Jedná se zejména o nedostatky v oblasti rozsahu a kvality nabízených služeb. Respondenti průzkumů veřejného mínění kritizovali u domácích poskytovatelů služeb v cestovním ruchu hlavně nekvalitní služby, nepříjemnou obsluhu a špatnou hygienu. Vadí jim také chudá nabídka aktivit, zejména při špatném počasí, a slabé zázemí návazných služeb v lokalitě. Někteří respondenti upozorňovali na nevýhodný poměr kvality a ceny, a to přesto, že domácí dovolená bývá levnější než zájezdy do ciziny. Naopak pozitivními motivy pro domácí dovolenou jsou pohoda a klid, jistota zabezpečení v případě nenadálých událostí, snadná doprava a menší finanční náročnost.

Velkým problémem domácí turistiky je sezónnost - ve špičce sezóny je infrastruktura turistiky přetížena, v mezisezónním období zůstává takřka nevyužita. Sama sezónnost je dána klimatickými okolnostmi a rytmem školních dovolených. Budoucí prosperita domácí turistiky závisí ve velké míře na tom, podaří-li se rozvojem netradičních forem rekreace (krátkodobá rodinná rekreace, kongresová turistika, tématické a kulturně poznávací pobyty, kondiční pobyty apod.) přilákat turisty i mimo sezónní špičky. Další podmínkou je zkvalitnění existující ubytovací infrastruktury a dobudování doprovodné infrastruktury pro další aktivity v dané destinaci. Nástrojem k realizaci těchto cílů by se měly stát především finance získané z fondů EU v tomto, ale hlavně v plánovacím období 2007 - 2013. V současné době realizuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR prostřednictvím své příspěvkové organizace České centrály cestovního ruchu - CzechTourismu čtyři systémové programy zaměřené na rozvoj vzdělávání v oblasti cestovního ruchu v regionech v hodnotě přesahující 250 milionů korun. Prostředky na realizaci plynou z Operačního programu Rozvoje lidských zdrojů (OP RLZ), opatření 4.2, tedy Specifického vzdělávání.

Jsou to projekty:

• Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu;
• Vzdělávání pracovníků veřejné správy v cestovním ruchu;
• Informace v cestovním ruchu;
• Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu.

Projekty jsou zaměřeny na školení pracovníků v cestovním ruchu s cílem jejich dalšího vzdělávání a zvyšování úrovně služeb nabízených v cestovním ruchu v rámci jednotlivých regionů. Mechanismus školení bude probíhat formou distančního vzdělávání, tedy e-learningu, i formou prezenčního studia, případně kombinací obou. Počítá se s vybudováním elektronické knihovny pro potřeby frekventantů kurzů. Na jednotlivé části projektů jsou vypisována výběrová řízení. Návrhy projektů musejí být zaměřeny na cílové skupiny a činnosti pro tyto skupiny vybrané.

V případě opatření 4.2. jsou cílovými skupinami malé a střední podniky, veřejná správa, veřejné instituce, včetně škol a nestátní neziskové organizace. Konečnými cílovými skupinami jsou podnikatelé, zaměstnanci a management podniků, pracovníci veřejné správy a veřejných institucí (i školy) a účastníci vzdělávacích a informačních akcí.

V období 2007 - 2013 je pro Českou republiku ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti alokováno celkem 778 mld. Kč. Roční průměr financí se tak zvýší na 111,1 mld. Kč ročně oproti současnému rozpočtovému období 2004 - 2006, kdy je to průměrně 25,4 mld. Kč ročně. Pro nové období jsou stanoveny 3 cíle a to Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce. Cíl Konvergence politiky soudržnosti EU bude realizován prostřednictvím sedmi Regionálních operačních programů (ROP), sedmi SOP a OP Technická pomoc. Regionální operační programy budou rozděleny podle regionů soudržnosti. Pardubický kraj tak bude v rámci NUTS severovýchod čerpat peníze společně s krajem Královehradeckým a Libereckým.

