Současné složité energetické situaci se v úvodním slovu věnovala Leona Gergelová Šteigrová, náměstkyně ministra pro místní rozvoj, která má pohřebnictví ve své kompetenci. Připomněla, že díky platnému vládnímu nařízení, které stanovuje pravidla pro zastropování cen energií, stát pomůže zmírnit dopady vysokých cen elektřiny a plynu nejen domácnostem, ale také malým a středním podnikům, mezi něž patří i subjekty podnikající v pohřebnictví. Zmínila také skutečnost, že Ministerstvo financí cenovým výměrem č. 06/2022 provedlo zásadní deregulaci cen služeb poskytovaných krematorii. Cenu pohřbu žehem tak mohou provozovatelé krematorií stanovit od nového roku bez jakéhokoli omezení ze strany státu a bude záležet výhradně jen na krajích či městech a obcích, zda se na svém území rozhodnou nastavit maximální cenu kremačních služeb.
Pomoc truchlícím rodičům
V úvodním slově paní náměstkyně Leony Gergelové Šteigrové zazněla také informace o vládním návrhu novely zákona o státní sociální podpoře. Podle této novely by měli mít otcové mrtvě narozených dětí či plodů po potratu nárok na 14denní dovolenou, během níž by se mohli lépe vypořádat se smrtí očekávaného dítěte a být oporou matce. Součástí návrhu je mimo jiné i nárok ve výši 5 000 korun na pohřebné za vypravení pohřbu plodu po potratu.
Díky spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí má MMR k dispozici statistické údaje za rok 2021, které se k tématu mrtvě narozených váží. Pohřebné bylo v roce 2021 vyplaceno 125 pozůstalým po mrtvě narozených dětech. Ze statistiky MMR zároveň vyplývá, že 75 mrtvě narozených dětí v témže roce bylo pohřbeno obcemi v rámci sociálních pohřbů. Mrtvě narozených však bylo podle Českého statistického úřadu celkem 404. Lze proto předpokládat, že zhruba polovina těchto dětí nebyla nikým pohřbena. Nabízí se otázka: Jak je možné, že pět let po novele zákona o pohřebnictví nemocnice a gynekologie nezměnily své praktiky a mrtvě narozené děti obcím nepředávají k pohřbení? Jsou to nejen krajské úřady a krajské hygienické stanice, ale také pohřební služby, které by se měly zajímat o způsob, jakým jsou v nemocnicích uchovávány ostatky plodů po potratu a těla mrtvě narozených dětí, které by měly kontrolovat, zda jsou po 96 hodinách řádně odděleny od anatomicko-patologického odpadu a zda s nimi personál nemocnice, a zvláště patologického oddělení zacházejí s úctou, která zemřelým náleží.
Sociální pohřby nezajišťují jen obce
S dlouhodobými statistkami z agendy sociálních pohřbů seznámili přítomné Ivana Kubíčková, zástupkyně Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) a Tomáš Kotrlý z MMR. Shodli se na tom, že průměrná cena sociálního pohřbu za posledních šest let je stejná, ať je jeho vypravitelem obec nebo jiná právnická či fyzická osoba. ÚZSVM nejvíce pohřbů od roku 2016 refunduje překvapivě nikoli obcím (806x), ale právnickým či fyzickým osobám (957x), které se nestaly dědici (typicky přítel, kolega, soused, zaměstnavatel nebo domov pro seniory).
Na konzultačním dni vystoupili rovněž zástupci Ministerstva zdravotnictví, Sdružení místních samospráv, Městské části Brno-sever a spolku Poslední stopa, který se zabývá tzv. zeleným pohřebnictvím. Na architekturu hřbitovů se zaměřil architekt Filip Ditrich, který své vystoupení doprovodil poutavou prezentací špatné a dobré praxe při plánování hřbitovních areálů.
Prezentace z konzultačního dne, které autoři poskytli MMR, naleznete zde (zip soubor 5 MB) a zde (prezentace ing. arch. Ditricha - pdf 759 MB).