Ve většině evropských zemí mají realitní zprostředkovatelé nastavena pravidla pro svou činnost zákonnými předpisy, které obvykle řeší nejen podmínky pro zahájení podnikání (odborné a profesní předpoklady), ale i samotný výkon činnost (podmínky nakládání s finančními prostředky klientů, zákonné pojištění apod.).

Česká republika se v tomto ohledu řadí spíše mezi výjimky, kdy dle analýzy Ministerstva pro místní rozvoj se v rámci posuzovaných zemí řadí společně s Rumunskem, Španělskem, Nizozemskem a Lotyšskem mezi 5 zemí, které nemají činnost realitních zprostředkovatelů legislativně upravenou (s výjimkou některých obecně platných předpisů). Zároveň má Česká republika ze všech zemí v uvedeném přehledu nejvyšší počet realitních zprostředkovatelů v přepočtu na počet obyvatel.

Většina ze sledovaných zemí požaduje splnění určité úrovně odborné způsobilosti. Jsou tedy stanoveny kvalifikační požadavky pro poskytování realitních služeb, a to v podobě stanoveného stupně či druhu vzdělání, a dále popř. složení odborné zkoušky, či absolvování odborné praxe nebo v podobě doložené praxe v poskytování realitních služeb, není-li splněna podmínka dosaženého stupně či druhu vzdělání. Požadavky na odbornost realitních zprostředkovatelů jsou v jednotlivých zemích nastaveny rozdílně i s ohledem na to, jaké kompetence jsou jim svěřeny. Dále jsou stanoveny obecné podmínky pro poskytování realitních služeb – např. zletilost, svéprávnost, bezúhonnost, bezdlužnost. Dalším společným znakem je povinnost sjednání pojištění profesní odpovědnosti, finanční záruky či jejich kombinace.

Podrobnější informace na toto téma naleznete v prezentaci, která je dostupná.