Po dlouhém a složitém jednání vyjednavači obou stran v listopadu 2018 dosáhli shody na textu dohody o vystoupení a doprovodné politické deklarace, jež stanoví rámec budoucích vztahů mezi EU a Spojeným královstvím. Oba dokumenty dne 25. listopadu 2018 odsouhlasily hlavy 27 zbývajících členských států EU na jednání Evropské rady a podporu výsledným textům vyjádřila také vláda Spojeného království. Nezbytnou podmínkou ratifikace dohody bylo odsouhlasení obou dokumentů britským parlamentem. Dohoda musela projít ratifikačním procesem také na úrovni EU. Evropská rada dohodu posvětila téměř vzápětí, následně přijala Rada rozhodnutí o podpisu a sjednání dohody. Po souhlasu Evropského parlamentu měla Rada jménem EU dohodu se Spojeným královstvím oficiálně uzavřít.
Dojednané dokumenty byly od listopadu předmětem bouřlivých diskuzí na britské domácí půdě. K původnímu datu vystoupení, tj. k 29. březnu 2019, hlasovala Dolní sněmovna o schválení výstupové dohody již třikrát a ve všech případech dohodu s výraznou převahou hlasů odmítla. Dolní sněmovna zároveň výslovně odmítla odchod Spojeného království z EU bez dohody a podpořila předložení žádosti o prodloužení lhůty pro vyjednávání. Na základě první žádosti britské premiérky Evropská rada prodloužila lhůtu pouze nepatrně s tím, že toto prodloužení mělo předně sloužit k technickému schválení výstupové dohody. Jelikož se na britské straně proces dokončit nepodařilo, britská premiérka T. May požádala o prodloužení lhůty podruhé a Evropská rada na svém mimořádném zasedání dne 10. dubna 2019 rozhodla o prodloužení lhůty na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však do 31. října 2019. I když s tímto datem bylo dlouho počítáno jako s nejzazším datem brexitu, nakonec došlo ještě ke třetímu a poslednímu prodloužení lhůty, a to do 31. ledna 2020. Během léta 2019 totiž odstoupila T. May a novým premiérem se stal B. Johnson. Některé aspekty výstupové dohody a politické deklarace byly přejednány, britský parlament však stále nebyl schopen dokumenty schválit. Proto bylo rozhodnuto o konání předčasných voleb dne 12. prosince 2019 a stávající politicky roztříštěný britský parlament byl rozpuštěn. Z voleb vyšla jako vítězná Konzervativní strana premiéra B. Johnsona. Díky nově získané absolutní většině se konečně podařilo schválit výstupovou dohodu a Spojené království dokončilo veškeré procesy nutné k její ratifikaci včas. Následně bleskově proběhly potřebné schvalovací kroky rovněž na straně EU a výstupová dohoda vstoupila v platnost k 1. únoru 2020. K tomuto datu zároveň Spojené království vystoupilo z EU a stalo se třetí zemí.
Dohoda o vystoupení
Upravuje veškeré aspekty odchodu Spojeného království z EU a stanoví předpoklady pro co nejplynulejší přechod z postavení členského státu EU do pozice třetí země. Dohoda má celkem 185 článků a 3 protokoly týkající se vybraných území, jež z různých důvodů vyžadují specifický přístup – Severní Irsko a Irsko, Kypr a Gibraltar.
Dohoda v prvé řadě upravuje práva občanů, tedy postavení občanů Spojeného království žijících v EU a naopak občanů EU žijících ve Spojeném království ke dni vystoupení. Věnuje se také řadě dalších otázek spojených s vystoupením, kde je třeba různé vztahy a běžící procesy mezi Spojeným královstvím a EU řádně ukončit či přechodně upravit. Jde např. o otázky režimu zboží uvedeného na společný trh před vystoupením, běžících soudních a správních procesů včetně zadávacích řízení, celních a daňových postupů, policejní a justiční spolupráce, práv duševního vlastnictví, ochrany předaných dat nebo ukončení působení zástupců Spojeného království v unijních institucích.
