„Politika soudržnosti není krizovým nástrojem, ale dlouhodobou politikou pro všechny regiony jak na národní, tak evropské úrovni. Je třeba ji zachovat a rozvinout ji, například pružnějšími pravidly při jejím využívání, aby zůstala efektivním nástrojem pro řešení problémů v regionech. Oceňujeme, že španělské předsednictví navázalo na to naše a inspirovalo se návrhy, které jsme připravili v jeho průběhu,“ uvedl náměstek člena vlády Radim Sršeň.

Zástupci ČR rovněž přednesli názory na dvě klíčová témata: uzavírání programového období 2014–2020 a vztah politiky soudržnosti k strategické autonomii EU. Zdůraznili, že prostor pro urychlení čerpání finančních prostředků v roce 2023 je minimální a uvítali by posunutí termínu pro předložení poslední žádosti o platbu. Při hledání společné cesty v tomto ohledu ocenili i snahu Evropské komise.

K druhému tématu připomněli, že ČR dlouhodobě prosazuje podporu velkých podniků, nicméně ta by neměla probíhat na úkor podniků malých a středních. Větší podporu zaslouží zejména strategické klíčové oblasti, jako deep-tech inovace a digitální technologie, čisté technologie a biotechnologie. Omezení v této oblasti představují i pravidla veřejné podpory, kterým je potřeba věnovat zvýšenou pozornost.