„Reflektovali jsme, co od byznysu dlouhodobě zaznívá. Děkuji všem účastníkům za věcnou a otevřenou spolupráci během celého roku. Kritické i pozitivní podněty nám pomohly při rozhodování i přípravě nástrojů nejen bytové politiky,“ uvedl ministr Petr Kulhánek. 

Nejžádanější téma byla novela zákona o veřejných zakázkách. Podle odborníků současný systém naráží na pomalé přezkumné řízení, obstrukce, složitost a problémy ve fungování ÚOHS. MMR připravilo reformu se záměrem zkrátit a zefektivnit přezkum, zavést princip jedné instance a kolektivní rozhodování. Materiál prošel meziresortním připomínkováním i Legislativní radou vlády, ale vládou nebyl doposud posunut do Parlamentu. „Reforma je součástí schválené hospodářské strategie. My jsme připraveni ji předložit co nejdříve v momentě, kdy bude ustavena po volbách nová sněmovna a jmenována vláda,“ prohlásil Petr Kulhánek. 

Rychlejší přezkum a důraz na kvalitu

Od zástupců byznysu se dozvěděl mnohé výhrady k aktuálnímu stavu zadávacích dokumentací v rámci veřejných zakázek. Nejčastěji směřovaly k tlaku na nejnižší cenu – ani výrobci stavebních materiálů nemohou do těchto projektů promítnout zajímavá řešení a trvanlivější materiály. Přitom v mezinárodní praxi se prosazuje důraz na kvalitu a životní cyklus místo nejnižší ceny. V EU probíhá debata o povinném zohlednění kvalitativních kritérií.

„Dlouhodobě vidíme, že nereálně nízké nabídky představují významný problém na trhu veřejných zakázek. Až dvě třetiny firem se s tímto jevem pravidelně setkávají. Hlavním motivem pro podhodnocování cen je podle 86 % stavebních firem snaha získat zakázku za každou cenu – často bez ohledu na reálné náklady. Snižuje to kvalitu staveb a stavební firmy se dožadují změn,“ dodal Michal Vacek, ředitel CEEC Research.

Jedním z řešení je sjednotit smlouvy o stavebních prací – kvůli roztříštěným smluvním vzorům (každá obec jinak) rostou transakční náklady. „Se zástupci byznysu jsme probírali možnost standardizace smluvních zakázek, což je pro nás jasné vodítko. Také ve vztahu praxe z okolních zemí, často bylo jmenováno Rakousko. Určitě souhlasím s tím, že nejlevnější řešení jak v projektování, tak v realizaci, negarantuje nejlepší výsledek,“ dodal ministr Petr Kulhánek. 

Posuny v územním plánováním

MMR připravilo materiál Komplexní rekodifikace územního plánování, který byl na červnovém kulatém stole v předán a diskutován jako podklad. Reforma je rozpracována do šesti tematických celků pod vedením týmu Tomáše Hudečka. Probíhá rozsáhlé připomínkování napříč profesními komorami a zejména krajskými samosprávami, MMR plánuje regionální tour k vysvětlování a sběru připomínek. Cílem je připravit teze věcného záměru jako podklad pro legislativní proces v dalším volebním období. 

„Ne všechno se dá stihnout s omezeným mandátem. Máme ale signály napříč politickým spektrem, že územní plánování je tematika věcná a odborná, a zároveň jde o velkou brzdu v přípravě a realizaci projektů. Pokud je nastavena odborně správná linie, bylo by chybou takto nastartovaný proces torpédovat,“ vysvětil Petr Kulhánek. Podle něho se v rámci reformy diskutuje také o zakotvení „bydlení“ jako veřejného zájmu. „Nejde ale o jednověté prohlášení, bude nutné přesné vymezení a metodické dopady do plánování.“

Reakce účastníků: otevřenost a přesah přes jedno volební období

To účastníci kulatého stolu organizovaného společností CEEC Research přivítali. „Oceňuji, že pan ministr k tématu územního plánování přistupuje otevřeně, zapojil experty, jako je například pan Tomáš Hudeček, konzultuje s odborníky a usiluje o reálnou změnu. Druhým tématem bylo dostupné bydlení, které přesahuje rámec jednoho resortu, a i volební období. O to víc si vážím, že ministr naslouchá zástupcům byznysu a jejich pohled dále zohledňuje. Tento styl otevřeného dialogu považuji za velmi přínosný,“ prohlásil Jiří Dobiáš, ředitel produktového managementu a business developmentu společnosti Wienerberger.

Diskuse se dotkla i návrhu na strategická ložiska stavebního kamene a štěrkopísku (celkem 47 ložisek). Podle účastníků je opatření nezbytné pro liniové stavby – zazněla však i potřeba zahrnout materiály pro pozemní stavitelství a dostupné bydlení (např. deficit v Praze). „Diskuze s panem ministrem Kulhánkem byla velmi otevřená a mám z ní pocit, že pan ministr se opravdu snaží problémy, které tíží privátní sektor, pochopit a následně řešit. Kulatý stůl je skvělá příležitost sdělit svůj názor přímo panu ministrovi. V následujícím období by mělo MMR řešit kromě zmiňovaných třech priorit (územní plánování, politika bydlení a regionální rozvoj ve smyslu účinných nástrojů ve snižování rozdílů mezi regiony) také digitalizaci stavebního práva,“ dodal Tomáš Slavíček, generální ředitel Sudop Group. 

Digitalizace stavebního řízení byla rovněž častým tématem v diskuzích na MMR se zástupci byznysu. „Stavební zákon zatím nepřinesl zjednodušení ani zrychlení a digitalizace sama o sobě není samospásná. Je zcela klíčové zásadně zjednodušit povolování, odbourat přeregulovanost a změnit proces územního plánování tak, aby jasně zohledňoval i zájmy obcí a měst. Development je běh na dlouhou trať, a právě nejistota je tím, co brzdí nové investice a výstavbu. Jen předvídatelná a efektivní legislativa umožní skutečný stavební rozvoj a zlepší dostupnost bydlení. Zároveň ale oceňuji, že současný ministr s odbornou veřejností otevřeně komunikuje, a i přes těžkou situaci, v jaké resort převzal, hledá řešení. Je ale nanejvýš důležité, aby se z územního plánování ani ze stavebního zákona nestala politika, protože jde o stabilitu a dlouhodobý rozvoj země,“ říká výkonná ředitelka společnosti Central Group Michaela Váňová.