Regionální operační programy navazují na systém sektorových OP a své dotační tituly směřují k řešení problémů vázaných na konkrétní region ČR. Podporují tak využití potenciálu daného území a přispívají k jeho vyváženému rozvoji.

Globální cíl regionálních operačních programů:

Globálním cílem ROP je urychlení rozvoje regionů ČR, zvýšení jejich konkurenceschopnosti a atraktivity pro investice a posílení kvality života obyvatel, při respektování vyváženého a udržitelného rozvoje regionů vycházející z využití jejich potenciálu.

Zaměření podpor Regionálních operačních programů (Specifické cíle ROP):

• modernizace technické infrastruktury zvyšující přitažlivost regionu pro investice při zohledňování ochrany životního prostředí,
• zvýšení prosperity regionu vytvářením prostředí pro rozvoj malých a středních podniků včetně prostředí pro inovace a vytváření nových pracovních příležitostí,
• zvýšení podílu cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionu a na vytváření pracovních příležitostí,
• modernizace a zlepšení podmínek pro obyvatele ve městech a na venkově, související s rozvojem hmotného prostředí, lidských zdrojů, kultury a volnočasových aktivit, přispívajících ke zvýšení atraktivity těchto území pro hospodářský rozvoj.

Nové rozpočtové období bude znamenat nejen více peněz pro regiony, ale také větší pravomoc regionů při rozhodování o čerpání, poněvadž ROPy budou přímo řízeny přímo na úrovni regionů a to Regionálními radami příslušných regionů soudržnosti. Nové rozpočtové období přináší také další pozitivní změny a to uznání nevratné DPH jako oprávněného výdaje, míru spolufinancování až 85 procent a pravidlo N+3 (nyní N+2).

Data týkající se domácího cestovního ruchu:

Z celkového počtu delších cest (4+ přenocování) jich bylo v roce 2005 celkem 56 procent v rámci České republiky a 44 procent v zahraničí. Výdaje a tyto cesty tvořily ale ve stejném období pouze 26 procent celkových výdajů dosahujících 71,3 mld. Kč.

Dovolenkové cesty českých turistů 2005

V roce 2005 došlo k 3,7% nárůstu počtu dovolenkových cest Čechů. V České republice se jednalo o celkový počet 5 567 tis. cest a směrem do zahraničí pak 4 374 tis. cest. Nejnavštěvovanějšími kraji České republiky byly z hlediska domácích dovolených Jihočeský, Středočeský a Královéhradecký kraj.

Jihočeský kraj (664,2 tis. cest; 14,7% pokles oproti roku 2004) opět představuje nejoblíbenější místo Čechů, kde rádi tráví svůj volný čas. Středočeský kraj (647,5 tis. cest; 35,3% nárůst) je charakteristický druhými domovy především Pražanů, kteří se mj. podílejí na tom, že tento kraj zaujímá v oblíbenosti 2. místo. Královéhradecký kraj (587,7 tis. cest; 13,4% pokles) se umístil na 3. pozici. Nejvyšší nárůst počtu turistů zaznamenal kraj Ústecký, celých 44 % a kraj Pardubický 40 %.

Zahraniční turisté v krajích ČR 2005

Rok 2005 byl z hlediska příjezdového cestovního ruchu České republiky rokem rekordním, a to v celé historii, po kterou Český statistický úřad sleduje počty zahraničních turistů v hromadných ubytovacích zařízeních. V roce 2005 přijelo do České republiky 6 336 128 zahraničních turistů, kteří využili právě služeb hromadných ubytovacích zařízení. Tento stav tak představuje nárůst o 4,5 % oproti předchozímu roku 2004.

Nejméně zahraničních turistů navštěvuje Pardubický kraj, Vysočinu a Zlínský kraj. V těchto krajích byla zaznamenána oproti roku 2004 stagnace a také určitý pokles počtu zahraničních turistů.

upraveno dne: 24. 05 2006, Martin Opatrný