Jaká je teď v postižených místech situace?
Do míst i s dalšími členy vlády pravidelně jezdím – hned po jmenování ministrem jsem byl na Jesenicku a na konci října jsme navštívili Krnov. Nebudu tvrdit, že situace na místě je růžová. Škody, které povodeň napáchala, jsou obrovské a viditelné na každém kroku. Proto na postižená místa jezdíme a zjišťujeme, co teď obyvatelé potřebují ze všeho nejvíce a s čím jim můžeme pomoci.
Co teď zasažené oblasti nejvíce potřebují?
Blíží se zima, a především do horských oblastí Jeseníku a okolí přijde dříve než jinam. Mnohé z domů jsou neobyvatelné a není možné stihnout jejich rekonstrukci. Navíc by to bylo i zbytečné, protože by čerstvě zrekonstruované domy navlhly a na jaře by se muselo začít s opravami znovu. Proto je teď pro spoustu lidí hlavní to, jak a kde přečkat zimu. Z toho důvodu jsme připravili program podpory Živel 4, ve kterém mohou obce žádat například o peníze na přechodné modulární ubytování nebo na zázemí pro základní a mateřské školy.
Jaké jsou další plány?
O tom je teď trochu předčasné hovořit. V některých obcích ještě stále probíhá odklízení zničeného majetku a sčítání škod. Zásadním je konec nouzového režimu, ke kterému mělo dojít v Moravskoslezském kraji a Olomouckém kraji uprostřed listopadu. Nicméně starostové z Jesenicka a Šumperska požádali o jeho prodloužení o další měsíc a my jsme jim samozřejmě vyhověli, takže v té nejvíce zasažené oblasti se teď bavíme o 12. prosinci. Do 20 dní od ukončení tohoto stavu nouze pak za MMR předložím Strategii obnovy zasažených území, kterou už pochopitelně s týmem připravujeme, ale na její zhotovení budeme potřebovat přesné podklady po celkovém sečtení škod.
Proč je stav nouze pro místní starosty tak důležitý? Nebylo by pro ně naopak lepší jej co nejdříve ukončit a pracovat právě ve „standardním“ režimu?
Jde hlavně o veřejné zakázky. Za standardních podmínek by musely obce každého dodavatele soutěžit, aby předcházely předraženým investicím nebo neodbornému zpracování. Zároveň by musely hlásit a administrovat každou změnu v zadávacích parametrech. Takto mohou zakázky zadávat napřímo lokálním dodavatelům s minimální administrativní zátěží.
Je to opravdu tak zásadní výhoda? Není tím pádem na místě něco dělat se systémem zadávání zakázek?
Vycházím přímo z toho, co mi řekli starostové, takže určitě ano. Je to pro ně velká pomoc, protože je těžké odhadovat, kolik materiálu bude na opravy jednotlivých komunikací, břehů řek apod. reálně potřeba. Vznikají tam vícepráce, je nezbytné pronajímat si těžkou techniku. Ve stavu nebezpečí vše domluvíte podle situace a věci se rychle hýbou kupředu. Veřejné zakázky se snažíme starostům zjednodušit i mimo krizové stavy. Podporujeme například zvýšení limitů u zakázek malého rozsahu. Zhruba dvacet let se neměnily a dnes už ty stávající třeba u stavebních prací zkrátka nestačí.
Dá se udělat ještě něco pro to, abyste obcím takříkajíc zjednodušili život?
Vnímáme, že právě administrace různých projektů a žádostí o podporu může být pro obce, které měly často vyplavené i svoje úřady, problematická. Na to v současnosti reaguje Centrum pro regionální rozvoj, které nabízí své mobilní týmy. Ty na požádání jezdí do vybraných lokalit a pomáhají s přípravou různých projektů a administrací žádostí.
Říkal jste, že dalším krokem bude schválení Strategie obnovy. Ví se už, co bude po ní? Jaké formy podpory budou k dispozici?
V současné době jsou v přípravě programy Živel 1 a Živel 3, jejich detailní podmínky ale budou jisté právě až po dokončení strategie. Živel 1 bude zaměřený na obnovu obecního majetku a infrastruktury v krajích, kde byl vyhlášen stav nebezpečí, a Živel 3 bude pomáhat zasaženým domácnostem s obnovou bydlení. Obecně půjde o dotace a půjčky s minimálním úrokem.
Je něco, co teď mohou udělat sami lidé?
Materiální podpory se v prvních dnech a týdnech po povodních sešlo obrovské množství, a to hlavně od občanů. Všem, kteří takto přispěli, bych chtěl moc poděkovat. V současné době už ale potřeba není. Co ale lidé mohou dělat kontinuálně, je přispívat finančně. Ideálně prostřednictvím ověřených služeb, kterými jsou například Člověk v tísni nebo Charita ČR.

Časopis REGIONY přináší pravidelnou dávku inspirace a informací – rozhovory se zajímavými osobnostmi, reportáže z projektů podpořených evropskými dotacemi, poradenství k veřejným zakázkám a mnoho dalších zajímavých témat.