Proces

Lze situaci v měřítku katastrální mapy podle § 216 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb. nahradit geometrickým plánem?
V ustanovení § 216 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, je uvedeno, že „K žádosti o povolení dělení nebo scelení pozemků se namísto projektové dokumentace přikládá celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného dělení nebo scelení pozemků s vyznačením přímého přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům, nebo přes pozemek nebo stavbu stejného vlastníka, anebo na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě“. Na základě uvedeného je zřejmé, že z celkové situace v měřítku katastrální mapy musí být ověřitelné, že dělené nebo scelené pozemky mají přímý přístup z veřejné komunikace ke všem pozemkům, nebo přes pozemek nebo stavbu stejného vlastníka, anebo na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě. Vyhláška č. 149/2024 Sb., o provedení některých ustanovení stavebního zákona, ve formuláři žádosti o dělení nebo scelení pozemků, který je uveden v příloze č. 6, pak stanoví, že se situace nedokládá, pokud je v části A žádosti v bodě C.2.2 uvedeno číslo geometrického plánu. Z uvedeného vyplývá, že celková situace může být nahrazena geometrickým plánem, přičemž se však předpokládá, že z tohoto geometrického plánu budou zcela zřejmé potřebné vztahy v území z hlediska přístupu na pozemek (např. je vyznačeno věcné břemeno příjezdu a přístupu na pozemek, nebo se jedná o pozemek sousedící s pozemkem veřejné komunikace, nebo jsou dělené pozemky na stejném listu vlastnictví) tak, jak musí být zřejmé z výše zmiňované celkové situace. Pokud nebude na předmětném geometrickém plánu vyznačen (nebude zřejmý) přímý přístup z veřejné komunikace ke všem pozemkům, nebo přes pozemek nebo stavbu stejného vlastníka, anebo na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě, je třeba vyzvat žadatele, aby toto doplnil, neboť požadavek zákona musí být respektován. Geometrický plán pak v takovém případě nahrazuje situaci a je s ním tedy dále v řízení nakládáno stejně jako se situací a tato skutečnost nemá na proces řízení vliv. Výměry pozemků jsou již uvedeny přímo v geometrickém plánu. V případě žádosti o dělení nebo scelení pozemků není nutné předložit ověřený geometrický plán, postačí situace, tj. pokud by byl k žádosti přiložen namísto situace geometrický plán doposud neodsouhlasený katastrálním úřadem, je to pro účely dělení nebo scelení postačující. V této souvislosti je nutné upozornit, že vyhledání geometrického plánu se provádí podle katastrálního území a čísla geometrického plánu v aplikaci ČÚZK Nahlížení do katastru nemovitostí - https://nahlizenidokn.cuzk.cz/ , kde je následně možné si vyhledaný geometrický plán stáhnout. Metodika ČÚZK „Vyhledání geometrického plánu v aplikaci Nahlížení do KN od 1. 7. 2024“ je k dispozici zde.

Jakým způsobem v současné době za účinnosti zákona č. 283/2021 Sb. řešit žádost na prodloužení platnosti územního rozhodnutí?
Podle § 330 odst. 6 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 283/2021 Sb.“), se pravomocné územní rozhodnutí o umístění stavby vydané v územním řízení, v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí anebo ve zjednodušeném územním řízení považuje za rozhodnutí v části věci v řízení o povolení záměru podle tohoto zákona, pokud jimi byl umístěn záměr vyžadující povolení podle tohoto zákona. Pravomocné územní rozhodnutí o umístění stavby vydané v územním řízení anebo ve zjednodušeném územním řízení se považuje za povolení podle zákona č. 283/2021 Sb., pokud tyto záměry nevyžadovaly podle dosavadních právních předpisů stavební povolení nebo ohlášení. Z uvedeného vyplývá, že územní rozhodnutí se považuje za povolení podle zákona č. 283/2021 Sb., případně povolení v části věci, proto se na prodloužení platnosti platného územního rozhodnutí použije ustanovení § 198 zákona č. 283/2021 Sb., tj. jako na prodloužení platnosti povolení záměru, resp. povolení v části věci. Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o změnu ve smyslu prodloužení platnosti, bude žádost podána na formuláři č. 4 vyhl. č. 149/2024 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.

Jak postupovat, pokud vlastník stavby bude chtít ověřit pasport podle ustanovení § 245 zákona 283/2021 Sb.?
Podle ustanovení § 245 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 283/2021 Sb.“), je vlastník stavby povinen pořídit pasport stavby v případech, kdy se dokumentace odpovídající skutečnému provedení stavby podle vydaných povolení nedochovala nebo není v náležitém stavu. Neplní-li vlastník stavby tuto povinnost, stavební úřad mu nařídí, aby pořídil pasport stavby. Rozhodnutí o nařízení pořízení pasportu stavby se vydává jako první úkon stavebního úřadu v řízení. Není-li třeba pasport stavby doplnit, změnit nebo jinak přepracovat, stavební úřad jej ověří. V případě, že stavebník sám od sebe přistoupí k tomu, že předloží stavebnímu úřadu k ověření pořízený pasport, i když mu to nebylo stavebním úřadem nařízeno, jedná se o ověření předloženého dokladu. Ve věcech neupravených přímo zákonem č. 283/2021 Sb. se postupuje podle části čtvrté zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Řízení se v tomto případě nevede a nejsou žádní účastníci řízení. Ustanovení § 155 odst. 2 správního řádu stanoví, že je-li správní orgán požádán o vydání osvědčení nebo ověření a jsou-li splněny předpoklady k provedení požadovaného úkonu, správní orgán tento úkon bez dalšího provede. Podle ustanovení § 155 odst. 3 správního řádu pak správní orgán na požádání písemně uvědomí dotčenou osobu, pokud nelze vydat osvědčení nebo provést ověření dokladu, přičemž je povinen sdělit důvody, které k tomuto závěru vedly. Vyhláška č. 149/2024 Sb., o provedení některých ustanovení stavebního zákona, nestanoví formulář žádosti o ověření pasportu stavby. Vzhledem k tomu, že vyhláška pro tuto žádost nestanoví příslušný formulář, žádost může být zpracována volnou formou, přičemž může být předložena elektronicky i v listinné podobě. Pasport stavby může podle § 156 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb. zpracovat kromě projektanta též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Podle § 158 odst. 3 zákona č. 283/2021 Sb. pasport stavby obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy a výkresovou dokumentaci, přičemž další podrobnosti obsahu pasportu stavby stanoví vyhláška č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb. Pasport stavby se nevkládá do evidence elektronických dokumentací, a proto se na něj přímá ustanovení ohledně evidence elektronických dokumentací nevztahují. Samotné ověření pasportu se pak bude realizovat v ISSŘ.

Je provedení závěrečné kontrolní prohlídky povinné?
V souladu s ustanovením § 234 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 283/2021 Sb.“), je na správním uvážení stavebního úřadu, zda závěrečnou kontrolní prohlídku provede. Pokud má stavební úřad najisto postaveno, že skutečné provedení stavby je v souladu s ověřenou dokumentací, pak může od závěrečné kontrolní prohlídky upustit. Podle ustanovení § 234 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb. může stavební úřad od závěrečné kontrolní prohlídky upustit také v případě, že je k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí přiložen odborný posudek autorizovaného inspektora o ověření souladu skutečného provedení stavby s jejím povolením a její způsobilostí k užívání. pokud však bude mít stavební úřad pochybnosti týkající se nesouladu skutečného provedení stavby s jejím povolením, či pochybností týkající se způsobilosti stavby k užívání, může závěrečnou kontrolní prohlídku provést i v tomto případě.

V jakých případech lze využít zrychlené řízení a má zveřejnění povolení na úřední desce vliv na právní moc?
Institut tzv. zrychleného řízení ve smyslu ustanovení § 212 zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 283/2021 Sb.“), upravuje případ, kdy žadatel splní všechny zákonem stanovené požadavky a zároveň o vydání povolení ve zrychleném řízení výslovně požádá. Nejsou-li splněny podmínky pro vydání povolení ve zrychleném řízení, stavební úřad postupuje podle obecných ustanovení o řízení o povolení záměru. Povolení vydané ve zrychleném řízení se vedle oznámení účastníkům řízení zveřejňuje také na úřední desce stavebního úřadu po dobu 15 dnů ode dne vydání. Zveřejnění povolení na úřední desce nemá žádný dopad na jeho právní moc. Použití institutu zrychleného řízení na další postupy stavebního úřadu je možné pouze v případě, kdy znění konkrétního ustanovení zákona č. 283/2021 Sb. obsahuje výslovný odkaz na obdobné, či přiměřené užití institutu zrychleného řízení, jako tomu je například v případě povolení změny využití území v § 215 odst. 3 zákona č. 283/2021 Sb., ve kterém je výslovně stanoveno, že „ustanovení § 212 se použije obdobně“. Institut zrychleného řízení nesmí být zaměňován s možností vydání povolení jako prvního úkonu stavebního úřadu v určitých postupech, např. prodloužení platnosti povolení (§ 198 odst. 4), dělení nebo scelování pozemků (§ 217 odst. 2) apod.

Jak pohlížet na stavbu výminku?
Podle odst. 1 písm. p) přílohy č. 2 k zákonu č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 283/2021 Sb.“), je jednoduchou stavbou stavba pro bydlení do 80 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím, bez podsklepení, na pozemku rodinného domu, která je se stavbou rodinného domu funkčně spojena a je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m, pokud nejde o stavbu pro podnikatelskou činnost a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu; požadavky územního plánu na sklon střechy stavby se nepoužijí. Z uvedené definice vyplývá, že v případě tzv. výminku jde o samostatnou stavbu, která musí být na pozemku rodinného domu a být se stavbou rodinného domu funkčně spojena, např. zásobováním vodou, odkanalizováním, energetickými rozvody apod. Stavbu výminku však nelze považovat za doplňkovou stavbu, ale za druhou stavbu pro bydlení na pozemku rodinného domu. Touto právní úpravou došlo k prolomení dlouhodobé zásady, že na pozemku pro bydlení může být pouze jedna stavba pro bydlení. Překračuje-li tato další stavba pro bydlení parametry stanovené v odst. 1 písm. p) přílohy č. 2 k zákonu č. 283/2021 Sb., resp. nesplňuje-li všechny v tomto ustanovení definované zákonné znaky, nepůjde již o tzv. výminek a takovou stavbu nelze povolit. Povolení neumožňuje vydat § 10 odst. 1 vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, podle kterého lze na pozemku stavby pro bydlení a stavby pro rodinnou rekreaci umístit pouze jednu stavbu pro bydlení.

Lze vést společné řízení o povolení vodního díla a povolení k nakládání s vodami?
S nabytím účinnosti zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, přešla kompetence k povolování vodních děl na obecní stavební úřady a krajské stavební úřady, přičemž vydávání povolení k nakládání s vodami zůstalo v kompetenci vodoprávních úřadů. Pro využití možnosti vedení společného řízení o povolení vodního díla a povolení k nakládání s vodami podle ustanovení § 140 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, je třeba vycházet z ustanovení § 1 odst. 1 správního řádu, kdy správním orgánem je ve smyslu tohoto ustanovení orgán územního samosprávného celku, tj. obecní úřad nebo krajský úřad, nikoli jednotlivé vnitřní součásti těchto správních orgánů, jimž jsou organizačním řádem svěřené určité kompetence podle zvláštních zákonů. Pokud bude k povolení vodního díla a povolení k nakládání s vodami příslušný tentýž správní orgán, pak lze obě řízení ve smyslu ustanovení § 140 správního řádu spojit a vést společné řízení. V případech, kdy jednotlivá správní řízení spadají do pravomoci různých vnitřních součástí orgánu územně samosprávného celku, je na tomto správním orgánu, aby si organizačním řádem upravil, která organizační součást společné řízení povede. Správní orgán může k provedení společného řízení o povolení vodního díla a povolení k nakládání s vodami přistoupit podle § 140 odst. 1 správního řádu jak z moci úřední, tak na požádání účastníka řízení. V obou případech vydává správní orgán o spojení daných řízení usnesení, které se poznamenává do spisu, není tedy možné proti němu odvolání. Spojit řízení lze i v případě, kdy již některé z těchto řízení, popř. všechna, probíhají, a to však za předpokladu, že spojením daných řízení nevznikne nebezpečí újmy některému z účastníků. Nicméně je k výše uvedenému nutné dodat, že v současné době spojení řízení o povolení vodního díla a povolení k nakládání s vodami brání okolnost, že informační systém stavební správy neumožňuje výkon působnosti vodoprávního úřadu.

