Legislativní proces přípravy a projednávání návrhu nového stavebního zákona i změnového zákona probíhal v souladu s Legislativními pravidly vlády ČR. Nutno podotknout, že návrh nového stavebního zákona byl upravován na základě došlých připomínek a v úzké součinnosti se všemi dotčenými resorty.
 
Na úseku památkové péče Ministerstvo pro místní rozvoj velmi úzce spolupracovalo s Ministerstvem kultury, který je gestorem památkového zákona. Veškeré změny týkající se zájmů památkové péče byly s tímto resortem konzultovány. Zvláště v případě zvláštních zákonů byly respektovány názory odborníků z jednotlivých rezortů, s nimiž bylo hledáno optimální řešení, aby byly odstraněny případné rozpory.
 
V České republice je legislativní proces nastaven tak, že v rámci projednávání návrhů zákonů v Poslanecké sněmovně i v Senátu je možné podávat nejen jednotlivé pozměňovací návrhy, ale také komplexní pozměňovací návrhy, a je pak na vůli poslanců, jak bude o těchto návrzích rozhodnuto, jak o nich bude hlasováno. To, že v rámci projednávání návrhu nového stavebního zákona byl v Poslanecké sněmovně přijat komplexní pozměňovací návrh tedy není nic nemožného a jdoucího proti právům poslanců.
 
Konkrétně komplexní pozměňovací návrh hospodářského výboru a další došlé pozměňovací návrhy směřující do oblasti ochrany památek a věcí s tím souvisejících byly konzultovány s Ministerstvem kultury.
 
Ministerstvo pro místní rozvoj plně respektuje skutečnost, že je Česká republika na úseku ochrany památkové péče vázána uzavřenými mezinárodními smlouvami i ve vazbě na Centrum světového dědictví UNESCO. Zde plní svoji úlohu Ministerstvo kultury, v jehož výlučné gesci je sledování plnění závazků České republiky v této oblasti. Smyslem nového stavebního zákona je zajistit funkční proces výstavby v České republice v souladu se stávajícím právním pořádkem i mezinárodními závazky.