V absolutní výši se jednalo o téměř 17,2 mil. osob, z toho 8,7 mil. zahraničních a 8,5 mil. tuzemských hostů. Nejvýznamnější absolutní nárůst příjezdů do hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) byl zaznamenán u turistů  z Německa, Číny, Slovenska, USA, J. Koreje a Spojeného království. 

Projevil se významný souběh krátkodobých i dlouhodobých pozitivních faktorů na příjezdový i domácí cestovní ruch.
Z krátkodobých faktorů jmenujme alespoň velké sportovní a kulturní akce roku 2015 (MS v ledním hokeji, ME ve fotbale do 21 let, halové ME v atletice, Plzeň – evropské město kultury), vývoj kurzu koruny k euru v rámci devizových intervencí ČNB a v případě Číny i intenzivní prohlubování spolupráce v cestovním ruchu mezi oběma zeměmi (otevření přímé letecké linky Praha – Peking, příprava linky Praha - Šanghaj, asijské filmy točené v posledních letech v Praze apod.).

Z dlouhodobých faktorů jde především o rostoucí poptávku jak většiny klasických zdrojových zemí západní i střední Evropy, tak i asijských trhů (zmíněná Čína, J. Korea) a dále o pověst České republiky jako jedné z nejbezpečnějších destinací.

Dřívější obava z prudkého poklesu zájmu občanů Ruské federace o Českou republiku jako jednu ze zemí EU, byla prozatím zažehnána. Pokles Rusů byl více než nahrazen rostoucí poptávkou po České republice v Evropě, Asii i v jiných částech světa. Velmi potěšitelný byl především prudký nárůst příjezdů z Německa, které v nedávné době spíše stagnovaly. Je to obrat dobrým směrem, neboť Německo pro nás pravděpodobně bude vždy představovat nejvýznamnější zdrojovou zemi.

Otázkou je, zda budou turisty z ostatních konců světa nahrazeny i vysoké útraty movité ruské klientely. Dle údajů šetření příjezdového cestovního ruchu činily výdaje spojené s návštěvnou ČR u ruského turisty v posledních letech okolo 4 000 Kč (osoba/den), kdežto výdaje Němce jen cca 1 900 Kč, Slováka okolo 1 000 Kč, Číňana 3 500 - 4 000 Kč a Jihokorejce 4 000 - 5 000 Kč (vše turisté - osoba/den).

U zahraničních turistů byla tradičně nejnavštěvovanějším krajem Praha (5 679 602 příjezdů, + 6,9 %), dále Karlovarský kraj (541 tis. příjezdů, + 4,6 %) – lázeňský region dříve oblíbený především u významné ruské klientely, v současné době nejnavštěvovanější Němci a asijskými hosty. Na třetím místě se umístil Jihomoravský kraj (492 tis. příjezdů, nicméně s meziročním poklesem 4,3 %). Nejvyšší nárůst oproti roku 2014 však byl dosažen v krajích Královéhradeckém (+ 16,6 %), Ústeckém (+ 15,9 %) a Plzeňském (+15,7 %), jehož metropole byla ve zmíněném roce evropským městem kultury.

Češi nejvíce využívali ubytování v již zmíněném kraji Jihomoravském (1 043 681 příjezdů, +12,3 %), dále v Jihočeském (928 tis. příjezdů, + 14,4 %) a v hlavním městě (894 tis. příjezdů, +10,5 %). K nejvyššímu meziročnímu nárůstu však došlo v  již zmíněném kraji Karlovarském (+ 23,3 %), Královéhradeckém (+ 19,3 %) a Libereckém (+ 17,8 %).


zpracovalo MMR ČR dle údajů ČSÚ z 9. 2. 2016

Další informace: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr
                              https://www.czso.cz/csu/czso/cri/cestovni-ruch-4-ctvrtleti-2015