Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) dozoruje dodržování povinností stanovených zákonem č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V této činnosti není samo. Nad povinnostmi vyplývajícími z určitých paragrafů zákona o pohřebnictví bdí krajské hygienické stanice, krajské a příslušné živnostenské úřady. Do některých kontrol bývají zapojeny finanční úřady i Česká obchodní inspekce. Přesto, jak ukazují předběžné analýzy, MMR vykazuje nejvíce „zásahů do černého“.

Nešetrné chování k pozůstalým

Nejproblematičtějším ze strany provozovatelů pohřebních a kremačních služeb je dodržování paragrafu 7 odst. 1 písm. a) a písm. c), u krematorií pak § 14 odst. 3 písm. a), c) a d). Stručně řečeno: Někteří provozovatelé dostatečně nehledí na pietní jednání s pozůstalými a chovají se nešetrně k jejich citům. Dokonce i po intervenci příslušných orgánů se odmítají za své nemorální vystupování pozůstalým omluvit. Jsou například schopni zrušit pietní rozloučení těsně před jeho začátkem pouze z důvodu malicherné administrativní záležitosti, kterou zákon o pohřebnictví vůbec nezná. Nebo vyvést matku zemřelého syna z obřadní síně jen proto, že si to bývalá snacha v roli vypravitelky pohřbu přála. Do očí bijící je pak zadržování těla zemřelého jako rukojmího, dokud rodina nezaplatí poplatek za přechodné uložení.

Vypravitelé, využívejte své právo!

Stává se, že těla zemřelých provozovatelé neukládají do konečné rakve, ale použijí transportní nebo obdobnou schránu lišící se vzhledem i cenou od té, kterou zesnulému objednal vypravitel pohřbu. V ojedinělých případech bývají těla v rakvi určená k pohřbení neupravená a neoděná do šatů poskytnutých pozůstalými. Leckdy jsou bez pádného důvodu těla vkládána do neekologických a neestetických vaků. V této souvislosti MMR připomíná vypravitelům pohřbení, že mají právo zkontrolovat odvedené služby, tedy ověřit, zda je jejich zesnulý blízký umytý, učesaný, oblečený a důstojně uložený do objednané rakve bez vaku. Toto právo mají všichni blízcí se souhlasem vypravitele pohřbu, tedy nejen ti, kteří podepisují objednávku na vystavení těla zemřelého před smutečním obřadem nebo během něj.

Přísně tajné provozovny a chybná evidence

K častým nešvarům, s nimiž se kontroloři MMR setkávají, se řadí anonymita provozoven pohřebních služeb, které se často zcela bez označení skrývají na soukromých zahradách či dvorcích. Krematoria kupříkladu nevedou jednu evidenci pro žehy a druhou pro spaly odpadů, ale obojí zapisují do seznamu v souvislé řadě, přestože u každého z těchto úkonů je stanovena jiná výše DPH a vztahuje se na ně odlišná legislativa.

Pomoc v krizi

Nutno připomenout, že v době, kdy docházelo v důsledku šíření onemocnění covid-19 k nadprůměrnému nárůstu počtu zemřelých a krematoria a pohřební služby procházely náročným obdobím, MMR terénní kontroly z pochopitelných důvodů neprovádělo. Naopak se aktivně zapojilo do monitorování kapacit kremačních pecí a podílelo se na koordinaci převozu těl zemřelých k žehu do zařízení s volnou kapacitou. Napomohlo také tomu, že právě v této krizové době se otevřelo 28. krematorium v ČR se dvěma velkokapacitními pecemi.