ČR je smluvní stranou Rámcové úmluvy o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat (tzv. Karpatské úmluvy), která byla podepsaná v roce 2003 v Kyjevě (smluvní strany Karpatské úmluvy: Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Srbsko, Slovenská republika a Ukrajina). Karpatská úmluva nabyla účinnosti 6. 1. 2006.
Karpatská úmluva je zaměřena na široký okruh témat od ochrany a udržitelného využívání biologické a krajinné rozmanitosti, územního plánování, udržitelného a integrovaného hospodaření s vodami, udržitelného lesního a zemědělského hospodaření, dopravy a infrastruktury, přes cestovní ruch, průmysl, kulturní dědictví a zachování tradičních znalostí až po problematiku hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA), monitoringu a v neposlední řadě zvyšování uvědomění, vzdělávání a účasti veřejnosti.
Úmluva obsahuje obecně formulované závazky, které jsou dále konkretizované v rámci prováděcích protokolů:
- Protokol o udržitelné dopravě,
- Protokol o lesích,
- Protokol o udržitelném cestovním ruchu,
- Protokol o biodiverzitě.
V souladu s cíli Karpatské úmluvy přijalo 3. zasedání Konference smluvních stran (Bratislava, Slovensko; 25. - 27. května 2011) Protokol o udržitelném rozvoji cestovního ruchu k Rámcové úmluvě o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat (Protokol nabyl účinnosti 29. dubna 2013). Usnesení vlády č. 713 ze dne 3. září 2014 ukládá ministryni pro místní rozvoj zajistit ve spolupráci s ministrem životního prostředí provádění Protokolu o udržitelném cestovním ruchu k Úmluvě.
Na základě závěrů Protokolu byla zpracována „Strategie rozvoje udržitelného cestovního ruchu v Karpatech“, která byla přijata na 4. zasedání Konference smluvních stran (Mikulov, ČR; 23. - 26. září 2014).
Strategie udržitelného rozvoje cestovního ruchu v Karpatech je přímo provázána s Protokolem o udržitelném rozvoji cestovního ruchu, a tak přispívá k jeho implementaci. Na strategii udržitelného rozvoje cestovního ruchu následně navazuje Akční plán.
Strategii udržitelného rozvoje cestovního ruchu v Karpatech mají implementovat správní jednotky určené smluvními stranami. V ČR se jedná primárně o regiony spadající do území Karpat nacházející se na území Zlínského, Moravskoslezského, Jihomoravského a Olomouckého kraje:
| Vnější západní Karpaty v ČR |
Rozloha
(km2) |
Podíl plochy v Karpatech (v %) |
| ČR |
7 179,61 |
9,1 |
| Zlínský kraj |
3 639,05 |
91,9 |
| Moravskoslezský kraj |
1 651,99 |
30,4 |
| Jihomoravský kraj |
1 546,93 |
21,5 |
| Olomoucký kraj |
341,63 |
6,5 |
Implementace Karpatské úmluvy v ČR náleží do gesce MŽP, které je současně hlavním gestorem Protokolu o udržitelném cestovním ruchu, MMR je spolu gestorem.
(http://chm.nature.cz/dalsi-mezinarodni-zavazky/karpatska-umluva/)
V období 2014 - 2017 byla předsednickou zemí Karpatské úmluvy ČR.
Publikace „Cestovní ruch v Karpatech v České republice“
V rámci implementace Protokolu o udržitelném cestovním ruchu byl zpracován výzkumný úkol B.01/CR Zásady pro infrastrukturu udržitelného cestovního ruchu v Karpatech na území ČR v kontextu s potenciálem území. Cílem tohoto úkolu je identifikovat a zhodnotit vhodné podmínky pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu při optimálním využití rozmanitého přírodního i kulturního potenciálu území Karpat v ČR. Výstupy by měly poskytnout představu o potenciálu a stavu infrastruktury geomorfologicky vymezeného území Karpat respektujícího hranice obcí pro různé formy cestovní ruchu a zmapovat běžící projekty i nové záměry iniciované zejména místními a regionálními aktéry. Zpracovatelem výzkumného úkolu je Ústav územního rozvoje ČR. Výstupem úkolu je vytvoření publikace „Cestovní ruch v Karpatech v České republice“, která je dostupná na internetových stránkách ÚÚR a MMR.
Ke stažení: