Informace o chystané úpravě cenové regulace v pohřebnictví, o kterou MMR dlouhé roky usiluje, přednesl účastníkům konzultačního dne Ing. Lukáš Teklý, ředitel odboru 16 – Cenová politika Ministerstva financí. Pracovní podklad bude ještě v měsíci září rozeslán k připomínkám MMR, krajům, obcím a zájmovým spolkům v pohřebnictví. Z diskuse vyplynulo, že ani jeden přítomný zástupce kraje nemá o regulaci pohřebních služeb formou maximálních cen zájem.
Tomáš Kotrlý požádal kraje o podporu v oblasti refundací nákladů na sociální pohřby a o věcný dozor nad těmi obcemi, které o refundaci dlouhodobě nežádají. Kraje by měly v budoucnu převzít tuto otěž MMR, protože není nadále efektivní a systémové, aby se z Prahy řešily všechny pohřby, když navíc, jak vyplývá z dvouletého přehledu (9/2018-9/2020) podle krajů, nejvíce bylo refundováno Moravskoslezskému a Ústeckému kraji - viz obrázek.
Další aktuální témata
Tématu, které rezonuje společností, se věnoval zástupce Ministerstva vnitra Mgr. Adam Hendrych z Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Věcně a na názorných příkladech vysvětlil, proč je distribuce vaků pro zemřelé z úrovně kraje efektivnější, než by bylo jejich rozdělování „z centra“. „Požadavky na uvolnění vaků, tzv. použití pohotovostních zásob, podává starosta obce s rozšířenou působností (ORP) prostřednictvím kraje nebo přímo kraj přes tzv. informační systém KRIZKOM provozovaný Správou státních hmotných rezerv (pozn.: na každé ORP, na každém kraji i ministerstvu a HZS kraje jsou určené osoby, které disponují přístupovými údaji k IS KRIZKOM). Žádost se schválí a Správa státních hmotných rezerv vydá pokyn k vyskladnění,“ uvedl na závěr svého vystoupení.
Tomáš Kotrlý seznámil přítomné se stanoviskem MMR k revizi Čl. 6 Štrasburské dohody, tedy mezinárodní dohody, která určuje podmínky přeshraničního převozu těl zemřelých. MMR se připojilo k návrhu Evropského výboru pro právní spolupráci Rady Evropy a podporuje myšlenku odstranit požadavek na zinkové rakve pro mezistátní silniční přepravu. Dále informoval o zásadních připomínkách MMR k návrhu novely zákona o zdravotních službách.