Jak postupovat při provádění kontroly ve věcech stavebního řádu?
Kontrolu – jak je uvedeno v ustanovení § 291 a násl. dle zákona č.283/2021 Sb., stavební zákon ( dále jen „NSZ“) - ze strany stavebního úřadu je třeba vnímat jako zásah do práv kontrolované osoby. Je tedy nutné poskytnout základní zákonné garance a jednoznačně vymezit práva a povinnosti jak kontrolovaného, tak i kontrolujícího. S ohledem na to, že protokol o kontrole může být využit i v rámci přestupkového řízení či v dalších řízeních z moci úřední, je nanejvýš vhodné, aby byla kontrola provedena zákonem předpokládaným způsobem, aby měla kontrolovaná osoba možnost se proti způsobu provádění kontroly efektivně bránit, stejně tak, aby mohla uplatnit námitku podjatosti proti kontrolovaným osobám. V jednotlivých ustanoveních stavebního zákona je podrobně stanoven postup při zajišťování vstupu na pozemky a do staveb (§ 293 NSZ), který je stěžejní podmínkou pro provedení řádné kontroly a dostatečného zjištění skutečností podstatných pro stavební úřad. Ze zjištěných skutečností pak stavební úřad učiní závěr, zda na základě kontroly zahájí řízení z moci úřední či nikoliv, popř. uloží kontrolované osobě povinnost. Tam, kde nemá NSZ speciální úpravu postupu, je pak podpůrně v případě provádění kontrol použit zákon č. 255/2012 Sb., kontrolní řád, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. (dále jen „kontrolní řád“). V případě, že je s kontrolovanou osobou zahájena kontrola dle kontrolního řádu jsou obvykle činěny mimo jiné následující úkony: 1. Kontrola je zahájena z moci úřední prvním kontrolním úkonem stavebního úřadu, jímž je nejčastěji doručením oznámení o zahájení kontroly kontrolované osobě (§ 5 kontrolního řádu) a předložení pověření ke kontrole (nejčastěji vydáno formou průkazu § 18 vyhláška č.149/2024 Sb., vyhláška o provedení některých ustanovení stavebního zákona). 2. Zjištění skutečností podstatných pro stavební úřad tak, aby si mohl učinit odůvodněnou úvahu, zda na základě kontroly zahájí řízení z moci úřední či nikoliv, popř. uloží kontrolované osobě povinnost. Povinnosti kontrolujícího jsou taxativně vymezeny v ustanovení § 9 kontrolního řádu. 3. Podání námitek kontrolovanou osobou v případě, že nesouhlasí s kontrolním zjištění uvedeným kontrolních orgánem v protokolu o kontrole. 4. Vyřízení námitek kontrolujícím se řídí ustanovením § 14 kontrolního řádu vedoucím kontrolní skupiny, nadřízeným kontrolujícího nebo v rámci navazujícího správního řízení. 5. Kontrola je ukončena marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo vzdáním se práva podat námitky, doručení vyřízení námitek kontrolované osobě, nebo předáním námitek vyřízení správnímu orgánu. Výstupem kontroly je protokol o kontrole a případně jeho dodatky. Náležitosti protokolu jsou uvedeny v ustanovení § 12 kontrolního řádu. Stejnopis protokolu o kontrole doručí kontrolní orgán kontrolované osobě.

Kontrolní prohlídka
V případě úpravy institutu kontrolní prohlídky v § 227 NSZ je však situace zcela odlišná, neboť se nejedná o kontrolu ve smyslu vnitřní nebo vnější kontroly ve veřejné správě jak je výše uvedeno, ale o obdobu ohledání na místě, a proto se kontrolní řád nepoužije, což je výslovně zakotveno v § 227 odst. 4 větě druhé NSZ.