EU 2010.ES                           
Španělské předsednictví Evropské Unie  
NÁVRH MADRIDSKÉ DEKLARACE VYHLÁŠENÉ NA NEFORMÁLNÍ SCHŮZI MINISTRŮ CESTOVNÍHO RUCHU POD ŠPANĚLSKÝM PŘEDSEDNITVÍM, KONANÉ V DUBNU 2010 V MADRIDU POD HESLEM „SMĚŘOVÁNÍ K SOCIÁLNĚ ODPOVĚDNÉMU MODELU CESTOVNÍHO RUCHU“   Vstup v platnost Lisabonské smlouvy představuje mezník cestovního ruchu, klíčového ekonomického sektoru EU, jenž se významně podílí na HDP EU a vytváří pracovní místa a bohatství členských států. Lisabonská smlouva potvrzuje důležitost cestovního ruchu a poprvé uděluje Evropské unii zvláštní pravomoc v této oblasti a umožňuje přijímání rozhodnutí prostou většinou (Kapitola XXII Cestovní ruch, Článek 195). V Článku 195 a) a b) předvídá Lisabonská smlouva možnost, aby Unie „doplnila opatření členských států v sektoru cestovního ruchu, zvláště podporou konkurenceschopnosti podnikání v tomto sektoru.“ Zaváděním konkrétních opatření zaměřených na podporu vytváření příznivého prostředí pro rozvoj podnikání v tomto sektoru a na podporu spolupráce mezi členskými státy, zvláště výměnou dobré praxe, se průmysl cestovního ruchu může nepřímo podílet na strategii „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní, udržitelný růst podporující začlenění“ a na posílení koncepce evropského občanství. V souladu s cíli strategie Evropa 2020 a konkrétními cíli vlajkové iniciativy zaměřené na „průmyslovou politiku pro éru globalizace“ je zvláště důležité zvýšit konkurenceschopnost sektoru cestovního ruchu.  

Schůze ministrů T20, jež se konala ve dnech 22-24. února 2010 v Johannesburgu, Jihoafrická republika, zdůraznila důležitost cestovního ruchu a jeho potenciálního podílu na globálním plánu, zvláště na procesu podpory ekonomického oživení a transformace zaměřené na zelenější a udržitelnější ekonomiku. Společné závěrečné komuniké T20 vyslalo jasnou zprávu a výzvu k posílení spolupráce a společného úsilí, za účelem vybudování silnějšího, udržitelnějšího a odpovědnějšího sektoru cestovního ruchu.  

V posledních několika letech se cestovní ruch podstatně změnil, mimo jiné z důvodu globalizace ekonomiky, transformace leteckého průmyslu prostřednictvím rozvoje nízkonákladových společností na evropském trhu, technologické revoluce spojené s Internetem, rostoucí důležitosti individuální organizace zájezdů a následného snížení zprostředkování aktivit cestovního ruchu.  

Evropský průmysl cestovního ruchu čelí výzvě udržení a posílení své pozice ve stále konkurenčnějším světě, kdy se konkurenty stávají skutečně silné trhy, jakož i poskytovatelé nových návštěvníků.  

Cestovní ruch je sektorem horizontální povahy, jenž je ovlivňován mnoha politikami a opatřeními Evropských společenství týkajících se takových oblastí jako je doprava, životní prostředí, nové informační a telekomunikační technologie, rozvoj venkova, ochrana spotřebitelů, energetika nebo daně, jež mají přímý dopad na průmysl cestovního ruchu, ačkoli při rozhodování nejsou vždy zohledňovány zájmy cestovního ruchu. Proto je velmi důležitá důsledná koordinace těchto politik Společenství a holistický přístup.  

Dochází k interakcím mezi aktivitami cestovního ruchu a evropskými politikami, jež mají přímý nebo nepřímý vliv na konkurenceschopnost. Evropská unie musí vzít tyto interakce v úvahu a podporovat evropskou konkurenceschopnost v globalizovaném světě, prostřednictvím spolupráce členských států a finančních i nefinančních nástrojů svých politik ve prospěch cestovního ruchu.  

Udržení konkurenceschopnosti evropského průmyslu cestovního ruchu vyžaduje strategii vycházející z dokonalosti cestovního ruchu, které napomáhá vznik sítí odborníků a destinací umožňujících vytváření, sdílení a šíření znalostí, inovací, výzkumu a technologického rozvoje.  

