CÍLE A OBSAH STUDIE
Hlavním cílem studie bylo posouzení přínosů a rizik výstavby dvou jaderných bloků pro socioekonomický rozvoj dotčeného území v čase. Pro tyto účely bylo vymezeno primární a sekundární dotčené území, které zahrnuje 10 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP) nacházejících se na území Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. Studie se opírá o standardní socioekonomická data z jednotlivých oblastí a sociodemografickou predikci dotčeného území.
Studie se také snažila objektivně posoudit vnímání dopadů plánované výstavby místními obyvateli, podnikateli nebo veřejnými institucemi. K tomu byla realizována terénní šetření, veřejné diskuze, rozhovory a konzultace.
Výstupy studie zahrnují vedle samotné analytické zprávy (studie) mapové výstupy, zprávy z terénních šetření, datový model zpracovaných analýz a interaktivní dashboard s vybranými výsledky šetření.
Studie se zabývala dopady v těchto oblastech:
- populační vývoj obcí,
- doprava,
- zdravotnictví,
- krizové řízení a IZS,
- ubytování, bydlení a volnočasové aktivity,
- trh práce,
- školství a vzdělávání,
- podnikatelský sektor,
- finanční příjmy obcí,
- další oblasti dle výsledků analýzy.
VÝSLEDKY STUDIE
Studie identifikovala tato konkrétní zjištění:
- v souvislosti s dostavbou je odhadováno, že se v dotčeném území bude nově pohybovat až 9 700 osob, přičemž se bude jednat převáže o české občany; z porovnání projekce dopadů na populační vývoj a socioekonomické projekce území vyplývá, že převažuje negativní nebo neutrální populační bilance dostavby v území;
- dostavba povede k dalšímu zvýšení individuální automobilové dopravy. Pro omezení jejího nárůstu je nezbytný rozvoj autobusové dopravy ve smyslu úprav časových poloh spojů, trasování linek a zavedení nových spojení;
- v dotčeném území je oproti běžné úrovni v České republice již v současné době nižší dostupnost zdravotní péče, a to zejména u praktiků, pediatrů, stomatologů, gynekologů a jiných specialistů, přičemž dostupnost se liší napříč územím; v souvislosti s dostavbou, ale také stárnutím populace v dotčením území, se dále prohloubí tlak na jednotlivé druhy péče a ta se může stát ještě méně dostupnou;
- na integrovaný záchranný systém budou reálné dopady za standardní situace v dotčeném území zanedbatelné; pokud by přesto mělo docházet ke kapacitním problémům, budou spíše způsobeny nedostatkem zaměstnanců ve složkách IZS;
- identifikován byl potenciální nedostatek lůžek dočasného ubytování, je proto žádoucí alespoň část tohoto ubytování vybudovat, a to z toho důvodu, aby se minimalizovaly negativní dopady zejména na dopravu;
- trh práce je v dotčeném území stabilizovaný, nicméně v lokální ekonomice nejsou k dispozici v dostatečném počtu odborné pozice potřebné pro výstavbu jaderných bloků; riziko masivního vysátí pracovního trhu studie nepotvrdila, dopady na pracovní trh budou selektivní;
- z hlediska předškolního, základního a středoškolského vzdělávání je kapacita v dotčeném území dostatečná; je vhodné přizpůsobovat zaměření oborů středoškolského vzdělávání dle poptávky po odborných profesích;
- dostavba vyvolá v místní ekonomice vznik až 1 000 nových ekonomických subjektů. Primárně budou z dostavby těžit sektory dopravy a stavebnictví, v místní ekonomice pak maloobchod, ubytování, stravování a pohostinství;
- dostavba jako celek bude mít pozitivní dopady na daňové příjmy obcí ve výši 1,5 mld. Kč, a to díky osobám, které se zde trvale usídlí; dodatečné daňové příjmy plynoucí z usídlení těchto nových obyvatel tak v dotčeném území přispějí ke snížení negativního vývoje daňových příjmů v důsledku vylidňování území.
Z výsledků veřejných diskusí nebyl zjištěn negativní postoj území k plánované dostavbě jako takové. Území však vyjadřuje obavy zejména z období výstavby spojené s nárůstem dopravy a negativních dopadů na pracovní trh. Současně území očekává veřejné investice do infrastruktury, které pomohou řešit její dlouhodobé podfinancování a připraví území na zvýšenou zátěž danou obdobím dostavby.
Z výsledků studie dále vyplynuly tyto závěry:
celkově nedostatečná a rozdílná informovanost jednotlivých aktérů v dotčeném území o dostavbě ED
Míra informovanosti se podstatně snižuje mimo území Energoregionu. Informace jsou také dotčeným územím považovány za nejednotné.
pozitivní dopady dostavby EDU v dotčeném území převažují nad negativními dopady
Mezi pozitivními a negativními dopady je však zásadní časový nesoulad, neboť většina negativních dopadů se v území projeví okamžitě se zahájením dostavby a jejich důsledky je nezbytné řešit již v současné době. Pozitivní dopady spojené zejména s nárůstem populace a dalšími ekonomickými stimuly se dostaví později. Iniciace pozitivních dopadů také vyžaduje finanční, lidské a technické zdroje.
pouze lokálnost dopadů dostavby
Pozitivní dopady lze očekávat u obcí, které budou poskytovat ubytování a zajišťovat služby; negativní dopady ve formě dopravních problémů mohou postihnout obce, které se již nyní potýkají s nedostatkem veřejné a technické infrastruktury.
Řešením uvedených negativních následků by mohl být kompenzační mechanismus, který však musí být připraven tak, aby dokázal včas na tyto skutečnosti reagovat.