Dále stanoví finanční vyrovnání mezi Spojeným královstvím a EU, dle kterého je Spojené království povinno dostát svým finančním závazkům přijatým za dobu členství v EU. V roce 2020 bude nadále přispívat do unijního rozpočtu v souladu s Víceletým finančním rámcem na období 2014-2020. Jeho odchod z EU by tak neměl mít bezprostřední dopad na současné programové období. Ve vztahu k implementaci programů EU z aktuálního i předchozího programového období navíc dohoda stanoví, že relevantní unijní legislativa se bude na UK vztahovat i po konci přechodného období až do uzavření těchto programů.
V závěru dohody je upraven režim sledování jejího výkladu a provádění. Za provádění a uplatňování dohody bude odpovědný Smíšený výbor složený ze zástupců Spojeného království a EU, který bude moci přijímat rozhodnutí a doporučení ohledně výkladu a provádění dohody. Spory mezi Spojeným královstvím a EU vyplývající z dohody bude oprávněn řešit buď tento výbor, anebo rozhodčí tribunál. Spory týkající se výkladu unijního práva budou předány k rozhodnutí Soudnímu dvoru EU.
Nejvíce času z celého vyjednávacího procesu zabrala otázka vyřešení hraničního režimu mezi Irskou republikou a Spojeným královstvím, resp. Severním Irskem. Původně dojednaná tzv. irská pojistka měla být řešením dočasným, které bude platit jen pro případ, že by EU se Spojeným královstvím nesjednala po konci přechodného období novou či navazující dohodu zamezující vytvoření hranic. Nově dohoda zakotvuje trvalé řešení, které bude podléhat periodickému souhlasu administrativy Severního Irska. Dohoda vytváří režim, který zabraňuje vzniku tvrdé hranice na irském ostrově, brání regulačním a celním kontrolám na hranicích mezi Irskem a Severním Irskem, chrání celo-ostrovní hospodářství a Velkopáteční dohodu a zajišťuje přitom integritu jednotného trhu EU i Spojeného království. Severní Irsko zůstane sladěno s omezeným souborem pravidel týkajících se jednotného trhu EU (předpisy týkající se zboží, sanitární předpisy pro veterinární kontroly, předpisy týkající se zemědělské produkce, DPH, spotřební daně či státní podpory). Severní Irsko bude sice součástí celního území Spojeného království (a bude tak moci být součástí budoucích britských obchodních dohod se zbytkem světa), avšak na jeho území se budou nadále aplikovat celní pravidla EU, jakož i pravidla EU vztahující se na zboží vstupující na ostrov.
Součástí dojednané dohody o vystoupení je také stanovení tzv. přechodného období, jehož cílem je především poskytnout více času pro dojednání budoucích vztahů mezi Spojeným královstvím a EU a pro přijetí veškerých potřebných opatření a nastavení nových procesů. Přechodné období trvá od vstupu dohody o vystoupení v platnost nejdéle do 31. prosince 2020 a může být po dohodě obou stran prodlouženo až o jeden či dva roky. Ačkoli se tedy Spojené království po datu vystoupení stalo formálně třetí zemí, do konce přechodného období (tj. do konce roku 2020) se na něj hledí jako na členský stát a nadále v něm platí veškeré unijní právo.
Deklarace k budoucímu vztahu
Spojené království i EU mají zájem na velmi ambiciózním a hlubokém partnerství v řadě oblastí, zejména v oblasti obchodní spolupráce, policejní a justiční spolupráce a bezpečnostní a zahraniční politiky. Politická deklarace stanoví základní rámec tohoto partnerství a slouží jako výchozí podklad pro vyjednávání o detailních parametrech budoucího vztahu a míře spolupráce v jednotlivých oblastech. Základními principy, které budou určovat směr vyjednávání, jsou zachování integrity jednotného trhu a rozhodovací autonomie na straně EU a zároveň zachování jednoty britského trhu a umožnění vedení vlastní nezávislé obchodní politiky na straně UK.