Průmysl cestovního ruchu v Evropě sestává hlavně z malých a středních podniků (SMEs). Proto je zásadně důležité umožnit sektoru cestovního ruchu lepší přístup k nástrojům, které mohou napomoci zlepšení jeho ekonomických výsledků a posílení jeho konkurenceschopnosti, což nám zároveň umožňuje zvýšit jeho podíl na udržitelném rozvoji a tím podpořit vytváření pracovních míst a bohatství, za podpory aktivní účasti společností a ekonomických a sociálních činitelů.   Pro průmysl cestovního ruchu je zásadně důležitá sociální odpovědnost firem, ke které je třeba přihlížet při turistických aktivitách a praxi na úrovni destinací, podniků i turistů.  

Rovněž je důležité zvýšení veřejné informovanosti a podpory odpovědných postojů evropských turistů, za účelem zvýšení poptávky po odpovědných turistických produktech a službách v Evropě.  

Pro účely „Sdělení o obnově politického rámce cestovního ruchu EU“, které má Komise předložit Radě EU, schůze ministrů cestovního ruchu v Madridu vyzývá Komisi, aby vzala v úvahu důležitost následujících opatření:  

1. Předložení konsolidovaného rámce politiky cestovního ruchu EU, v souladu s ustanoveními Lisabonské smlouvy, podpora vytváření příznivého prostředí pro rozvoj podnikání v tomto sektoru a podpora spolupráce mezi členskými státy, zvláště prostřednictvím výměny dobré praxe. Cílem tohoto rámce by měla být zvláště podpora, koordinace a doplnění opatření přijatých v členských státech prostřednictvím iniciativ, jež mají evropské nebo alespoň mezinárodní rozměry a vysokou přidanou hodnotu, v porovnání s čistě regionálními nebo národními iniciativami. Proto jakákoli společná koncepce koordinace aktivit Komise a členských států vychází ze zásady subsidiarity.  

2. Optimalizace jejího úsilí s cílem začlenit cestovní ruch do politik Společenství a zajistit přiměřenou koordinaci různých politických iniciativ, jež mohou mít dopad na cestovní ruch. Rovněž zajistit, aby cestovní ruch byl řádně zohledňován v hlavních finančních nástrojích EU (Strukturální fondy, Evropský fond pro rozvoj venkova, Rámcový program výzkumu, atd. Kromě toho musí Komise konsolidovat současné rozpočtová opatření používaná v rámci podpory a koordinace iniciativ cestovního ruchu, na základě systematického komplexního finančního rámce pro cestovní ruch.  

3. Podpora přístupu k dovoleným pro skupiny se sníženou mobilitou nebo skupiny, jež jsou sociálně anebo ekonomicky znevýhodněné. Zároveň podpora lepšího a delšího využívání turistických infrastruktur, udržení turistických aktivit v regionech po delší období a posílení pocitu evropského občanství.  

4. Zvýšení informovanosti o důležitosti inovací, výzkumu a informačních a telekomunikačních technologií pro konkurenceschopnost průmyslu cestovního ruchu EU, zvláště v kontextu globalizovaného ekonomického prostředí, charakterizovaného zvyšujícími se schopnostmi výběru dobře informovaných klientů a závratným technologickým rozvojem.  

5. Začlenění udržitelnosti do sektorů souvisejících s cestovním ruchem (mj. doprava, pevný odpad, čištění odpadních vod) a vytvoření znalostních sítí, za účelem výměny informací a technologií a šíření nejlepší praxe využitelné v průmyslu cestovního ruchu.  

6. Zmírnění zbytečných překážek možností růstu cestovního ruchu v Evropě souvisejících s nově vznikajícími trhy.  

7. Posílení image a viditelnosti Evropy v hlavních třetích zemích, prostřednictvím společných opatření, jež mohou vytvářet přidanou hodnotu již existujících národních propagačních aktivit.  

Členské státy prohlašují, že si přejí:  

1. Účastnit se realizace nového konsolidovaného politického rámce cestovního ruchu EU, jenž má být vytvořen na základě Lisabonské smlouvy, v souladu se zásadou subsidiarity.  

2. Podporovat odpovědný a etický cestovní ruch, zvláště ekologickou, kulturní a ekonomickou udržitelnost cestovního ruchu.  

3. Zvýšit informovanost o důležitosti znalostí a inovací v oblasti cestovního ruchu, posílit využívání nových technologií veřejnými i soukromými činiteli cestovního ruchu, podporovat vytváření sítí a výměnu nejlepší praxe jako nástroje konkurenceschopnosti evropského cestovního ruchu.  

4. Podporovat opatření a iniciativy zaměřené na prodloužení vysoké sezóny v oblasti cestovního ruchu, a tím přispět ke snížení sezónnosti a k udržení zaměstnanosti v této oblasti mimo sezónu.