Na Ministerstvo pro místní rozvoj se obrátil se stížností majitel renomované pohřební služby, který si dle příkazu vypravitele pohřbu jel pro tělo zemřelého do jednoho zdravotnického zařízení ve Středočeském kraji, jež z části funguje jako léčebna dlouhodobě nemocných. Poté, co v nemocnici informoval, že si hodlá tělo odvézt, mu bylo řečeno, že zařízení má v tomto směru uzavřenou smlouvu s jinou pohřební službou. Ostatní pohřební ústavy musejí při zajištění odvozu těla zemřelého zaplatit poplatky 500 Kč za vjezd a 100 korun navíc za každého ze členů posádky. Žádosti stěžovatele, aby mu byl předložen ceník, nebylo vyhověno. Nabyl proto dojmu, že žádný takovýto dokument neexistuje. Domnívá se, že jde o nekalou praktiku. Všechny výše uvedené „ad hoc“ poplatky, které zvýhodňují pouze smluvní pohřební službu, nakonec zaplatí pozůstalá rodina.

Porušení cenových předpisů

Ministerstvo pro místní rozvoj není oprávněno v těchto záležitostech konat, proto požádalo o pomoc Ministerstvo financí (MF). To po detailním posouzení popsaných praktik dospělo k následujícímu závěru: Samotné možné zpoplatnění/omezení vjezdu pohřební služby do nemocnice není věcí cenové regulace. Z pohledu MF se jedná o tržní vztahy. Odmítnutí předložení ceníku, tj. neinformování o ceně, lze pokládat za porušením cenových předpisů. MF proto doporučuje stěžovateli, aby se obrátil na příslušný městský úřad, neboť tuto problematiku obec standardně řeší, případně může oslovit i Specializovaný finanční úřad. Před těmito kroky MF doporučuje, aby si stěžovatel zajistil podklady, které mohou sloužit jako důkaz dokládající jednání nemocnice. Ministerstvo pro místní rozvoj požádalo o stanovisko i Českou obchodní inspekci, která ve své odpovědi uvedla: „… v případě popisovaného jednání se může jednat o formu nekalé soutěže, jejíž pojmové znaky upravuje ustanovení § 2976 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.“ V předmětné věci tedy podstatu kritizovaného jednání upravuje ta část občanskoprávního předpisu, jejíž dodržování musí vymáhat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Poškozená pohřební služba, ale i další pohřební ústavy, které se nechtějí s nastolenými praktikami smířit, mají žalobní právo. Po nemocnici lze požadovat, aby se nekalé soutěže zdržela nebo aby odstranila závadný stav. Dále lze po ní požadovat přiměřené zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení.