V obecné rovině platí, že řidič nesmí ohrozit nebo omezit chodce, který přechází pozemní komunikaci po přechodu pro chodce nebo který zjevně hodlá přecházet pozemní komunikaci po přechodu pro chodce, v případě potřeby je řidič povinen i zastavit vozidlo před přechodem pro chodce; tyto povinnosti se nevztahují na řidiče tramvaje; viz § 5 odst. 2 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. Z toho vyplývá, že u míst pro přecházení a u koridoru pro přecházení tramvajového pásu musí chodec dbát zvýšené opatrnosti.

Z hlediska prostorové orientace osob se zrakovým postižením je nevidomý chodec o této skutečnosti informován prostřednictvím odsazeného signálního pásu od pásu varovného. Konkrétní technické požadavky stanoví vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.

Definici a požadavky na provedení signálního pásu obsahuje bod 1.2.2 přílohy č. 1 k této vyhlášce. Podle tohoto ustanovení signální pás označuje místo odbočení z vodicí linie k orientačně důležitému místu a současně určuje směr přecházení. Dále jsou uvedeny požadavky na jeho délku, šířku a strukturu povrchu.

Definici a požadavky na provedení varovného pásu obsahuje bod 1.2.4 přílohy č. 1 téže vyhlášky. Podle tohoto ustanovení varovný pás ohraničuje místo, které je pro osoby se zrakovým postižením trvale nepřístupné nebo nebezpečné. Dále jsou uvedeny požadavky na jeho délku, šířku a strukturu povrchu.

Návazně přímo požadavky na hmatové prvky u koridoru pro přecházení tramvajového pásu stanoví bod 2.2.4 přílohy č. 2 k bezbariérové vyhlášce.

„2.2.4. Koridory pro přecházení tramvajového pásu se vybavují varovnými a signálními pásy odsazenými o 0,3 m od varovných pásů. U nástupních ostrůvků lze z prostorových důvodů od tohoto odsazení upustit. Podrobnosti o provádění hmatových prvků stanoví příslušné normové hodnoty.“

Pro účely této vyhlášky se koridorem pro přecházení tramvajového pásu rozumí jakékoliv místo stavebně upravené pro přecházení tramvajové tratě, a to i v případě, že je v rámci tohoto koridoru překonáván také jízdní pruh. Při každém přecházení tramvajové trati je žádoucí zajistit nejvyšší možnou míru ochrany uživatele v dopravním prostoru, jakou lze prostřednictvím hmatových prvků v současnosti dosáhnout. Obdobně se postupuje též u koridorů pro přecházení tramvajového pásu, který je vybaven světelným a akustickým zařízením pro chodce. Důvodem je přepnutí signalizačního zařízení do nočního režimu nebo jeho porucha.

Ke způsobu provedení vlastního odsazení zdůrazňujeme, že hodnota 0.3 je zásadně nepodkročitelné minimum. Menší vzdálenost totiž nelze identifikovat bílou holí. Tolerance se připouští pouze ve prospěch zdůraznění tohoto odsazení. Konkrétně norma uvádí limitně rozmezí 0.3 - 0.5 m; viz třetí věta bodu 10.1.3.1.12 změny č. Z1 normy ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Odsazení v celé této délce se považuje za splnění vyhlášky.

Jako pracovní pomůcku je možné využít metodiku k vyhlášce č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb; viz její obrázky č. 111 až 113.

http://www.disparity.cz/index.asp?menu=759&record=4226

Pro úplnost uvádíme, že obrázek d5 v informativní příloze k normě ČSN 73 6425 - 1:2007 Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky, přestupní uzly a stanoviště – Část 1: Navrhování zastávek byl publikován ještě před účinností bezbariérové vyhlášky a od 18. 11. 2009 jej v aplikační praxi nelze použít.