Předložená zpráva poskytuje předběžné vyhodnocení poznatků a zejména doporučení vyplývající z povodně pro potřeby vlády ČR a veřejné správy, které lze uplatnit při obnově území a přípravě na další povodně a přírodní katastrofy. Vybrali jsme z ní Shrnutí a poznatky, a také ji naleznete celou jako přílohu dole pod textem.   

(zdroj a další informace na webu ČHMÚ) 

Shrnutí a poznatky
(1) Tlaková níže Boris postoupila ze Středomoří nad střední Evropu, kde svůj postup zastavila v důsledku blokace pohybu tlakové výše nad východní Evropou. Na frontálním rozhraní tlakové níže docházelo k intenzivní srážkové činnosti. Jednalo se o stejný mechanismus vzniku povodně jako při jiných velkých povodních např. 1997, 2002.
(2) Za šestidenní období 11. až 16. 9. 2024 dosáhly sumy srážek extrémních hodnot zejména v Jeseníkách. Za uvedené období na stanici Loučná nad Desnou, Švýcárna napršelo 704,2 mm, přičemž dne 14. 9. zde byl zaznamenán absolutní denní srážkový rekord pro území České republiky – 385,6 mm. Doba opakování těchto úhrnů dle statistického vyhodnocení na řadě stanic přesáhla 200 let.
(3) Nízké počáteční nasycení půdy oddálilo nástup povodně a zejména v méně zasažených oblastech výrazně zmírnilo její průběh, a tudíž i následky. Výrazný vzestup hladin vodních toků začal až po vypadnutí 60–100 mm srážek. Potvrdilo se, že suchá půda dokáže pojmout značné množství vody, a výrazně zmenšuje riziko vzniku povodní.
(4) Přesto extrémní povodňová reakce přesahující výrazně úroveň 100leté povodně nastala zejména na přítocích Kladské Nisy (Bělá, Vidnávka), v povodí Opavy, na horní Moravě, Novohradce či Veličce a některých dalších menších tocích. Další toky v zasažených oblastech dosáhly rovněž velkých dob opakování.
(5) Na nejvíce postižených povodích došlo v důsledku značné kinetické síly povodňového průtoku k významným škodám, k výraznému přemodelování koryt a inundačního území podél toků. Na dolních tocích došlo k výrazným rozlivům. V některých případech došlo též k přetečení a rozplavení ochranných protipovodňových hrází.
(6) Výjimečná shoda podkladů pro předpovědi umožnila vydání informací a výstrahy, která signalizovala extrémní míru ohrožení s výrazným předstihem a tím vedla ke včasné aktivaci jednotlivých aktérů systému ochrany před povodněmi a provedení přípravných aktivit ke zvládnutí povodně.
(7) V reakci na výstrahu došlo k bezprecedentnímu uvolnění prostoru pro transformaci povodně ve vodních nádržích. Díky tomu došlo k efektivní transformaci průtoku, která v některých případech dosáhla až 80 %, a tím k ochraně území pod vodními díly. Vodní nádrže a manipulace v nich tak byly zásadním prvkem operativního zvládání takto extrémní povodně. Nedošlo k ohrožení bezpečnosti významných vodních děl.
(8) Velikost povodně vyčerpala retenční schopnost povodí, plošných protipovodňových opatření a přirozenou kapacitu koryt. Ochrana sídel tak byla zajištěna pouze tam, kde proběhla realizace technických protipovodňových opatření o dostatečné kapacitě. Potvrdila se tak nutnost realizace souboru všech typů opatření – technických, organizačních i přírodě blízkých, jejichž uplatnění v průběhu povodně a v závislosti na její velikosti není vzájemně zastupitelné.
(9) Došlo k aktivaci povodňových a případně krizových orgánů na všech úrovních. Zapojeny byly některé ze složek Integrovaného záchranného systému, včetně Armády České republiky. V Moravskoslezském kraji, v Olomouckém kraji a krátkodobě i Libereckém kraji pro území obce s rozšířenou působností Frýdlant byl vyhlášen stav nebezpečí.
(10) Státní orgány úspěšně aktivovaly a v průběhu přípravy na povodeň, při jejím okamžitém zvládání a při obnově zajišťovaly krizovou komunikaci s jednotícím heslem #SpolecneToZvladneme.
(11) Vysoká připravenost složek integrovaného záchranného systému, neziskových a dobrovolnických organizací se projevila zejména v efektivních přípravných zabezpečovacích pracích. Účinné bylo zapojení Armády České republiky do záchranných prací a odstraňování následků povodně. Potvrdila se funkčnost stávajícího nastavení systému krizového řízení se zapojením krajů, Hasičských záchranných sborů krajů a jejich operačních a informačních středisek a koordinační rolí Ministerstva vnitra. Rychlé a efektivní nasazení leteckých prostředků Letecké služby Policie České republiky a Armády České republiky pro záchranu osob přispělo ke snížení dopadu povodně na ztráty na životech osob. Byla potvrzena potřeba vytvoření páteřní sítě s leteckou technikou Letecké služby Policie České republiky Praha – Brno – Ostrava doplněnou o vrtulníky z programů rescEU. Byla nastavena efektivní komunikace v rámci příhraniční spolupráce hasičských sborů jak ve fázi před povodní, tak během povodně včetně možnosti sdílení příhraniční pomoci a využití pomoci v rámci Mechanismů civilní ochrany.
(12) Celková výše škod dosud nemohla být vyčíslena z důvodu trvání stavu nebezpečí v nejvíce postižených oblastech a tím pokračujícímu procesu jejich evidence. Zjevný je však problém značného množství budov a majetku v údolí vodních toků, který je exponován vůči extrémním povodním.
(13) Ukazuje se, že významná zranitelnost společnosti spočívá v závislosti na dostupnosti dodávek elektrické energie a mobilních telekomunikačních sítí. Dále je nutné podporovat individuální schopnost zvládání krizových situací jednotlivci a komunitami.
(14) Předkládaná předběžná zpráva shrnuje doposud zpracované výsledky, které budou dopracovány a dále rozšířeny v průběhu roku 2025 na základě pokračujícího sběru informací a dat a jejich vyhodnocení a které budou prezentovány v podobě závěrečné zprávy Vyhodnocení povodně v září 2024 do konce roku 2025.