Od 1. ledna 2026 vstoupí v účinnost novela občanského soudního řádu, která zavádí nový právní institut nazvaný rozkaz k vyklizení. Tento nástroj má zjednodušit a zrychlit situace, kdy nájemce po skončení nájmu odmítá byt či dům dobrovolně opustit. Dosud musel pronajímatel podávat klasickou žalobu. Nově bude možné, aby soud rozhodl rychleji, pokud budou všechny podklady jasné a dostatečné.
Jak rozkaz k vyklizení funguje
Rozkaz k vyklizení je obdobou platebního rozkazu, který se již používá pro peněžité spory. Soud jej může vydat bez slyšení nájemce a bez klasického soudního jednání. Nájemce pak má 15 dnů na odpor, jinak se rozhodnutí stává pravomocným rozsudkem a pronajímatel může rovnou zahájit exekuci a požadovat vyklizení bytu – v krajním případě i prostřednictvím soudního exekutora.
Aby soud mohl rozkaz vydat, musí být splněny tři základní podmínky:
- Nájemní vztah skutečně skončil (například uplynutím doby, dohodou nebo platnou výpovědí).
- Pronajímatel nejméně 14 dní před podáním návrhu písemně vyzval nájemce, aby byt dobrovolně vyklidil.
- Pronajímatel doloží vlastnictví nemovitosti, například výpisem z katastru.
Návrh se podává k okresnímu soudu, v jehož obvodu se nemovitost nachází. K návrhu je třeba přiložit:
- nájemní smlouvu,
- doklad o skončení nájmu (např. výpověď nebo dohodu),
- výzvu k vyklizení,
- a doklad o vlastnictví (bytu nebo domu).
Soud poté z předložených důkazů posoudí, zda má pronajímatel na vyklizení nárok. Pokud ano, vydá rozkaz, v němž nájemci uloží povinnost byt do 15 dnů vyklidit nebo podat odpor.
Možnosti obrany nájemce
Nájemce se může proti rozkazu bránit podáním odporu. Musí ho odeslat do 15 dnů od doručení a současně uvést důvody, proč s rozkazem nesouhlasí – například že nájem stále trvá nebo že výpověď byla neplatná. Nestačí pouhé konstatování, že nesouhlasí s rozkazem.
Spolu s rozkazem dostává nájemce i výzvu podle § 114b občanského soudního řádu, která mu ukládá, aby do 30 dnů své námitky podrobně popsal a přiložil důkazy. Pokud to neudělá, má se za to, že nárok pronajímatele uznává, a soud může rozhodnout rozsudkem pro uznání – tedy bez dalšího dokazování.
Naopak odpor postavený jen na osobních nebo sociálních důvodech (např. nemoc, finanční nouze, nedostatek jiného bydlení) nebude důvodem k zamítnutí rozkazu. Tyto okolnosti nejsou právním důvodem pro další užívání bytu.
Význam a přínos nové úpravy
Cílem zavedení rozkazu k vyklizení je zrychlit a zlevnit proces navrácení nemovitosti jejímu vlastníkovi. Nová úprava by měla umožnit, aby soud rozhodl během několika týdnů, a nejpozději do šesti měsíců.
Z pohledu pronajímatelů jde o účinnější ochranu jejich práv a majetku.
Zákonodárci i ministerstvo spravedlnosti očekávají, že nový postup uleví soudům, omezí zneužívání bytů po skončení nájmu a zlepší fungování trhu s nájemním bydlením.