V minulém roce byl po zhruba 10 letech nepřetržitého růstu zaznamenán v důsledku pandemie COVID-19 významný pokles příjezdů. Celkový počet hostů ubytovaných v HUZ dle ČSÚ dosáhl 10,8 milionu osob, což bylo o 11,2 milionu osob méně než v roce 2019 (meziroční pokles o 51 %). Ubytovaných cizinců v ČR bylo takřka 2,8 mil. osob (pokles o 74,4 %). Domácích hostů se ubytovalo téměř 8 milionů, tedy o 28 % méně, než v předchozím roce. V důsledku pandemie tak všechny zdrojové zahraniční trhy zůstaly v absolutních počtech hluboko pod skvělými výsledky minulých let. Nejdůležitější zdrojovou zemí z pohledu zahraničních příjezdů zůstalo nadále Německo (819 tisíc hostů, pokles o 61 %). Druhé v pořadí bylo Polsko s 287 tisíci příjezdy (pokles o 57 %) a třetí příčka patřila Slovensku, odkud přijelo 274 tisíc hostů (pokles o 63 %). Příjezdy ze vzdálenějších destinací klesly nejvýrazněji, např. turistů z Číny se ubytovalo pouze 6,4 % oproti roku 2019.
 

II. Samotné hotely
V roce 2020 klesla návštěvnost českých hotelů vzhledem k pandemii COVID-19 o 61 %, z toho u cizinců o 76 % a u tuzemských hostů „jen“ o 36 %. Menší propad u tuzemců byl v minulém roce způsoben omezeními vycestovat ale především i marketingovou a další podporou domácího cestovního ruchu. V lednu a únoru minulého roku byla situace zatím dobrá a došlo ještě k meziročnímu nárůstu počtu příjezdů hostů do českých hotelů. Situace se dle ČSÚ dramaticky zhoršila v období březen-květen 2020 s největším propadem v dubnu, což pravděpodobně souviselo s  tzv. první vlnou pandemie. V letních měsících však vzhledem k určitému uvolnění došlo k významnému absolutnímu nárůstu příjezdů oproti jarním měsícům, a to především díky tuzemské klientele. Celkově došlo během července – září 2002 k meziročnímu poklesu celkových příjezdů „jen“ o cca 40 %. U samotných tuzemců však k nárůstu o 13 %. Letní měsíce tedy v případě turismu významně přispěly ke zmírnění celoročního dopadu pandemie. Od října se však situace opět velmi zhoršila v souvislosti s tzv. druhou vlnou pandemie a navazujícími bezpečnostními opatřeními.
 

III. Lázeňská ubytovací zařízení
V 1. čtvrtletí nebyl pokles v ČR ani v Karlovarském kraji, který v lázeňském průmyslu představuje významnější místo, než celý zbytek republiky, příliš znát, nicméně ve 2. čtvrtletí v důsledku pandemie došlo k výraznému meziročnímu poklesu návštěvnosti. Ve 3. čtvrtletí, kdy začal být realizován program COVID-Lázně, však byl naopak vykázán velký nárůst návštěvníků lázeňských zařízení proti předchozímu čtvrtletí. Především se však jednalo o tuzemské hosty. Vliv programu COVID-Lázně byl tak nepopíratelný. V případě celé České republiky dokonce bylo ve 3. čtvrtletí meziročně o 63 tisíc (resp. o 46 %) tuzemských lázeňských hostů více, nicméně celkové výdaje průměrného zahraničního lázeňského hosta budou pravděpodobně vyšší, než hosta tuzemského. Ve 4. čtvrtletí 2020 však v lázeňském průmyslu došlo dle údajů ČSÚ k opětovnému významnému meziročnímu poklesu příjezdu hostů do lázeňských zařízení.
Celkově za minulý rok bylo v lázeňských ubytovacích zařízeních ČR dle ČSÚ ubytováno celkem 528 tis. hostů (pokles proti roku 2019 o 40 %), z toho 139 tis. cizinců (pokles o 65 %) a téměř 390 tis. tuzemců (pokles „jen“ o 19 %). Rezidenti tak významně snížili celkový propad našeho lázeňského průmyslu.

IV. Celosvětový vývoj v roce 2020

Podle UNWTO a ČSÚ klesl v loňském roce mezinárodní počet příjezdů o 74 %. Omezení pohybu obyvatelstva přes hranice, zdravotní restrikce a četná bezpečnostní opatření postihla všechny kontinenty. Po světě cestovalo o miliardu lidí méně, zhruba polovina tohoto úbytku připadla na Evropu. Propad mezinárodních příjmů z cestovního ruchu může dosáhnout až 1,3 bilionu dolarů, což je jedenáctkrát více než v době ekonomické recese v letech 2008 a 2009.