Poskytovatelé zdravotních služeb
1. Musí lékař prohlížející tělo zemřelého kontaktovat Policii ČR, pokud se nedovolá rodině nebo na ni nemá žádný kontakt nebo například tehdy, kdy zemřelý měl jako trvalé bydliště zapsánu adresu úřadu města, a je tedy zřejmé, že se svými blízkými nesdílel jednu domácnost nebo byl tzv. člověk bez domova?
Povinnost oznámit úmrtí osobám blízkým, alespoň jedné z nich, vyplývá ze zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Konkrétně § 86 odst. 1 písm. c) stanoví, že lékař provádějící prohlídku těla zemřelého o úmrtí nebo nálezu těla zemřelého informuje osobu blízkou zemřelému, je-li mu tato osoba známa. Týž paragraf v písmenu h) ukládá lékaři prohlížejícímu tělo zemřelého povinnost informovat Policii České republiky, jestliže mu není známa osoba blízká zemřelému nebo ji nebylo možné o úmrtí vyrozumět, a to za účelem vyhledání osoby blízké zemřelému a předání informace o úmrtí. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že lékař, pokud se mu nepodaří z jakéhokoli důvodu kontaktovat osobu blízkou, je povinen o tom informovat Policii České republiky.
MMR v roce 2023 řešilo stížnost dcery zemřelého na nemocnici, ve které rodinou dlouhodobě opuštěný otec zesnul. Oficiálně měl trvalé bydliště na městském úřadě, domov už dávno neměl nikde. Dceři však nikdo během dvou měsíců jeho skon nesdělil, o smrti se dozvěděla až od notáře. Nemocnice čelila předžalobní výzvě, protože neoznámila úmrtí Policii České republiky. Lékař prohlížející tělo zemřelého se za to musel poškozené veřejně omluvit.
2. Jak má poskytovatel zdravotních služeb zacházet s mrtvě narozenými dětmi?
Poskytovatelé zdravotních služeb budou s mrtvě narozeným dítětem zacházet jako s každým jiným tělem zemřelého, tedy podle § 79 až 92 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů; lhůty a postup při zajištění slušného způsobu pohřbení mrtvě narozených dětí obcí pak stanovuje zákon o pohřebnictví a jeho prováděcí právní předpis.
Za náklady pohřbu mrtvě narozeného dítěte může jeho vypravitel čerpat sociální dávku pohřebného, je-li fyzickou osobou. S účinností od 1. ledna 2015 přiděluje matriční úřad mrtvě narozenému dítěti i rodné číslo.
3. Po ohledání těla zemřelého se našemu koronerovi v případě, kdy se vypravitelem pohřbu zcela jistě stane obec, nepodařilo zajistit žádnou pohřební službu ani žádnou osobu odpovědnou za převoz těla zemřelého. Obec tvrdila, že může do situace vstoupit až po 96 hodinách a Policie ČR nechtěla řešit vůbec nic. Naopak po našem koronerovi bylo požadováno, aby zajistil pohřební službu. Našeho koronera jsme z místa odvolali s tím, že nemá legislativní pravomoc povolávat pohřební službu v případě zajištění tzv. sociálního pohřbu. Postupovali jsme správně?
Každá osoba, u které je tělo uloženo, má povinnost oznámit obci, že je třeba tělo pohřbít. Toto sdělení může učinit i před lhůtou 96 hodin od oznámení úmrtí osobě blízké (viz § 5 odst. 6 zákona o pohřebnictví). Váš postup byl v této fázi správný. Obec měla okamžitě objednat prvotní převoz v souladu s § 4 odst. 1 zákona o pohřebnictví. Pohřbít sice ještě nemohla, ale měla povinnost zajistit v součinnosti s Policií ČR veřejný pořádek tím, že tělo zemřelého uloží do márnice.
Policie ČR vykonává nezbytné úkony směřující k ochraně veřejného pořádku tak, jak jí ukládají ustanovení § 2 a 10 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a § 4 odst. 1 zákona o pohřebnictví. V souladu se zákonem o Policii ČR proto mohli zajistit uložení těla zemřelého do márnice i policisté.
S vaším názorem, že koroner nemá legislativní pravomoc povolávat pohřební službu v případě zajištění obecního pohřbu, lze polemizovat: Koroner je zároveň lékař, poskytovatel zdravotní služby, podle názoru MMR má proto i on zákonnou povinnost vyplývající z postupu při úmrtí (§ 86 zákona o zdravotních službách) postupovat de lege artis, chránit veřejné zdraví a zabránit šíření případné infekce z těla zemřelého tím, že zajistí uložení těla do márnice. Může také přikázat pitvu.
4. Vezl jsem svého dědu na kontrolu do nemocnice. Při příjezdu nás „přivítal“ obrovský billboard s reklamou na pohřební službu, který je přidělán na plotě areálu nemocnice. Děda se v autě doslova sesypal a od té doby mluví jen o smrti. Domnívám se, že reklama na pohřební službu nesmí být v nemocnici ani na plotě jejího areálu. Je moje domněnka správná?
Názor MMR je takový, že zákaz reklamy na pohřební služby se týká nejen budov a samotného areálu poskytovatele zdravotních (i sociálních) služeb, ale vztahuje se rovněž jeho oplocení, viz
zde. MMR dle platné legislativy však není oprávněno v takovýchto případech konat, jelikož v nich nemá dozorové kompetence.
Pokud je, jak uvádíte, reklamní poutač na pohřební službu umístěný skutečně přímo na plotě nemocnice, kontaktujte zřizovatele tohoto zdravotnického zařízení s upozorněním na vámi uváděnou skutečnost.
Dále máte možnost podat podnět na krajský živnostenský úřad k zahájení řízení z moci úřední ve smyslu ustanovení § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, za účelem řádného prověření, což může znamenat i opatření k nezbytnému vysvětlení, podle § 137 správního řádu, dotčených osob. Provedenými úkony, a na základě výsledků jejich posouzení, může vzniknout důvodné podezření z porušování § 6a písm. a) zákona o regulaci reklamy spočívající v šíření reklamy v areálech zařízení poskytovatelů zdravotních služeb, kdy podmínkou pro konstatování nezákonného šíření reklamy je její šíření v areálu nemocnice. Zda na základě těchto výsledků krajský živnostenský úřad shledá pro vedení přestupkového řízení dostatek argumentů a důvodů, je otázka, na kterou MMR nemůže odpovědět. Věc, podle § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, může být také odložena, a to usnesením krajského živnostenského úřadu poznamenaným do spisu.
Zveřejněné odpovědi vyjadřují právní názor Ministerstva pro místní rozvoj a nelze je považovat za výklad zákona.