Spodní limit u spotřební složky

1. Opravdu ušetřím, když budu topit míň?
U toho, kdo topí na 20 °C a méně, je to velmi pravděpodobné. Ale záleží na tom, jak se chovají ostatní domácnosti, a částečně záleží i na poloze bytu.

2. Prodělá na nových pravidlech někdo?
Neprodělá. Někteří uživatelé bytů ale přijdou o finanční bonus, který za ně dle předchozí úpravy platili ostatní uživatelé domu. Novela nastaví spravedlivější systém, který bude přesněji odrážet chování uživatelů při odběru tepla.

3. Proč na novele vyhlášky mají vydělat ti, co topí málo, a jejich sousedi musí topit o to víc? 
Snížení limitu z 80 % na 70 % podporuje ty, kteří se chovají úsporně. Nejde ale o tak velkou změnu, aby lidé v okolních bytech museli topit víc.
Pokud spotřebuji jen 50 % průměrné spotřeby bytového domu, budu nově platit 70 % tohoto průměru. Dříve to bylo 80 %, takže ušetřím. Tuto hranici již nelze posunout níž, protože je nutné zajistit, aby teplota bytového domu neklesla pod normovanou teplotu mezi 16 a 17 °C. To by mohlo způsobit nadměrnou vlhkost a případně i plesnivění v bytech, tedy nehygienické podmínky pro bydlení a potenciálně zničení budovy.

4. Nebudou kvůli snížení spodního limitu budovy plesnivět?
Může k tomu dojít jen v případě extrémního šetření, a to u starých domů v kombinaci se špatně seřízenou tepelnou soustavou nebo špatnými termoventily. Jedná se tedy spíše o extrémní a nepravděpodobný případ. Pokud by tato situace přesto nastala, stačí zjednat nápravu. Mimochodem, u minulé právní úpravy byl spodní limit spotřební složky 60 % a bytové domy v ČR nezplesnivěly. Odborníci se ale i přesto shodují, že jít pod 70 % není vhodné.