Výpověď ovšem není podmínkou pro řešení dluhu. Lze se domáhat dlužného nájemného, aniž by došlo k ukončení nájemního vztahu. I na soud se lze obrátit se žalobou na zaplacení dluhu vzniklého z neplacení nájemného, aniž by bylo nutné dávat nájemci výpověď. 
 

Uznání dluhu 

Institut uznání dluhu (§ 2053 a § 2054 občanského zákoníku) je jednostranná forma utvrzení dluhu. Pro uznání dluhu musí dát dlužník najevo, že o dluhu ví a co do důvodu a výše ho uznává. Zákonem je stanovena písemná forma. Za uznání dluhu se považuje i placení úroků a částečné plnění, pokud z něj lze z okolností usuzovat, že tím dlužník uznal i zbytek dluhu. Uznání dluhu slouží ke zjednodušení dokazovací pozice věřitele, dále také písemným uznáním dluhu dle § 639 občanského zákoníku dochází k prodloužení promlčecí lhůty. Výše uvedené neplatí v případě, že již došlo k promlčení dluhu. 
 

Institut splátkového kalendáře 

V situacích, kdy má dlužník problémy plnit své dluhy tak jak bylo původně smluveno, lze sjednat splátkový kalendář. Jedná se o jisté snížení nároků ze strany věřitele, který svolí k plnění v delším časovém období a po menších částkách. V případě, že se podaří dosáhnout kompromisního řešení, se kterým obě strany souhlasí, je šance na vymožení dluhu výrazně vyšší. Pokud dojde k podepsání dohody o splátkovém kalendáři, ale nebude podle ní spláceno, může se věřitel obrátit na soud a dohoda o splátkovém kalendáři může sloužit jako uznání dluhu. Výhoda plnění dle splátkového kalendáře je pro dlužníka v tom, že nedojde k okamžité splatnosti celého dluhu.