V období od 13. do 18. září 2024 zasáhla rozsáhlou část území ČR povodeň způsobená vydatnými dlouhotrvajícími srážkami. Extrémní povodňová situace způsobila velké materiální škody a vyžádala si několik lidských životů. 

Na území nejpostiženějších krajů byl hejtmany vyhlášen stav nebezpečí (obec s rozšířenou působnosti Frýdlant v Libereckém kraji, celé území Olomouckého kraje a Moravskoslezského kraje). Stav nebezpečí byl na území obce s rozšířenou působnosti Frýdlant v Libereckém kraji ukončen dne 18. 9. 2024. Na území Olomouckého kraje byl stav nebezpečí se souhlasem vlády opakovaně prodlužován do 12. 12. 2024 a na území Moravskoslezského kraje do 13. 12. 2024. 

Po skončení povodní a průběžně též při ukončování krizových stavů byla aktivována státní pomoc, která se zaměřuje na obnovu základních funkcí v postiženém území. Tento postup je dán zákonem č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území, a navazující vyhláškou Ministerstva financí (č. 186/2002 Sb., Vyhláška Ministerstva financí, kterou se stanoví náležitosti přehledu o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území postiženém živelní nebo jinou pohromou a vzor pověření osoby pověřené krajem zjišťováním údajů nutných pro zpracování tohoto přehledu). 

Podle této právní úpravy nejprve probíhá souhrnné zjišťování škod vzniklých krajům, obcím, právnickým i fyzickým osobám (nejedná se přitom o jakékoliv škody; sbírané údaje jsou definovány jako potřebné náklady k obnovení základních funkcí v území). V tom hrají nezastupitelnou roli kraje, které podle uvedeného zákona mají povinnost zjistit údaje o vzniklých škodách (a to prostřednictvím oslovení především obcí, ale i dalších dotčených subjektů a osob, a prostřednictvím pověřených osob) a vyčíslit předběžný odhad nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území. 

MMR ve spolupráci s MF a s dalšími resorty z těchto podkladů připravilo návrh Strategie obnovy území, kterou bylo povinno předložit vládě v termínu do 20 dnů od ukončení krizového stavu.
 
Strategie obnovy území je rámcem, který stanovuje cíle obnovy území, vymezuje relevantní nástroje a alokuje zdroje. Obsahuje především vymezení území, stanovení cílů obnovy, včetně jejich prioritizace, výčet resortů, které se na pomoci podílejí, objem finančních prostředků pro uvedené resorty, vymezení forem státní pomoci (dotační programy, úvěry apod.), koordinační mechanismus. 

Strategii obnovy území zasaženého zářijovou povodní schválila vláda 18. prosince 2024.